Zahraniční listy o první návštěvě francouzského prezidenta v Moskvě

Zahraniční deníky komentují první návštěvu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Rusku. Listy se také věnují propuštění Němce, který byl zadržován jako rukojmí Talibanem v Agánistánu. Komentátoři píší i o turecko-amerických vztazích, které jsou napjaté kvůli rezoluci o genocidě Arménů na začátku dvacátého století.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který byl na své první návštěvě v Rusku, jednal se svým protějškem Vladimirem Putinem mimo jiné o jaderném programu Íránu. Deníky si všímají zejména rozdílných názorů obou politiků na samotnou existenci íránského jaderného programu. "Sarkozy přijel do Moskvy, aby prosadil tužší ekonomické sankce vůči Teheránu, ale Putin jeho nápady rychle zchladil," poukazuje na Putinovy pochybnosti o programu list International Herald Tribune. Podle deníku bylo francouzsko-ruské setkání jinak zdvořilé, "místy můžeme dokonce mluvit o vzájemné vřelosti" poznamenává deník International Herald Tribune.

"Nicolas Sarkozy konečně našel to, co může obdivovat: Putina a Rusko," píše se v titulku ruského listu Pravda. Deník je přesvědčený, že návštěva Moskvy měla na francouzského prezidenta velký vliv. "Sarkozyho postoj k Rusku se po jeho oficiálním setkání s Vladimirem Putinem změnil k lepšímu," píše list. Podle deníku Sarkozyho zjevně okouzlilo Putinovo umění diplomacie. "Přestože Francie je v otázce Íránu blízko Spojeným státům, podle Sarkozyho se podařilo v této otázce s Putinem v mnohém přiblížit," napsala ruská Pravda.

Taliban propustil vězněného Němce. Dvaašedesátiletý Rudolf Blechschmidt, který byl zadržován od poloviny července spolu se čtyřmi unesenými Afghánci, je od včerejšího odpoledne na svobodě. "Utrpení německého rukojmí je už konečně pryč," oddechl si Süddeutsche Zeitung. Ten upozorňuje, že za propuštěním jsou dlouhá jednání vedená afghánskými prostředníky. "Není také jasné, zda nebyla zaplacena žádná odměna," spekuluje deník. Podle něj ovšem hlavní tlak byl vytvořen zatýkáním příbuzných a důvěrníků únosců, ke kterému docházelo v minulých týdnech. "To pomohlo zvýšit tlak na únosce," dodává německý list.

V souvislostí s propuštěným rukojmím v Afghánistánu se další německý list Der Spiegel zamýšlí nad současnou situací v této zemi. "Tento pátek bude německý parlament (Spolkový sněm Bundestag) rozhodovat o tom, zda prodlouží účast Berlína na vojenské misi v Afghánistánu. Ta země je na pokraji zkázy, ale němečtí politici ignorují její skutečné problémy," myslí si list. "Po šesti letech od západní intervence ovládají zemi fundamentalisté z Talibanu, kriminální gangy a drogoví dealeři. A to měla být země podle generálního tajemníka NATO Jaap de Hoop Scheffera ukázkovým příkladem budoucnosti nejmocnější vojenské aliance," píše list. "Parlamentní souhlas s prodloužením mandátu je považován za hotovou věc. Pouze Levicová strana je ostře proti. Přesto zůstává afghánská mise jedním z nejkontroverznějších témat německé zahraniční politiky. Už 21 německých vojáků při ní ztratilo život," konstatuje Spiegel.

Ještě krátce nahlédněme na stránky tureckých a amerických listů. Právě vztahy těchto dvou zemí jsou v současnosti napjaté kvůli rezoluci o genocidě Arménů na začátku dvacátého století. Proti tomu ostře protestují Turci, a nelíbí se ani Bílému domu. Rezoluce už prošla Výborem pro zahraniční věci (House Foreign Affairs Committee). "Turecko patří k nejspolehlivějším muslimským spojencům v boji proti terorismu," píše k tomu severoamerický deník The Washington Post. "Proti rezoluci Turci lobbovali velmi tvrdě spustili několikamiliónovou kampaň a vyhrožují omezením spolupráce v irácké válce. Jenže na druhé straně se také lobbuje vlivná arménsko-americká komunita se snaží podobný návrh prosadit už několik desetiletí," píše deník, který je přesvědčený, že v kongresu návrh díky demokratům projde.

Na turecké straně se pochopitelně zvedla obrovská vlna kritiky. "Američané jako spojenec selhali," napsal například turecký deník Turkish Daily News. Ten ostře kritizuje rezoluci, která podle listu jen poškodí vztahy obou zemí, a kritizuje také postoj Američanů vůči současné situaci mezi Tureckem a kurdskými povstalci. "To, že kurdští separatisté zabíjejí turecké vojáky, všichni přehlíží. Jakmile začneme hovořit o opatřeních, strhne se vlna kritiky. Nás bohužel nerozděluje postoj k nepřátelům, ale pokrytecký postoj našich spojenců, Američanů," myslí si turecký list.

Petra Steinerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme