Zahraniční listy o poválečném Iráku
Kamkoli se podívá od OSN a amerického Kongresu až po spojenecké státy a úkryty v Bagdádu a Tikrítu, všude nachází překážky své snahy o zajištění bezpečí a výstavby Iráku. Řeč je o americkém prezidentovi Georgi Bushovi. Jeho úsilím se dnes zabývá deník International Herald Tribune.
Problémy, včetně peněz, vojenských jednotek a morální podpory, komplikují Bílému domu snahy vysvětlit veřejnosti, že se situace v Iráku časem zlepší. A jestliže se k tomu přidají potíže s obnovováním infrastruktury a služeb v Bagdádu, vytváří se vyloženě nepřátelská atmosféra vůči těm, kdo se zprvu zdáli být zachránci, píše International Herald Tribune.
Ani Evropská unie není snahám George Bushe příliš nakloněna. Diplomaté se shodli, že Amerika může být ráda, když dostane 10% ze sumy, kterou původně požadovala od evropských zemí. Bushův tým ale rozhodně nehodlá drasticky upravovat svoji politiku. Doufá totiž, že až se konečně situace v Iráku stabilizuje, zahraniční peněženky se více otevřou, uzavírá komentář deník International Herald Tribune.
Berlín a Paříž budou společně podporovat ekonomický růst, informuje německý deník Die Zeit. "Evropa by se měla stát skutečným místem hospodářského růstu", prohlásil německý kancléř Schröder poté, co se s francouzským prezidentem Chiracem shodl na deseti investičních projektech v oblasti telekomunikací, vědy, dopravy a trvalého rozvoje. Konkrétně bylo například dohodnuto vybudování rychlostní železniční sítě, dále pak výstavba větrných elektráren nebo projekty na ochranu životního prostředí ve východoevropských státech, píše německý deník.
Schröder i Chirac odmítli zveřejnit přesná čísla plánovaných investic, podle informací pařížského listu "Le Monde" se ale jedná o sumu ve výši minimálně tří miliard eur. Oba státníci potvrdili, že jejich návrh má být impulsem pro dosažení hospodářského růstu v~celé Evropské unii, dodává německý list Die Zeit.
Polské deníky se dnes věnují debatě o podobě Ústavy Evropské unie. Zvláště pak tomu, jak chce Polsko na říjnové konferenci v Římě prosazovat zachování systému počítání hlasů dohodnutého před 3 lety na schůzce v Nice. Ten totiž dává Polsku jen o 2 hlasy méně, než dvojnásobně většímu Německu. Návrh Evropské ústavy jej ale chce změnit. Z fejetonu v dnešním vydání deníku Rzeczpospolita s titulkem "Smlouva z Nice nebo smrt" cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
Nový systém počítání hlasů co pravda ulehčuje rozhodování, ale není příznivý pro jednotu Unie. Pokud bude pro velké země lehčí získat většinu, méně se budou muset snažit o podporu malých států. To znamená, že malí se budou cítit připravení o skutečný vliv na osudy celého společenství. Velikost Unie ale vždy spočívala mimo jiné v tom, jak se chovala ke svým malým členům. Píše Rzeczpospolita a upozorňuje, že polská zahraniční politika by si měla v jednáních počínat obratně a nevyhánět spor na ostří nože heslem Smlouva z Nice nebo smrt.
Radikální slova mohou způsobit, že země nespokojené s projektem Evropské ústavy nás mohou využít. Lepší je totiž zničit novou ústavní smlouvu polskýma rukama, než se sám vystavovat nebezpečí obvinění z neloajálnosti vůči Unii. Polsku by tak mohl v této hře zůstat Černý Petr v ruce. Máme snad právě tak zahájit naše členství v Evropské unii ? Ptá se závěrem fejeton deníku Rzeczpospolita.
Obavy z nemoci SARS přivádějí do nemocnic tisíce pacientů. Problém sleduje na svých stránkách kanadský list National Post.
Strašidlo SARS, které se vrátilo do Kanady, uvalilo obrovské břímě na tamní nemocnice. V chřipkové sezóně jsou lékaři nuceni izolovat tisíce pacientů a provádět zvláštní opatření, aby zachytili možné nové případy smrtící nemoci. "Prudká chřipková epidemie může zavinit umístění více než 40% pacientů do respiračních místností", cituje kanadský list doktora Gardama z~torontské univerzity.
Ačkoli většina lékařů pochybuje, že by se virus mohl vrátit zpět, každý člověk s vysokou horečkou a dýchacími potížemi jim přidělává vrásky. "Musíte izolovat obrovské množství lidí, kteří přicházejí do nemocnic.. Ne, na letošní zimu se opravdu netěším", dodává doktor Gardam pro kanadský list National Post.
Řízek zůstává nejoblíbenějším jídlem Vídeňanů, všímá si v dnešním vydání rakouský deník Der Standard. Vídeňané už jsou prostě takoví, boom nejrůznějších světových kuchyní je nechává v klidu. V průzkumu označilo téměř 90% dotazovaných vídeňskou kuchyni za velmi dobrou, nejrůznější etnické pochoutky proto nemají šanci rakouské strávníky příliš přesvědčit. Žebříček nejoblíbenějších jídel, který vědci sestavili, vede jednoznačně řízek. Následují pokrmy z ryb, steaky a roštěnky na cibulce.
Rakouský list přidává také pořadí dezertů. Vídeňané si nejvíce pochutnávají na palačinkách, tiramisu a štrůdlu. Poslední dotazovanou kategorií byla jídla z kategorie rychlého občerstvení. A ani zde Vídeňští podle deníku Der Standard nezklamali: u mužů kraluje párek, u žen sendvič.
