Zahraniční listy o zacházení s afghánskými zajatci

Zacházení Spojených států s afghánskými zajatci na základně Guantánamo kritizuje rakouský Kurier, podle kterého by Evropa měla zasáhnout a zastavit "americké pohrdání mezinárodními konvencemi". Podle bosensko-srbského tisku vědí americké tajné služby přesně, kde se skrývá bývalý vůdce bosenských Srbů Karadžič, obžalovaný z válečných zločinů. Zástupci kyperských Turků a Řeků se prý dohodli na vytvoření "Spojených států kyperských".

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Rakouský Kurier se domnívá, že v souvislosti se zajatci z afghánské války se musí Evropa vrátit na světovou politickou scénu.

Komu se v hodině triumfu změní vlastní optika, ten zároveň ztrácí i morální legitimaci pro vedení sebespravedlivějšího boje. Přesně to se týká Spojených států a jejich tažení proti terorismu. Neboť to, co se odehrává na americké vojenské základně Guantánamo, nemá se sebeobranou nic společného - to je pouze spravedlnost vítězů.

Skutečnost, že bojovníci Talibanu a Al-Kajdá jsou nebezpečné subjekty, ještě nikoho neospravedlňuje k tomu, aby byli tito zajatci drženi v klecích jako zvířata. To je ponižování. A americká intepretace, že při výsleších jde pouze o "rozhovory", hraničí s výsměchem. Nejpozději teď se musí Evropa ohlásit na světové politické scéně a zastavit americké pohrdání mezinárodními konvencemi. Právě ve věci lidských práv by měl starý kontinent jasně promluvit, naléhá rakouský Kurier.

Také norský Aftenposten se domnívá, že Spojené státy reagují arogantně na kritiku ostatního světa. List připomíná americké prohlášení, že transport dalších zajatců na základnu Guantanamo je pozastaven do doby, než se vybudují další vězeňské cely. Tomu můžeme, ale nemusíme věřit, pokračuje norský deník. Je to arogance moci, kterou lze za tímto postojem víc než jen vytušit, píše mj. norský Aftenposten.

Podle bosensko-srbského deníku Nezavisne novine, vycházejícího v Banja Luce, vědí americké tajné služby přesně, kde se zdržuje a skrývá bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič, obžalovaný z válečných zločinů spáchaných za války v Bosně. Víc než 300 amerických specialistů postupně stále více stahuje kruh kolem Karadžiče.

Objevení jeho úkrytu napomohla zpráva rozšířená minulý týden, že Karadžič a jeho pobočník a bývalý šéf armády Ratko Mladič byli zadrženi. Poté se rozezněly telefony Karadžičových přátel, kteří přímo u něj zjišťovali, zda je to skutečně pravda. Telefonáty byly přirozeně registrovány. Američané údajně bosenským orgánům zatčení Karadžiče slíbili poté, kdy Sarajevo vydalo Spojeným státům šest domnělých alžírských členů teroristické skupiny Al-Kajdá, informoval tamní deník Nezavisne novine.

Turecký list Sabah uveřejnil tři fotografie z jednání delegací kyperských Turků a Řeků, které po setkání nejvyšších představitelů obou menšin Glafkose Kleridise a Raufa Denktaše údajně zvýšily tempo rozhovorů o budoucnosti Kypru. Do karet si však podle zpravodaje německé agentury DPA zmíněné delegace nahlížet nedají. Jednající strany se údajně dohodly na modelu pod názvem "Spojené státy kyperské".

Ve funkci prezidenta tohoto státního útvaru by se měli - podobně jako v Evropské unii - představitelé kyperských Řeků a Turků střídat buď každého půl roku, nebo po dvou letech. V horní komoře dvoukomorového kyperského parlamentu by byly obě menšiny zastoupeny vždy 25 poslanci, v dolní 100členné komoře by měla řecká strana 70 a turecká 30 křesel. Ozbrojené síly by se měly každý rok snižovat o 10.000 mužů až na konečný počet 2000, uvádí s odvoláním na turecký list Sabah agentura DPA.

O trvale brutálním postupu zimbabwského prezidenta Roberta Mugabe-ho proti opozici v zemi informoval nizozemský De Volkskrant s úvodní otázkou:

"Kdo zastaví Roberta Mugabeho?" Britskou kritiku nazývá Mugabe neokolonialistickou. Také Nizozemci dostali své, protože jejich podpora zimbabwské nezávislé rozhlasové stanice údajně ohrožuje bezpečnost země. Africké státy by mohly vyvinout tlak na Mugabeho, tím spíše, že Afrika si chce své záležitosti řešit sama. Případ Zimbabwe je však dostatečně závažný na to, aby bylo možno sousedním zemím pohrozit sankcemi, pokud proti Robertu Mugabe-mu energičtěji nezasáhnou, zdůrazňuje nizozemský De Volkskrant.

Robert Mikoláš, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme