Zahraniční listy o kašmírském konfliktu

Ve sblížení jaderných rivalů Indie a Pákistánu se nevyplatí doufat, soudí moskevský deník Kommersant v souvislosti s probíhající konferencí asijských zemí v Kazachstánu. Představitelé obou znesvářených států dospějí pod vedením ruského prezidenta Putina jen stěží k nějakému průlomu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Pro Dillí a Islámábád je v této situaci smyslupnější vyčkat na konec týdne, kdy je v regionu očekáván americký ministr obrany Rumsfeld. Spojené státy disponují více možnostmi než Rusko. Indie a Pákistán čekají, co jim Washington nabídne. Až poté se rozhodnou, jak budou postupovat při řešení kašmírské krize, domnívá se Kommersant.

Plány na okamžitý vojenský zásah proti Iráku neexistují, nechal se nedávno slyšet americký prezident George Bush. Německý deník Die Welt nicméně upozorňuje, že ve Washingtonu se živě diskutuje o různých scénářích. Podle šéfů vojenských štábů by k zákroku bylo třeba nejméně 200 tisíc mužů. Bagdád je citadela, která se bude bránit bez ohledu na civilní obyvatelstvo. Kdo chce Saddáma Husejna odstranit v otevřeném boji, musí počítat s velkými ztrátami. Ve srovnání s Afghánistánem disponuje Irák pevnou vojenskou strukturou. Ta je co do rozsahu menší, ale lépe organizovaná než v době kuvajtského konfliktu.

V Iráku nelze počítat s účinnou vnitřní opozicí - do boje proti Saddámovi by nešla žádná aliance Kurdů ani mudžahídů. Na vítězství v kampani nebudou stačit cílené letecké nálety ani nasazení speciálních jednotek. Bush se blíží k polovině svého volebního období. Válku proti Iráku by nyní obtížněji hájil patriotismem, jak to bylo možné po 11. září. Rozmístění 200 tisíců mužů by trvalo půl roku. Před začátkem zásahu by navíc bylo třeba ukončit blízkovýchodní konflikt a naklonit si Radu bezpečnosti OSN, míní Die Welt.

Prakticky ve všech členských zemích NATO došlo po teroristických útocích ve Spojených státech ke zvětšení rozpočtových položek na zpravodajské služby, připomíná slovenský deník Sme. Investice do takzvaných lidských zdrojů a moderních zpravodajských technologií, bez kterých rozvědka a kontrarozvědka nemohou účinně fungovat, si vyžadují více finančních prostředků. Ani malé země si nedovolí ignorovat bezpečnostní rizika, související s globálními problémy na začátku třetího tisíciletí.

Právě v tomto kontextu je zarážející, že žádný ze slovenských poslanců nevěnoval pozornost tomu, jak vyznívá srovnání rozpočtu Lexovy tajné služby se současným stavem finančních prostředků Slovenské informační služby. Jinak by neuniklo ani pozornosti médií, že reálná úroveň pokrytí výdajů Mitrovy zpravodajské služby dosahuje přibližně jen 60 procent rozpočtu z roku 1998, přitom v některých položkách je uvedené procento ještě nižší. Slovenští poslanci by neměli spoléhat na to, že si vystačí se zkušenostmi majora Zemana či poučeními z tajných operací Jamese Bonda, dodává slovenský list Sme.

V německé předvolební kampani si obě velké strany navzájem kradou program, upozorňuje londýnský deník Financial Times. Vládnoucí sociální demokraté Gerharda Schrödera se snaží prezentovat jako vzorový příklad rozpočtové disciplíny. Dříve přitom budovali svou image na základě podpory štědrých výdajů. Křesťanští demokraté, vedení bavorským premiérem Edmundem Stoiberem, slibují na jedné straně snížení daní. Stoiber však současně ujišťuje, že neplánuje žádné radikální reformy na pracovním trhu, aby neodstrašil voliče středu. Němečtí voliči si nakonec budou tak málo jisti rozdíly mezi pravicí a levicí, jako tomu bylo v případě prezidentských voleb ve Francii, varují Financial Times.

Vyšší hodnoty jednotné evropské měny euro si všímá pařížský hospodářský deník La Tribune. Na mezinárodních trzích lze zaznamenat, že američtí exportéři profitují ze slabého dolaru: získávají větší konkurenceschopnost a dobývají nová odbytiště. Ti, kteří dříve lamentovali nad nízkým kurzem eura vůči dolaru, toho musejí litovat, když jsou konfrontováni s konkurencí Američanů. Evropským vývozcům nižší hodnota eura prospěla, domnívá se francouzský list.

Marika Táborská, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru