Kdekdo si myslel, že to znamená konec spojenectví. Následující týdny ale ukázaly, že ohroženo nebylo. Pákistán si totiž dobře uvědomuje, že oponování Spojeným státům by ho okamžitě přidalo na listinu "osy zla". Američané zase vědí, že bez strategických pozic na afghánských hranicích by boj s terorismem dopadl prachbídně. Jsou tu i jiné důvody, které činí spojenectví pro obě země tak atraktivní.

Přítomnost spojeneckých jednotek výrazně posílí pákistánskou vládu. Pokud budou Američané chtít konflikt s Irákem řešit mírovou cestou, bude muslimský Pákistán dobrou bránou do islámského světa. A tak by se Američané měli soustředit na dobré vztahy s Pákistánem. Nový americký imigrační zákon dělá Američanům zlou krev nejen v Pákistánu. Jeho obyvatelé jsou totiž v USA jedněmi z nejčastějších žadatelů o azyl. Spojené státy budou muset začít Pákistánce respektovat, dodávají Japan Times.

Z netradičního úhlu pohledu se na současnou krizi okolo Iráku dívá ArabNews, nezávislý deník vydávaný v Saudské Arábii. Zatímco celý svět nervózně čeká, jestli Američané zaútočí na Irák či ne, prezident Bush se ještě nerozhodl. A to, že během čekání svět pochopil, že Američanům nejde o svržení Husajnova režimu, svědčí o jeho nízké inteligenci. Spojené státy ale také nebojují za kontrolování blízkovýchodních ropných polí, myslí si deník ArabNews.

Chtějí hlavně upevnit svou moc na Blízkém východě a vylepšit svou image, která utrpěla po jedenáctém září značné šrámy. Jejich cílem je prostě ukázat, že jsou stále světové jedničky. Proto je také nemožné, aby Irák a jeho sousedé - Saudská Arábie, Jordánsko a jiní - učinili pro zastavení války něco konkrétního. I snaha generálního tajemníka NATO, George Robertsona vyznívá naprázdno. Tvrdí, že pokud Husajn opustí Irák, k válce nedojde, ale Američané už se dávno rozhodli jinak. Jedinou možností, jak se vyhnout útoku je dohled zbrojních inspektorů OSN. Ti by se napříště neorientovali jen na hledání zbraní, ale kontrolovali by Husajnův diktátorský režim. Pravděpodobnost, že by tuto alternativu akceptovali i Američané je však mizivá, pesimisticky dodává saudskoarabský list ArabNews.

Jeden po druhém se váleční zločinci dostávají do rukou spravedlnosti a na Balkáně se začíná vše dostávat do demokratických kolejí, informuje britský analytický týdeník Economist. První vlaštovkou byl bývalý srbský prezident Milan Milutinovič.

Před dvěma dny se sám vydal spravedlnosti poté, co Spojené státy pohrozily, že zastaví tok financí, jestliže váleční zločinci nepřijdou před soud. Podle Američanů je ale Milutinovič příslovečné "malé pivo" a očekávají vydání generála Mladiče, vůdce bosenské armády a bosenského Srba Karadžiče.

Získat tyto dva politiky ale nebude snadné - jsou totiž velice oblíbení. A tak by v jejich případě snad pomohla taktika použitá na Slobodana Miloševiče. tedy intenzivní spolupráce Američanů s vládami balkánských zemí - soudí The Economist To byla zahraniční tisk - ve studiu byl Vít Pohanka

Julie Rákosová, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít