Zahraniční listy o protestech osadníků na Chrámové hoře

Protesty proti vyklízení židovských osad v pásmu Gazy se staly hlavním tématem izraelských deníků. Ty britské zase komentovaly svatbu prince Charlese a Camilly. Týdeník TIME sestavil žebříček nejvlivnějších osobností a slovenská Pravda se pozastavuje nad neplněnými sliby slovenských politiků ohledně jejich platů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Izraelský list Haaretz komentuje včerejší dění na Chrámové hoře v Jeruzalémě, posvátném místě Židů i muslimů.

Izraelci, vedení ultrapravicovou skupinou Ravava, se tu sešli, aby protestovali proti vyklízení židovských osad v pásmu Gazy. Policie, vedená samotným ministrem vnitra Gideonem Ezrou, byla připravená protestující k mešitě Al Aksá nevpustit. "Je neuvěřitelné, že Ariel Šaron, otec židovského osídlení, teď zve Palestince, aby se nastěhovali do židovských domů", křičí demonstranti. Pod fíkovými stromy teď mají sedět arabské děti, stěžují si.

Nikdo z těch, kdo se má vystěhovat ze svého domu, by ale neváhal ani minutu, kdyby měl zabrat domy Palestinců. Mnoho Palestinců bylo takhle vyhnáno ze svých domovů a teď bydlí v uprchlických táborech, nedaleko od svých dětských vzpomínek. Ti ale nemají zájem veřejnosti, drahé právníky, nebo lobby v izraelském parlamentu, upozorňuje izraelský deník Haaretz. Proto také Palestinci, odcházející z pásma Gazy, nedostanou za své domy téměř žádné odškodnění, zatímco Izraelci už mají slíbené nové domovy. Ariel Šaron prostě Palestincům nedá nic zadarmo, zato své osídlence by nikdy neošidil, dodává izraelský deník.

Sobotní britská královská svatba ukazuje, že láska překoná všechny překážky, píše tamní deník The Guardian.

Manželé Charles a Camilla museli před svatbou projít mnoha ponižujícími procedurami. Oba se museli omluvit za své hříchy, tedy manželskou nevěru. Královna postavila svou roli hlavy anglikánské církve před roli matky, jak se sama vyjádřila a nezúčastnila se civilního obřadu. Právě ten ale ukázal, jak křehká je církev. Civilní sňatek byl totiž pro svatebčany vesměs mnohem důležitější, než ten církevní a taky se víc slavil.

Přičteme-li k tomu ještě to, že princ Charles dal přednost pohřbu katolického papeže před svatbou, mají mnozí pochyby o tom, že by se Charles někdy mohl stát hlavou anglikánské církve. I zarytí monarchisté jsou rozdělení. Někteří vystáli frontu, aby mohli zpoza bariér sledovat novomanželský pár, jiní stále považují Camillu za původce královského rozvodu. Většina televizních diváků přitom raději sledovala dostihy. Svatba tak ukázala pravý obrázek naší monarchie. Nikdo už nestojí o ohromující divadlo, spíše o dospělé kompromisy, myslí si britský Guardian.

Americký prezident George Bush, ukrajinský lídr Viktor Juščenko, zakladatel Microsoftu Bill Gates nebo hollywoodský filmař Michael Moore se dostali na seznam nejvlivnějších osobností, který sestavil týdeník TIME. Jak zaznamenal náš severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina, ze známých umělců tam najdeme například režiséra a herce Clinta Eastwooda, herce Jamieho Foxxe a zpěvačku Aliciu Keys.

I když George Bush nedosáhl všeho, jeho vliv je všudypřítomný a nevídaný, napsal k rozhodnutí zařadit amerického prezidenta mezi stovku nejvlivnějších světových osobností, editor týdeníku TIME Matthew Cooper. V kategorii ,, Lídři a revolucionáři,, se objevují nejen nejblížší Bushovi poradci, jako šéfka diplomacie Condoleezza Riceová a ministr obrany Donald Rusmfeld, ale také jeho nepřátelé, jako severokorejský vůdce Kim Čong Il a jeden z nejhledanějších teroristů - abú Musáb Zarkávi. V kategorii Hrdinové a idoly najdeme kromě Gatese a Jusčenka také nejbohatší americkou televizní moderátorky Oprah Winfreyovou a tibetského duchovního Dalajlamu. Mezi mysliteli je britský publicista Timothy Garton Ash, izraelský politik Natan Šaransky a Bushův poradce Carl Rowe. Mezi nejvlivnějšími umělci je mimo jiné herečka Hillary Swanková, která ve svých 30 letech získala už druhého Oskara.

Slovenští politici mají vyšší platy a jsou čím dál tím méně kontrolovaní veřejností. Píše to slovenská Pravda. Vládní strany přitom před volbami slibovaly pravý opak. Poslanci slibovali zmrazení platů a snížení dotací pro jednotlivé strany. Ani jedno však nesplnili. Platy si sice v roce 2003 snížili; o rok později už ale toto rozhodnutí zrušili. Zatímco si ústavní činitelé zvyšují platy každý rok od ledna automaticky, ostatní zaměstnanci státní správy musí o svých platech tvrdě vyjednávat.

Podle nového zákona bude navíc přiznávání majetku tak složité, že se Slováci nejspíš vůbec nedozvědí, kolik který poslanec bere. Slovenští politici jsou prostě neradi kontrolováni. Navíc vědí, že mají dostatek voličů, kteří jim vždycky zajistí místo v parlamentu, dodává deník Pravda.

Jiří Hošek, Miroslav Konvalina, Julie Rákosová, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme