Zahraniční listy o povolebním vývoji v Izraeli

Změní výsledky izraelských voleb situaci na Blízkém východě? Klíč k řešení francouzské krize má prezident. To jsou dvě hlavní témata, která se objevují ve čtvrtečním zahraničním tisku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Stále silnější odklon voličů i trend apolitické volby pro Stranu důchodců ukazuje rostoucí nechuť k politice a politikům, píše izraelský list Haaretz. Členové parlamentu by si měli uvědomit, že důvěra voličů stále klesá.

Musí tedy zaručit, aby budoucí parlament byl méně zkorumpovaný než ten předchozí a dodržet své sliby voličům. Hlavním příslibem je dostat Izrael ze Západního břehu a definovat jeho hranice. Kompromis v této otázce by vedl velmi rychle k novým volbám, domnívá se izraelský deník Haaretz.

Izraelští voliči vyjádřili svou touhu po ukončení bouří a násilí, které trápí Izrael od první Intifády. Myslí si saúdskoarabský deník Arab News. To je pozice Izraele, která může zastavit další vraždy a násilnosti a přijmout palestinská práva na existenci uvnitř uznaných hranic.

Poprvé od roku 1947 je možné, aby Palestinci a Izraelci zasedli k rovnému dialogu. Znepokojující je ovšem to, že mezinárodní komunita asi nevítá nové rozložení sil jako výborný startovní bod pro opravdovou dohodu.

Nikdo ostatně nečeká od Američanů s jejich úzkým pohledem na svět a slepou podporou Izraele, že by si tuto možnost uvědomili. Dalším problémem budou Evropané. Se svým přesvědčením, že Hamás je teroristická organizace, se kterou není možné jednat, pokud se nevzdá všeho, za čím si stojí, svazují svou schopnost intervenovat na Blízkém východě mírně a efektivně, soudí Arab News.

Jan Pavel II. na prodej - pod tímto titulkem píše polský list Metropol o obchodování s předměty, které mají připomínat památku zesnulé hlavy římsko-katolické církve, nejčastěji ale slouží k rychlému výdělku u příležitosti prvního výročí papežovy smrti.

Papežův obraz obchodníci používali už dlouho, ale teprve teď nastalo pravé šílenství, píše deník Metropol. V obchodech nebo na internetu můžete najít hrnky s jeho tváří, trička, přívěsky na klíče, pásky nebo náramky, obrazy, fotografie, sochy i sošky, různé nálepky, ba dokonce i titanové prsteny s brilianty z kolekce Jan Pavel II. Nejdražší jsou mince, jejichž cena dosahuje i několika tisíc zlotých.

Do obchodní kampaně se zapojily také hypermarkety, které nabízejí nejrůznější suvenýry a publikace o Janu Pavlovi II. a argumentují tím, že si je zákazníci žádají. Stalo se už pravidlem, že obrázkové časopisy přibalují ke svým vydáním i krátké filmy o papežovi, aby zvýšily prodej.

Podle duchovních je to zneužití papežova odkazu, protože biskupská konference zakázala používat papežovo jméno v čistě komerčních cílech. Dokonce i profesionální umělci by měli při zpodobňování papeže požádat o souhlas církev. Většina těchto upomínkových předmětů je navíc naprostým kýčem. První výročí smrti polského papeže je zkrátka pro mnoho firem příležitostí k velkým ziskům, napsal deník Metropol.

Při současném vývoji debaty o novele pracovního zákona zbývá francouzské státní moci jediný únikový východ: nové projednání zákona v parlamentu. O to požádá prezident republiky na základě článku číslo 10 Ústavy. Tak vidí cestu z napjaté situace ve Francii francouzský deník Le Monde.

Premiér po rozhovoru s několika studentskými organizacemi konečně přiznal nutnost otevřít dialog. A to o dvou bodech: o podmínkách zrušení pracovního poměru a o dvouleté zkušební době. Tato debata však reálně ani nezačne, protože kromě velmi nepravděpodobného zamítnutí zákona ústavním výborem musí prezident podle Ústavy podepsat danou normu ve lhůtě dvou týdnů. Má ale právo, rovněž zaručené Ústavou, zákon vrátit parlamentu k novému projednání.

Pokud Prezident tuto možnost využije, získá vláda i parlament potřebný čas znovu přepracovat normu na základě nových požadavků a bez časového stresu. Matignonský palác by tak neztratil tvář. Došlo by ovšem velmi pravděpodobně k odročení jednání a ke změně textu zákona.

Je tedy na prezidentovi republiky, aby přijal rozhodnutí. Pokud tak učiní, naplní roli soudce, kterou mu Ústava určuje, a navíc zůstane věrný svému poslání zaručit klid a soulad. Poslání, které mu svěřily v roce 2002 celé čtyři pětiny oprávněných voličů, uzavírá Le Monde.

Martin Hromádka, Jana Samková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme