Zahraniční listy o pařížské rebelii
Pařížská předměstí mají dlouhou tradici násilí a nepokojů. Ty, které rozvířily hladinu posledních dní, jsou ale v něčem jiné. Páchají je mladí imigranti, Arabové a Afričani. Převážně muslimové, kteří se nikdy neintegrovali do francouzské společnosti. Píše to mezinárodní deník International Herald Tribune.
Jak dodává, naštěstí nikdo nezemřel, kromě dvou nešťastníků, kteří vlezli do trafostanice. Ale každodenní obrázek policistů v helmách, na které útočí mladí přistěhovalci, připomíná, že každé větší město ve Francii je obklopeno společností, která potřebuje naši okamžitou pozornost. Tolik Intenational Herald Tribune.
Možnost, že americká CIA provozuje tajná vězení ve východní Evropě, nedá evropským deníkům spát. Například švýcarský Le Temps tvrdí, že jednou ze zemí, kde stojí vězení je i Polsko. Hostí zadržené fantomy Al-Kajdy, které chtějí Američané ukrýt před mezinárodním právem. Z toho je podezřelé i Rumunsko.
Amnesty International nazvala americké věznice novými gulagy. To proto, že je tam patrně v plném rozsahu povoleno mučení. Organizace pro lidská práva se totiž do takových míst nedostanou. Donedávna o nich nevěděla ani OSN, která s Washingtonem už dlouho bojuje o to, aby mohla vstoupit do pevnosti Guantanámo, dodávají Le Temps.
Podle německého Franfkurter Rundschau musí okamžitě zasáhnout Evropská Unie, nejlépe její komise pro lidská práva. Spojené Státy Americké staví své vězně mimo mezinárodní právo. S tím by se členy Evropské Unie stát nemohly. Ale Polsko členem je a Rumunsko možná bude, takže situace je tam poněkud výbušnější. Evropa má navíc pořád jakousi morální povinnost připomínat Američanům, aby se drželi svého práva, vysvětluje Frankfurter Rundschau.
Právě před deseti lety byl v Izraeli zavražděn tehdejší premiér Jicchak Rabin. Jeho památku oslavuje většina izraelských deníků,list Hárec ale přináší i kritický pohled na věc. Není třeba dělat z Jicchaka Rabina modlu, píše. Za padesát sedm let naší existence jsme měli desítky ministrů. Těch dobrých i těch špatných. Každý se svým způsobem zapsal do historie.
Odkaz jen jednoho z nich si připomeneme bombastickými oslavami. Otázka zní, proč. Není to Gurionovo založení státu nebo odkaz Menachema Begina, který dosáhl míru s Egyptem. Máme neodbytný pocit, že za Rabinovou slávou stojí hlavně to, že byl zavražděn, myslí si deník Hárec.
Těžce nemocní důchodci prohánějící se po tenisových kurtech - tak parafrázuje článek v rakouském listu Kurier naše vídeňská zpravodajka Marier Woodhamsová:
