Zahraniční listy o volbách v Nizozemsku

Úspěch populistické strany zavražděného Pima Fortuyna v nizozemských volbách, porušené sliby pákistánského prezidenta Parvíze Mušarrafa, zatracované Somálsko - to jsou témata výběru ze čtvrtečního zahraničního tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Nizozemská strana Pima Fortuyna se chystá vstoupit do vlády, poté co se včera podle předběžných výsledků voleb zařadila za vítězné křesťanské demokraty, píší dnes konzervativní Timesy. Po emocionální kampani, narušené Fortuynovou smrtí, uštědřili voliči porážku straně práce Wima Koka, který vedl vládní koalici od roku 1994. Očekává se, že kandidáti Fortuynovy strany zmírní drsné aspekty doktríny svého zakladatele, především postoj k cizincům. Sestavení nové vládní koalice by se jinak nemuselo zdařit. Nástup krajně pravicové strany do úřadu bude ostrým zlomem v holandské tradici, dodávají dnešní Timesy.

V lednu slíbil pákistánský prezident Pervíz Mušarraf, že povede rozdělený a zubožený Pákistán novým směrem, k modernímu, prosperujícímu a demokratickému islámskému státu blahobytu, uvedl americký The Washington Post. Když po jeho projevu policie obklíčila na dva tisíce ozbrojenců z pěti zakázaných organizací, zdálo se, že to Mušarraf s transformací země myslí vážně.

Naděje se však rozplynuly. Většina bojovníků je zpátky v ulicích, kde podnikají teroristické útoky proti lidem ze Západu, a Mušarraf, místo aby se věnoval reformám, se pokouší uchvátit moc na úkor demokracie. Minulý měsíc to bylo referendum, nyní hovoří o zavedení vojenských národních bezpečnostních rad, které by měly dohlížet na budoucí civilní vlády. Svou politikou však riskuje nejen slibované reformy, ale mnohem víc: obnovu Al Kajdy uvnitř Pákistánu a válku s Indií, píše The Washington Post.

Vstoupit do státu, který už prakticky neexistuje, není obtížné. Kdo chce překročit hranice, které jsou už jen v mapách, nepotřebuje žádné dokumenty, jen ozbrojený doprovod. V zemi, která se kdysi jmenovala Somálsko, totiž vládne právo silnějšího, napsal německý Die Zeit. Už jedenáct let nemá Somálsko vládu, utápí se v anarchii a upadlo by nejspíš v zapomnění, nebýt 11. září.

Od toho dne platí za útočiště teroristů. "Útok na nás? Bombardovat ruiny?" vtipkují dnes Somálčané. Snaží se tak skrýt obavu z toho, že i to málo, co jim po temných letech zbylo, by mohlo být zničeno. Ti, kdo bojují proti teroru, by se měli ptát sami sebe, nakolik jsou jejich zdroje, zejména etiopská tajná služba, důvěryhodné. Není pochyb, že právě ona s chutí svého úhlavního nepřítele zdiskredituje, varuje komentátor Die Zeit.

Těžko si lze představit nevhodnější představení kapelové hudby, než v předem vyzdvihovaném londýnském muzikálu Queen, poznamenává dnešní Guardian. Hudba Freddiho Mercury si žádá bujné, grandiózní předvedení. V produkci Christophera Renshawa je však osedlaná nákladnou, kýčovitou videohrou o světě v roce 2302, za kterou se skutečná muzika ztrácí.

"Opravdová" hudba se v podání tvůrce muzikálu Bena Eltona omezila na napěchované elektronické zvuky. Eltonův místy legrační scénář rozehrává klasickou rockovou lyriku do absurdna. Písně jsou puntičkářsky přepracované a hi-tech extravagance na tónech Queenů je téměř zločinem proti hudbě, uzavírá svou ostrou kritiku dnešní Guardian.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme