Zahraniční listy o verdiktu v kauze lanovky v Kaprunu
Rakouské deníky brání rozhodnutí soudců v kauze Kaprun. Názor soudu, který osvobodil všech šestnáct osob obžalovaných z podílu na požáru podzemní lanovky, při níž v roce 2000 zahynulo 155 lidí, ale rozzuřil pozůstalé obětí. Deník Der Standart, připomíná, že trestní právo zaručuje úplné osvobození nespravedlivě obviněných.
A přesně to Salzburský soud udělal. Hlavní bylo nedat se ovlivňovat pozůstalými a médii. Ti vždy v takových kauzách hrají velkou roli. Rozsudek také ukázal, že za hromadným neštěstím nemusí vždy stát jednotlivec, doplňuje rakouský list.
S rakouskými kolegy nesouhlasí německý Suddeutsche Zeitung. Verdikt soudu byl špatný. První pomoc pasažérům totiž nebyla poskytnuta správně, píše list. Když pošlete tisíc dvě stě lidí do úzkého tunelu, musíte se nějak postarat o to, aby se v pořádku dostali ven. Zaměstnanci lanovky se chovali bezohledně a neprozíravě. Nedokázali totiž oběti včas evakuovat, tvrdí Suddeutsche Zeitung.
Íránci dnes jdou k volbám. Nebo by aspoň měli, píše dnes saudskoarabský deník Arab News. Opozice totiž vyzvala k bojkotu voleb. Nesouhlasí s vyškrtnutím dvou a půl tisíce reformních kandidátů, které provedla vládní volební komise. I mnoho Íránců to znechutilo. Očekává se proto, že jich přijde k volbám nejvýš třicet procent, ve městech dokonce jen deset procent. Opozice také doufá, že nízká účast znehodnotí vítězství vládních konzervativních struktur.
Vládní konzervativci by ale vítězství považovali za potvrzení své moci. Lidé se tak nemusí bát, že když budou volit reformisty, jejich hlasy zaniknou v množství. Vládní struktury nemůžou do nekonečna ignorovat hlas lidu. Ani ten nejortodoxnější konzervativec si už neumí představit, že Írán neprojde žádnými změnami. Možné je i to, že zvítězí reformisté. Vždyť ve většině západních zemí v~posledních letech klesá účast voličů a nikdo se nad legitimitou tamních vlád nepozastavuje. Tolik dnešní Arab News.
Britský deník Independent se věnuje sporu mezi Běloruskem a Ruskem. Rusko přerušilo dodávku zemního plynu. Běloruský prezident Lukašenko to označil za akt terorismu. Zvlášť poté, co země bývalého Sovětského svazu postihly kruté mrazy. Celá kauza vznikla, když Moskva dvakrát zdražila dodávku zemního plynu. Lukašenko, který je na dodávce z Ruska závislý, odmítl cenu zaplatit. Věřil tomu, že Rusko nenechá jeho zemi trpět v teplotách pod minus dvacet stupňů Celsia. Požádá, společně se zmrzlou běloruskou populací v zádech, Polsko a Litvu o pomoc v zájmu běloruské nezávislosti, myslí si deník Independent.
Ruské deníky jsou pro změnu okouzleny úspěchem tamní armády. Podle deníku Rossiskaja Gazeta vyvinuly ruské vojenské síly střelu, která je schopná překonat jakýkoliv obranný systém. Někteří experti dokonce tvrdí, že ochranný deštník, který by naši střelu zastavil, nebude vyvinut během příštích sto let, tvrdí nadšeně deník.
List Trud si zase pochvaluje morální kredit, který armáda díky střele získala. Na takový úspěch jsme čekali dlouho. Rusko má totiž za sebou celou řadu neúspěšných pokusů. Ocenění je pak tou pravou hudbou pro vojenské uši. Neslyšely ji totiž už hodně dlouho, dodává ruský Trud.
Litevský prezident se stal mluvčím nepřátel Evropy, fašistů a nacionalistů. Píše se v dnešním vydání polského listu Gazeta Wyborcza. Komentátor deníku připomíná, že v dubnu, nebo květnu by mělo v litevském Sejmu dojít k závěrečnému hlasování o odvolání prezidenta Rolandase Paksase z funkce. Pokud 85 poslanců nezmění svůj dosavadní negativní názor na prezidenta, ten bude muset odejít. Z listu cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák:
Litvu čekají tři velmi těžké měsíce. Aféra kolem prezidenta Paksase totiž tamní společnost rozpoltila. Prezident se brání, jak on říká, před spiknutím politických elit. Jezdí na mítinky do malých měst a vesnic a slibuje, že se vypořádá s těmi, kteří na něj útočí. Hlásá také, že ve státě musí být pořádek. Toto heslo se velmi líbí prostým lidem, kteří si vůbec nemusejí uvědomovat, že ve 30.letech minulého století je už někdo užíval. Ti, kteří znají dějiny a kterým imponuje nacistická III.říše, vzhlížejí k prezidentovi.
Ať Paksas chce nebo ne, stává se osobou, kolem které se v předvečer vstupu Litvy do Evropské unie shromažďují odpůrci prozápadní orientace země. Stahují se k němu i ti, kteří trpí nostalgií po minulém režimu a po sovětském impériu, ale také ti, kteří sní o tom, že Litva má patřit jen Litevcům. Píše dnešní Gazeta Wyborcza.
