Zahraniční listy o útocích v Iráku

V Iráku se otevírá nová fronta, píše saúdskoarabský deník Arab News. Iráčtí ozbrojenci se už zaměřili na americké vojáky či pracovníky humanitárních organizací. Dosud si ale netroufali na příslušníky dalších spojeneckých armád. Po včerejším útoku na hlavní štáb italské policie v jihoirácké Násiríji, ukázali, že teď jsou jejich cílem právě oni.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Kdo je jejich nepřítel, ukázali extremisté už před týdnem, kdy zapříčinili smrt polského vojáka. Spojené státy před nedávnem požádaly spojence o vojenskou a humanitární pomoc. Většina jednotek z Austrálie, České Republiky či Litvy, ale nemá s otevřeným bojem žádné zkušenosti. Zvláště příslušníci protichemických skupin či ženisté se nikdy neocitli ve válečném konfliktu.

Stejné to je i s italskými policisty. Bylo by sice ukvapené, ale pochopitelné, kdyby Itálie stáhla své jednotky zpět, myslí si deník. Američané mají už tak dost práce s tím, přesvědčit spojence, aby posílali své lidi do Iráku. Teď budou mít další těžký úkol - vysvětlit, proč spojenci své jednotky stahují. Spojené státy si ale musejí uvědomit, že Irák byla vždycky jejich válka. Jejich občané jsou připraveni platit lidskými životy. Země jako Itálie považují svou misi za mírovou a žádné ekonomické výhody jim nenahradí vojáky vracející se domů v rakvích, upozorňuje saudskoarabský list Arab News.

Jeho slova potvrzuje i německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle deníku se útokem rozběhla nová vlna násilí. Je to začátek další etapy guerillové války. Útočníci měli jediný cíl - poštvat italskou veřejnost proti irácké misi. Italové totiž s účastí svých jednotek v Iráku většinou nesouhlasili. Veřejnost se teď kvůli útokům začne ptát, zda je italská mírová intervence v Iráku opravdu nutná. A otázky budou pokládat premiéru Berlusconimu, který se za vojenskou misi v Iráku postavil, upozorňuje v dnešním vydání Frankfurter Allgemaine Zeitung.

Ruské Moscow Times se zabývají aférou okolo uvěznění Michaila Chodorkovského. Co je vlastně ten člověk zač? Je to oběť porevolučního přerozdělování majetku? Nositel demokratických svobod? Nebo předvoj velkého zátahu proti ruským magnátům, organizovaného ruskou vládou, ptá se list. Tvrzení, že Chodorkovskij je obětí snahy vlády získat jeho majetek, stojí na vodě. Putinova administrativa udělala všechno pro to, aby se stala součástí Světové obchodní organizace. V zemi, kde většina obyvatel touží pro znárodnění velkých podniků, se ale musela chovat autoritativně.

Putin se proto zavázal, že bude chránit osobní vlastnictví, nikoli však vlastníky. Chodorovskij vsadil na to první a rozhodl se nastolit v Rusku demokracii. To ale znamenalo, že půjde proti Putinovi.

Chodorkovskij dlouhá léta podporoval fondy a charity pro vzdělávání či otevřenou demokratickou společnost. Zároveň ale financoval i opozici. Dostal se tak do otevřeného konfliktu s Putinem, který nemohl skončit jinak, než oligarchovým uvězněním. Michajl Chodorovský přesto zůstává jedním z mála Rusů, pro něž není demokracie jen cestou k plnění osobních cílů. U něj jde o otázku života a smrti, tvrdí ve svém komentáři deník Moscow Times.

V centru pozornosti na Slovensku je schválení novely zákona o doprivatizaci strategických podniků. Opozice s ní ostře nesouhlasí. Prezident už avizoval, že novelu nepodepíše. Komentátor Peter Schutz se nad problémem zamýšlí v deníku SME v komentáři Tunely, dluhy, předsudky. Cituje z něj bratislavská zpravodajka Radiožurnálu Renata Havranová.

Přehrát

00:00 / 00:00

R. Havranová: TISK

Jiří Hošek, Lenka Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme