Zahraniční listy píší o irském referendu a britských volbách

Vídeňská konzervativní Die Presse pak přináší rozhovor s ministrem Janem Kavanem o současných česko-rakouských vztazích. V německém týdeníku Die Zeit zase naleznete obsáhlý článek o budoucnosti jaderné energetiky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K překvapivému výsledku irského referenda o reformě EU se dnes vyjadřují zejména francouzské deníky. Konzervativní Le Figaro vidí příčinu toho, proč Irové odmítli smlouvu z Nice a ohrozili rozšíření Unie, ve špatné komunikaci mezi evropskými institucemi a obyvateli. Rozhodovací mašinérie je tak složitá, že s ní mají problémy i odborníci.

Tony Blair to dokázal: britský "zlatý hoch" vchází do dějin, napsala italská La Repubblica. Ještě nikdy nezískali labouristé volební vítězství dvakrát po sobě. Přesto přitom zaznamenaly sestup hned tří symbolů britské kultury: 1) Rekordní pokles volební účasti v poválečném období. Národ volil Blaira apaticky, nikoli s nadšením jako v minulých volbách. 2) Britská libra vůči dolaru hluboko klesla a dokonce i poněkud vůči Euru. Ale to by mohlo být štěstí, neboť trhy se začínají sázet, že se Londýn připojí k eurozóně a vyřeší tím svou devalvační situaci. 3) Konzervativní strana neprojevila ani náznak nového vzestupu, shrnuje římská La Repubblica.

Vídeňská konzervativní Die Presse uveřejnila rozhovor s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem o současných česko-rakouských vztazích.

Ministr Kavan s jistým uspokojením konstatoval, že rakouští i němečtí politikové v otázce volného pohybu pracovních sil po připojení Česka k EU projevili určitou pružnost, ale přál by si i určitou diferenciaci vůči jednotlivým budoucím členům Unie. Ta by měla stanovit příslušná přesná kritéria. Kdyby Česká republika měla navíc možnost uzavírat dvoustranné dohody se zeměmi, které jsou pro okamžité otevření trhu práce jako např. Švédsko, bylo by diferenciace dosaženo.

Musíme se naučit vzájemně se respektovat, pokračoval Jan Kavan. Občas máme z některých výroků dojem, že Rakousko naše postoje nerespektuje, ba že se ani nesnaží nás chápat. Týká se to např. tématu Temelín. Já sám nejsem velkým příznivcem jaderné energie, říká Jan Kavan, ale je třeba respektovat právo každé země, jak hodlá řešit své energetické problémy. Česká republika se rozhodla pro jadernou energii a Rakousko to musí respektovat. My naopak budeme respektovat obavy sousedů tím, že podle mezinárodních standardů zajistíme bezpečnost Temelína, dodává závěrem šéf české diplomacie v rozhovoru pro vídeňskou Die Presse.

Německý týdeník Die Zeit přinesl obsáhlý článek na téma: Jaderná energie ANO - či NE? Mimo jiné se v něm uvádí:

Německo se rozhodlo odstoupit od jaderné energie v situaci, kdy se ve světě zjevně začíná rýsovat její obroda. V USA hodlá prezident Bush řešit energetickou krizi státu Kalifornie výstavbou nových atomových elektráren. Také organizace nejvyspělejších zemí OECD začíná jadernou energetiku opět považovat za "spolehlivou". Mohlo by se tedy stát, že rozhodnutí Berlína zůstane jen "specifickou cestou Německa", která vůbec nebude začátkem konce jaderné energetiky ve světě.

Spojené státy nedávno prodloužily životnost dosavadních jaderných elektráren a průzkum veřejného mínění prokázal, že jadernou energetiku podporuje opět víc než 50% obyvatel. V zájmu příštích generací je totiž třeba šetřit suroviny tak, aby v budoucnu bylo možné jejich další využívání. Proto žádný energetický zdroj nesmí být podle odborníků dnes zavrhován nezvratně, což platí i pro jadernou energetiku.

Trvale udržitelný rozvoj - pokračuje německý týdeník - se totiž neslučuje s hromadným spalováním uhlí, ropy a plynu. Zásoby těchto zdrojů jsou omezené a navíc se jejich spalováním vytváří takzvaný skleníkový efekt s dalekosáhlými důsledky pro lidstvo. Naproti tomu světové zásoby uranu by stačily na miliony let. Jaderná energie by navíc mohla pomoci při řešení největšího budoucího problému lidstva, které v roce 2050 zřejmě dosáhne hranice 10 miliard: dostatku pitné vody.

V krytí trvalé a celosvětově stoupající spotřeby energie nemohou kolísavé výkony větru a slunce jaderné energetice konkurovat. Tzv. solární energetika vyžaduje například vysoké energetické vstupy: pro tavení křemíku na solární články by musely být postaveny nové, spalovací elektrárny a k nim i chemické komplexy na pročišťování křemíku zatěžujícího životní postředí. Také odpad z nynějších jaderných elektráren by mohl být palivem budoucnosti. Zda tomu tak bude, o tom bychom neměli rozhodovat pouze my, ale měli bychom umožnit volbu i následujícím generacím, uvádí závěrem německý týdeník Die Zeit.

Marika Táborská, Olga Jeřábková, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme