Zahraniční listy o výročí října 1918
Pro každý národ jsou jeho dějiny nejdůležitějším prvkem pro poznání sama sebe a své identity, píše o dnešním státním svátku slovenský deník Sme. Jsou i tací, kteří zapomínají na velké činy svých předků, pokračuje list. V takové společnosti jako by neexistovaly kořeny. Takovou společností jsme i my. Nedemokratické režimy, které u nás vládly téměř po celé dvacáté století si historii upravovaly podle svého.
Od vzniku Československé republiky už ulynulo osmdesát šest let. Masarykovo Československo byla země ideí, kde pravda vítězila, i když okolními zeměmi zmítal fašismus. Takovou občanskou společnost už Češi a Slováci nikdy nevytvořili, ani po revoluci. Proto si pamatujme, že samostatné Slovensko nevzniklo v roce 1993, ale už v roce 1918. Naším prvním prezidentem nebyl Tiso, ale Masaryk. Ideály první republiky nesmí zůstat jen akademickou disciplínou historiků. Jsou součástí našeho podvědomí, upozorňuje slovenský deník Sme.
Státní svátek slavili také v Rakousku, ale už předevčírem. V tamním tisku při té příležitosti zaznívají reakce na první slavnostní projev nového spolkového prezidenta Heinze Fischera. Deníky listovala naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová:
V Kambodži dnes nastupuje na trůn nový král. Je jím princ Norodom Sihamoni. Jak píšou Japan Times vystřídá na trůnu svého jednaosmdesátiletého otce. Královská rošáda přichází zrovna v době, kdy se Kambodža snaží vypořádat s~minulostí. Po čtvrtstoletí byl konečně sestaven soudní tribunál, který potrestá bývalé šéfy Rudých Khmérů. V semdesátých letech totiž Khmérové, pod vedením svého komunistického vůdce Pol Pota povraždili na dva miliony lidí. Kambodžané na otřesnou genocidu nezapoměli. Pod záštitou OSN se teď v Kambodži s minulostí vypořádají jednou pro vždy. Svět bude soud napjatě sledovat. Konec konců, řádění Pol Potových příznivců se často přirovnává k holocaustu. Z kambodžského válečného tribunálu se možná poučí i ti, kteří budou soudit jiné zločince třeba Saddáma Husajna, navrhuje deník Japan Times.
Nadcházejícím nedělním prezidentským volbám na Ukrajině se věnuje polský deník Gazeta Wyborcza. V článku nazvaném "Z pozice síly" píše jeho zpravodaj z Kyjeva, že ukrajinské vládní orgány převelely z venkova do hlavního města 6 tisíc vojáků. Oficiálně kvůli dnešní přehlídce k šedesátému výročí osvobození Ukrajiny. Z článku cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák:
Proč se přehlídka, kterou budou jako hosté sledovat i Vladimír Putin, Alexander Lukašenko a Ilham Alijev, koná v Kyjevě právě teď, kdy napětí v zemi dosahuje vrcholu ? Ptá se zpravodaj Gazety Wyborcze na Ukrajině. Některá oficiální media to vysvětlují 60.výročím osvobození Kyjeva. To ale není pravda. Město bylo dobyté až 6.listopadu. Vojáci ale vysvětlují datum přehlídky tím, že v těchto dnech uplyne 60 let od konečného očištění Ukrajiny od nacistů. V takovém případě ale bylo možné přesunout přehlídku až na dobu po volbách. Vláda se ale rozhodla využít vhodnou možnost stáhnout vojáky do hlavního města, které podporuje opozičního kandidáta Viktora Juščenka. Píše z Kyjeva zpravodaj Gazety Wyborcze a dodává, že ve městě se také po tichu soustřeďují speciální oddíly milice.
Australští a indonésští vědci objevili úplně nový druh člověka, informuje britský Guardian. Jen metr vysoký jedinec, s malým mozkem, ale lidským obličejem sdílel planetu Zemi s druhem Homo Sapiens před osmnácti tisíci lety. Dokazují to jeho kosterní pozůstatky. Nový lidský druh dostal jméno podle místa nálezu, indonéského ostrova Flores, Homo Floriensis. Pro jeho výšku ho ale vědci přezdívají Hobit. Jeho nález postavil klasické teorie vývoje člověka na hlavu.
Předpoklad, že Homo Sapiens je posledním stádiem vývoje člověka, je jen evoluční teorie. Po celou lidskou historii, sedm milionů let starou, provázely člověka rozumného další lidské druhy. Vědci se teď budou snažit najít jejich ostatky. Hobiti z ostrova Flores vyhynuli asi, když zmizela jejich potrava zakrslí sloni. Oba druhy zmizeli nejpozději před dvanácti tisíci lety, po ničivém výbuchu sopky. V místních legendách ale malí lidé přežívají dodnes.
Jejich kosti jsou zachovalé, vědci teď zjišťují, nakolik jsou hobiti podobní člověku. Už teď je ale napadají otázky, na které nebude jednoduché odpovědět. Nejen co malí lidé jedli, nebo jaké používali nástroje, ale jak by to dopadlo, kdyby se setkali s námi, druhem Homo Sapiens? Ptá se dnes deník Guardian.
