Zahraniční listy o krizi v Súdánu
Deník Washington Post zveřejnil děsivou výpověď jedné z afrických uprchlic v súdánské provincii Dárfúr. Hordy súdánskou vládou vyzbrojených nomádských válečníků Džandžávídů napadají vesnice s jediným cílem: povraždit jejich obyvatele.
Statisíce lidí jsou tu ohroženy hladem a nemocemi. Spojené státy i OSN se snaží o dohodu s Chartúmem. Neuspěli ale ani Kofi Annan a Colin Powell. Chartúm odmítá své hordy odzbrojit. Přitom jde jen o skupiny obyčejných vězňů. Ti byli naverbováni do muslimských milicí pod hrozbou smrti.
Jako políček už potom vyznívá snaha súdánské vlády vrátit uprchlíky zpátky do jejich domovů. Zbití a znásilnění vesničané se bojí džandžávídských výhrůžek a vrátit se odmítají. Zahraniční obyvatelé se obávají, že vláda začne uprchlíky, které sama mlčky pomáhala vyhnat, přemisťovat násilím. Za cenu obrovských lidských ztrát pak vyhlásí konec krize.
Svět ale nemůže jen sedět a sledovat, jak súdánská vláda vraždí vlastní obyvatele. Včera chválila rada bezpečnosti OSN okamžitou humanitární pomoc Dárfúru. To ale samo o sobě nestačí. OSN se musí přesvědčit, že Chartúm udělá, co se po něm chce, upozorňuje list Washington Post.
Na Slovensku se po delší době zase začalo mluvit o autonomii, píše slovenský Sme. Europoslanec, člen Strany maďarské koalice, Árpád Duka-Zólyomi prohlásil, že nedomítá žádný druh samostatnosti. Ani územní samosprávu. Je o tom ale třeba rokovat. Reagoval tak na slova člena maďarské strany Fidesz, Zsolta Németha. Fidesz podporuje snahy o autonomii i Stranu maďarské koalice. Její šéf, Béla Bugár ale s takovým přístupem nesouhlasí. Jeho strana se prý nikdy nesnažila o odtrhnutí územních celků s~maďarským obyvatelstvem. Přijatelná je jen takzvaná kulturní samospráva, kterou provozuje například univerzita v Komárně.
Ostatní slovenské politické strany s autonomií nesouhlasí. Pro předsedu strany Směr, Roberta Fica, jsou výroky jeho politických kolegů jasnou známkou toho, že maďarská koalice a Fidesz se domlouvají. Nezahrávejte si s ohněm, varuje Bugára. HZDS si zase všímá toho, že se o věci veřejně mluví. Je vidět, že se koalice opravdu snaží o odtrhnutí a kdo tvrdí, že ne, ten lže, odsoudil celou při místopředseda Ján Kovarčík.
Papež dnes osloví významné představitele římskokatolické církve a zahájí kampaň proti feminismu. Církvi se nelíbí, že podle feministických teorií jsou že muž a žena v podstatě to samé, informuje britský deník Guardian. Stane se tak u příležitosti vydání třetího prohlášení Vatikánu o roli ženy v moderní společnosti. Nedávno prosákla na veřejnost informace, že jedna jeptiška se stala dokonce zahraniční poradkyní papeže. Jsou ale problémy, přes které se církev dostává těžko: homosexuální sňatky nebo přijímání žen do kněžského stavu. Patří mezi ně i nejnovější trendy v genderových studiích. Podle Vatikánu totiž ohrožují tradiční postavení ženy a hlavně její nejdůležitější poslání mateřství.
Vatikán ve svých dřívějších prohlášeních rovnoprávnost pohlaví podporoval. Až na několik vyjímek, které tvrdí, že biblev tomto případě mluví jasně. Rozšíření žen na pracovním trhu ale snížilo porodnost i fertilitu ve vyspělých zemích. Ženy už nevěnují takovou péči výchově dětí. Podle církve je to důkaz hroucení žebříčku hodnot. Ženy ale s takovým názorem nesouhlasí. Například Helena Cronin, londýnská evoluční psycholožka tvrdí: Je pravda, že ženy jsou jiné, mají totiž daleko lepší schopnosti postarat se o své děti. To ale neznamená, že nemůžou dělat i něco jiného. A feministka Eva Figes dodává: papež začne za schvíli propagovat tezi, že ženy s dětmi se nemůžou účastnit veřejného života. Já ale nevidím důvod, proč by nemohly mít obojí, tvrdí Eva Figes pro britský list Guardian.
Italský tisk věnuje velkou pozornost plánu ekonomického rozvoje na příští tři roky, který právě vypracovala italská vláda jako podklad pro rozpočet na příští rok. Ke schválení parlementu ho předloží v září. Důvodem k tak mimořádné pozornosti je nejen značné zhoršení ekonomické situace Itálie behěm tříleté vlády vedené Silviem Berlusconim, ale především objemný balík usporných opatření ve výši 24 miliard eur, který Italy v dohledné době čeká.
