Zahraniční listy o roce 1968
Historické ohlédnutí za 21.srpnem nabízejí svým čtenářům také dnešní vydání polských deníků Gazeta Wyborcza a Rzeczpospolita. Listoval jimi varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák. Každé další výročí srpna 68 je pro Čechy příležitostí položit si otázku o smyslu a významu Pražského jara a také o příčinách jeho porážky.
Proč se nepodařilo zlidštění socialismu ? Proč si s takovým úsilím získanou svobodu nechala československá společnost tak rychle vzít ? Zachované dokumenty a vzpomínky pamětníků z první fáze okupace ve dnech 21.až 27.srpna potvrzují, že Češi věřili, že dokáží zastavit "bratrskou pomoc", která se na ně valila. Píše dnešní Rzeczpospolita.
V rozhovoru listu Gazeta Wyborcza historik Lukasz Kamiňski říká, že většinu polské společnosti srpnová invaze do Československa zaskočila. Dalším šokem bylo, že se Polsko - země s tradicemi boje o svobodu, účastní tak hanebné akce. Množství přívrženců intervence bylo dost malé, uvádí historik. Připomíná také demonstrativní sebeupálení Ryszarda Šiwce na varšavském stadionu Desetiletí na protest proti polské účasti v intervenci. Tehdejší vládnoucí moc ale jeho krok interpretovala jako čin šílence. Připomíná Gazeta Wyborcza.
Útok teroristů na budovu OSN v Bagdádu komentuje ve svém dnešním vydání německý deník Die Zeit. Atentát se minul cílem, domnívá se komentátor. Pozice Spojených národů teď bude v Iráku jedině posílena. Pokora - to je nejspíše slovo, kterým mohl být nejvýstižněji označen vstup OSN na iráckou scénu. "Můžete se na nás spolehnout", prohlašovali představitelé OSN poté, co vyslechli dlouhou řadu stížností; kriminalitou počínaje a vlivem Američanů konče.
Po atentátu se ovšem charakter působení OSN v Iráku poněkud změní. Přesto hlavní předsevzetí stále platí: život po Saddámovi musí být lepší než život za diktátorových časů. OSN podle komentátora německého listu disponuje důležitou zbraní, kterou je její všeobecné uznání a armáda zkušených úředníků. Přítomnost Spojených národů v Iráku však přináší ještě jeden paradox: díky poválečné obnově země k sobě mohou opět nalézt cestu Spojené státy a OSN, jejichž křehký vtah původně válka narušila, dodává neměcký list Die Zeit.
Aktuálním děním na Blízkém východě se zabývá ve svém komentáři izraelský deník Haaretz. Ani krvavý pumový útok v Jeruzalémě nemůže přimět palestinského premiéra Mahmúda Abbáse k pronásledování teroristických organizací Hamás a Islámský džihád. Není pochyb, že Abbás je pod velkým tlakem Američanů i Izraelců, aby zakročil a to nejlépe vojenskou silou, ale v současné situaci to není možné.
Problém podle komentátora izraelského listu není v počtu vojáků, které má palestinská strana k dispozici. Prim tu hraje hlavně veřejné mínění, které rozděluje společnost na poloviny. Jedna fandí islámským fanatikům, druhá podporuje palestinské ozbrojené síly. Jestliže by se Mahmúd Abbás rozhodl použít své ozbrojené síly, skupina podporující teroristy by určitě vzrostla. Je proto obtížné obviňovat palestinského premiéra, že se nesnaží tlačit na islámské organizace. Abbás může teroristy varovat, může se na ně zlobit a může přerušovat kontakty s nimi. Ale jestliže se bude snažit se s nimi střetnout, bude to jeho politická sebevražda, uzavírá izraelský deník Haaretz.
Libérii čekají jen problémy, myslí si německý deník Die Tageszeitung. Některé uprchlické tábory v liberijském hlavním městě Monrovii se začínají vyprazdňovat. S největší pravděpodobností ale není podepsání mírové smlouvy důvodem, proč lidé z táborů odcházejí. Tím je podle komentátora listu hlad. A na tom žádná smlouva nic nezmění. V mnohých částech Libérie nebyl po tři roky žádný pozorovatel.
První snahy těch, kteří přišli nyní do válkou zničené země pomáhat, vycházely proto z naprostého nedostatku potravin v této zemi. Přesto do doby, kdy budou v celé zemi přítomny mírové jednotky, které by situaci lépe řešily, uplyne ještě nějaký čas. Prohánět skupiny rebelů nemá smysl. Jediné, co pomůže, je masivní a všudypřítomné rozmístění mírových sil, domnívá se německý deník Die Tageszeitung.
Japonská společnost roste stále pomalejším tempem - trendy za poslední rok shrnuje japonský list The Japan Times. Japonská populace postupuje vpřed opravdu líně - za minulý rok činí přírůstek obyvatelstva pouze 0,17 %. Toto číslo je druhým nejnižším v historii. Menší nárůst počtu obyvatel byl jen předloni, kdy procentuální hodnota byla ještě o dvě setiny nižší.
Přestože populace pomalu roste, ministerští úředníci zlehčují šanci, že by se Japonsko konečně dostalo ze záporných čísel. Přírůstek obyvatel ale nedokáže vyrovnat fakt, že průměrný věk Japonců se zvyšuje. V současnosti tvoří lidé nad 65 let 19 % z celkové japonské populace. V rozložení obyvatel podle pohlaví tradičně převládají ženy a nejlidnatější oblastí je Tokio, doplňuje statistický souhrn japonský list The Japan Times.
