Zahraniční listy o vraždě pákistánské političky Benázir Bhuttové

Zahraničním novinám stále vévodí vražda bývalé pákistánské premiérky a opoziční političky Benázir Bhuttové. Tisk si také všímá šedivějícího lesku amerického dolaru. Listy dále komentují dění v africké Keni, která bude mít nového prezidenta.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Světové deníky se ptají, jak se zachová pákistánský prezident Parvíz Mušaraf po vraždě Bénazir Bhuttové. Otázkou je, jestli bude pokračovat v zavádění demokracie a potlačí islámské extremisty. Podle listu The New York Times by Mušaraf mohl uctít odkaz opoziční vůdkyně tím, že pozvedne padlý prapor a neúnavně se bude snažit o návrat demokracie do země. "Mušaraf musí zajistit, aby odklad parlamentních voleb plánovaných na 8. ledna trval jen tak dlouho, jak bude nutné pro Pákistánskou lidovou stranu patrně největší politické uskupení v zemi - zreorganizovat se pod novým vedením. Také budou nutná lepší bezpečnostní opatření pro nejznámější kandidáty. Prezident, který se sám stal několikrát cílem džihádistických pokusů o vraždu, nesmí zneužít současného násilí k dalšímu odkládání konce autoritářského způsobu vlády," napsal deník.

Podle listu Boston Globe je vražda Bhuttové trpkou připomínkou, že Pákistánci stále nemají vládu, kterou si zaslouží, nebo vůdce, které potřebují. "Pákistánci potřebují legitimně zvolenou a čestnou vládu, opravdovou vládu práva a také školy, které překonají vysoký analfabetismus a indoktrinaci islámských reakcionářů," píše list.

Australský internetový deník The Australian upozorňuje, že vražda Bhuttové povalila na zem celou americkou strategii nejen pro Pákistán, ale i pro širší oblast jižní Asie a pro střední Asii. "Až se budou historici ohlížet zpět na tuto epochu, všimnou si, že neschopnost Západu udržet své spojence v muslimském světě naživu je jedním z faktorů posilujících extremisty. Hovoříme-li konkrétně, pak se americká strategie v Pákistánu propadla do hlubokého chaosu. Washington chtěl spojit pákistánské sekulární síly. V této rovnici prezident Mušaraf představoval obecně světské ozbrojené síly, zatímco Bhuttová reprezentovala světskou opozici," uvedl list.

Rakouský deník Der Standard se domnívá, že Mušaraf bude muset teď volit mnohem jasněji mezi demokracií a tolerancí vůči extremistům. "Mušaraf a jeho generálové se musejí úplně zříci islámistů, pokud si chtějí udržet důvěryhodnost na Západě. Je toho ale Mušaraf schopen ? Evropa a Spojené státy nemají teď v Pákistánu, v této klíčové zemi pro boj s terorismem, důvěryhodného partnera. To je ovšem znepokojující fakt i pro Islámábád," píše list.

S jistou dávkou ironie píše německý deník Berliner Zeitung o šedivějícím lesku amerického dolaru. Američané žijící v cizině cítí jeho klesající hodnotu jako první. Američtí důchodci, umělci, experti a manažeři si nemohou už dovolit v Praze, Londýně nebo Praze takové nájemné. A jedna vyděšená Američanka dokonce uvedla, že jí odmítla dolar žebračka v marocké Marakéši jako bezcennou měnu. "Už teď je v oběhu více eur než dolarů. Ale na prestiž, které se svého času dolar těšil, si nemůže žádná evropská měna troufnout. Brání tomu nejen evropská ekonomická slabost. Evropská unie totiž se svými nepochopitelnými institucemi a toporným rozhodováním postrádá onu zářivou sílu, která vyvěrala z Ameriky," uvádí deník.

Až do africké Keni se s komentářem vydal německý deník Der Tagesspiegel. Vítězem keňských prezidentských voleb se stane téměř jistě Raila Odinga. List ho popisuje jako rozpornou postavu keňské politiky. "V uplynulém roce sedmkrát změnil politickou stranu. Je ctižádostivý a hladový po moci. Navíc nepatří k dosud vládnoucí etnické skupině Gikujů, nýbrž je příslušníkem skupiny Luo," píše list. Na vysvětlenou dodává, že Keňa navzdory ekonomickému růstá má stále přes šedesát procent obyvatel žijících za jeden dolar denně. "Keňané jsou netrpěliví a velmi nespokojení s výkonem dosavadní vlády. Pokud se Railu Odingovi nepodaří rychlé a účinné reformy, musí počítat s masovými protesty. A patrně nemůže počítat se sto dny hájení," uvádí deník.

Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme