Zahraniční listy o Kosovu
Situaci na Balkáně sleduje většina evropských deníků, výjimkou není ani německý Die Welt. Nepokoje mezi Srby a Albánci už přeskočily hranice kosovské provincie. V mnohých srbských městech hoří mešity i křesťanské chrámy a extrémní nacionalisté vyhrožují Albáncům krvavou lázní, píše se v listě.
NATO i některé další mezinárodní jednotky posílily počty svých vojáků, stoupají také počty mrtvých a zraněných. V Bělehradě a dalších městech za hranicemi Kosova vyšly tisíce Srbů do ulic, aby vyjádřily požadavek zvláštní ochrany srbské etnické menšiny v rozbouřené provincii. Současné nepokoje jsou nejhorší za posledních 5 let, připomíná Die Welt.
Také srbský premiér Vojislav Koštunica vyzval k~ukončení násilí a připojil varování, že útoky proti muslimům by mohly přitáhnout pozornost "zahraničních" teroristů. Nepokoje v Kosovu neváhal Koštunica nazvat "pokusem o pogrom na Srby", uzavírá smutnou bilanci balkánských událostí německý deník Die Welt.
Pákistán tvrdí, že zajal muže číslo dvě teroristické organizace Al-Kajdá Ajmána Zavahrího. Nad událostí se v dnešním vydání zamýšlí indický deník India Daily. Collin Powell nedávno označil Pákistán za oficiálního spojence Ameriky. Ihned poté se Islámábád pustil do mohutné ofenzívy a pravděpodobně prý obklíčil Zavahrího se dvěma sty dalšími bojovníky. Z Pákistánu ale přicházejí protichůdná tvrzení, informace jsou neurčité a nepotvrzené. Je vůbec možné, aby Ajmán Zavahrí stále pobýval na pákistánsko-afgánských hranicích? ptá se list India Daily.
Všem na světě je jasné, že znovuzvolení George Bushe americkým prezidentem závisí na dopadení Bin Ládina a Ajmána Zavahrího. Všichni také vědí, že americké jednotky prohledávají každý centimetr pohraniční oblasti. Podle tohoto scénáře je velice nepravděpodobné, že by právě pákistánská armáda narazila na teroristy z Al-Kajdy, neskrývá své pochyby komentátor indického listu India Daily.
Válka v Iráku se dnes ocitá na historickém mezníku. Přesně před rokem byla zahájena invaze amerických jednotek do blízkovýchodní země. Událost si připomíná americký list USA Today. V předvečer tohoto výročí přišli jako první gratulovat teroristé. Den po útoku na hotel v centru Bagdádu, zaútočili sebevražední útočníci na britskou vojenskou hlídku v Basře. Vzbouřenci chtějí využít výročí války, aby pomocí médií přesvědčili lidi o nestabilitě země, proto taková četnost útoků, vysvětluje deník USA Today.
Americký prezident George Bush navštívil vojenské jednotky, aby jim poděkoval za zásluhy v irácké válce. Přitom ji neváhal označit za "rozhodující moment v historii svobody". "Teroristé vědí, že Irák je centrální frontou války proti terorismu. Testují jen naši vůli. A den po dni zjišťují, že naše odhodlání je pevné, ale jejich záměr se nepodaří", cituje amerického prezidenta list USA Today.
Nejdelší unijní hranice. Tak zní titulek článku v dnešním vydání polského deníku Rzeczpospolita. Píše se v něm, že Evropská komise už došla k závěru, že Polsko je připraveno kontrolovat svou východní hranici, která bude nejdelší vnější hranicí Evropské unie. Z článku cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
Nejdelší vnější evropskou hranici bude kontrolovat tisíc 700 celníků. Jejich úkol je bezprecedentní. Žádná země evropské pětadvacítky nebude odpovědná za výběr cel, zemědělských poplatků a jiných náležitostí do bruselské pokladny, jako my. Píše Rzeczpospolita. A to ještě na tak dlouhém úseku. Polská hranice s ruskou kaliningradskou oblastí, Běloruskem a Ukrajinou totiž měří 1100 kilometrů.
Srovnatelně dlouhou hranici hlídají jen Finové. U nich je ale hodnota převáženého zboží značně nižší. Píše Rzeczpospolita a uvádí, že polská východní hranice je vybavená jak počítačovými systémy, tak například laboratořemi pro kontrolu, jestli dovážené potraviny splňují unijní hygienické normy. Přes to všechno se ale polští celníci obávají, že se ani tak nepodaří zcela vymítit pašeráctví. Rozdíly v cenách cigaret a alkoholu po obou stranách hranice jsou příliš lákavým pokušením.
