Zahraniční listy o dramatu v Osetii
Severní Osetie na jihu Ruska se včera stala terčem útoku čečenských ozbrojenců. Událost je samozřejmě tématem číslo jedna všech deníků. Ruský list Gazeta přináší reportáž z místa zásahu ozbrojenců. Takhle začal první školní den v Beslanu, píše Gazeta.
Zajatců je možná mnohem víc, protože školu navštěvuje na 900 žáků a je pravděpodobné, že první školní den přišla do školy většina studentů. Ve městě žije i malá muslimská komunita, jejíž představitel se pokusil s čečenskými únosci vyjednávat.
Ti ho ale poslali pryč. Chtějí vyjednávat pouze s prezidentem Severní Osetie a Ingušska. Gazeta se připojuje k ostatním ruským deníkům, které svorně kritizují tvrdý přístup prezidenta Vladimíra Putina k čečenským separatistům. Prezidentův postoj pouze rebely vyprovokoval k dalším akcím, tvrdí Gazeta. Putin vždycky odmítal dialog s čečenskými povstalci.
Výsledkem jsou obrovské ztráty na životech, pokračuje deník a vypočítává: 700 rukojmích v Moskevském divadle před dvěma lety, z toho 120 zabito při akci ruských jednotek. Stovky rukojmích zajali teroristé v~nemocnici v~jižním Rusku v roce 1995 a na sto z nich zemřelo při osvobozování. Je taková tvrdá strategie opravdu účinná? Ptá se na závěr ruský deník Gazeta.
Nejviditelnějším protibushovským demonstrantem v ulicích New Yorku, kde pokračuje sjezd americké republikánské strany, je režisér filmu Farenheit 9/11 Michael Moore. Nenechal si ujít příležitost, aby se mezi novináři na sjezdu objevil. Řekl, že píše komentář pro deník USA Today. Z tohoto listu vybíral náš zpravodaj Miroslav Konvalina.
Organizace spojených národů se dnes sejde, aby projednala krizi v Súdánu. Humanitární krizi v této africké zemi komentují světové deníky. Například International Herald Tribune volá po větším nasazení ostatního světa do řešení konfliktu, a také se domnívá, že Evropa by v pomoci Súdánu měla postupovat jednotně. Deník si všímá aktivit Francie v západosúdánské oblasti.
Dvě stě francouzských vojáků je už od třicátého července nasazeno do západosúdánské oblasti, odkud dopravují uprchlíkům třikrát denně pomoc a spolupracují s ostatními humanitárními organizacemi a Africkou unií. Jenže humanitární pomoc už nestačí, poznamenává list.
K ukončení krize je zapotřebí především politická dohoda. Shazování jídla uprchlíkům stabilitu regionu nevrátí. Pro Evropu je to výzva mohla by dokázat, že v důležitých věcech dokáže postupovat jednotně, dodává International Herald Tribune.
Zcela jinak se na krizi v Súdánu dívá americký list Christian Science Monitor. Pro něj je humanitární katastrofa v Darfuru důkazem, že Spojené národy opět selhaly. Reputace OSN je opět pošramocena, píše americký deník.
Stejně jako při krizi ve Rwandě, Bosně, Kosovu a v Iráku. Členové OSN mají v Súdánu protichůdné zájmy od nákupu ropy přes pochybnosti o tom, zda by zásah v Súdánu nemohl být po Iráku vnímán jako další invaze do muslimského světa, domnívá se americký list.
Je obvyklé, že pro přespolní poslance a senátory je zajištěno v hlavním městě ubytování. Ostatně, kolem rekonstrukce senátních bytů se stala před časem tématem českého tisku. Nyní řeší podobný problém na Slovensku ovšem do nově zrekonstruovaných bytů se žádný poslanec nechce nastěhovat.
Jak píše deník Pravda, slovenští zákonodárci si nejdříve stěžovali na nevhodné podmínky na ubytovně na Hradním vrchu, a tak nechala Národní rada opravit jedenadvacet bytů v centru Bratislavy. Od září zde měli poslanci bydlet, ovšem o byty zatím žádný z politických klubů zájem neprojevil.
Jak uvádí deník Pravda, nejasnosti jsou i kolem částky, za kterou byly byty zrekonstruovány. Správce budovy to odmítá sdělit. Alespoň, že se ví, kolik bude stát roční pronájem zatím prázdných bytů jde o čtyři milióny, které půjdou ze státního rozpočtu, dodává na závěr slovenský deník.
