Zahraniční listy píší o návštěvě papeže na Ukrajině

Všímají si také nejnovějších demonstrací v Makedonii a ochoty Bělehradu vydat exprezidenta Miloševiče haagskému soudu. Na stránkách zahraničních deníků se také dočtete o reformě Evropské unie a o krizi německé CDU.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K nejnovějším demonstracím v Makedonii uvádí římský Il Messagero:

Ve Skopji trvá značné napětí poté, co deset tisíc demonstrantů vtrhlo do parlamentu. Evropané jsou zklamaní a těžce iritovaní z opětného zostření makedonské krize. Doufali v trvalé příměří a ve vyslání mírových sil NATO do oblasti. Ale v posledních dnech a hodinách museli konstatovat, že podmínky pro rychlé uklidnění neexistují.

Evropské deníky věnují zvýšenou pozornost návštěvě papeže Jana Pavla II. na Ukrajině. Západoukrajinský list Vysókij Zamók vycházející ve Lvově napsal:

Prezident Leonid Kučma není první, kdo si chtěl vylepšit zahraničně-politický obraz návštěvou Svatého otce v zemi. Před ním už to udělali kubánský "commandante" Fidel Castro, chorvatský diktátor Franjo Tudjman a gruzínský vůdce Eduard Ševarnadze. Papežova návštěva však Leonida Kučmu příliš neposílila. Posílila naopak především politiky, kteří jednoznačně podporují evropské zaměření Ukrajiny a z nichž je značná část v opozici vůči prezidentu Kučmovi, píše západoukrajinský Vysókij Zamók.

Moskevský týdeník Moskovskije Novosti se domnívá, že nynější "vatikánská show" může skutečné věřící odpudit, ale zato může přilákat jiné, kteří si libují v pestrobarevných hračkách. Není proto divu, že řada přemýšlivých mladých lidí si po papežově "historické návštěvě" na Ukrajině klade otázku: K čemu je mi taková církev a taková víra?

Londýnský liberální The Independent soudí, že zcela "neduchovní" nevraživost ruské pravoslavné církve vůči papežově návštěvě dosvědčuje názor Ruska, že Ukrajina má pro stabilitu Evropy centrální význam a že je navíc i součástí ruské sféry vlivu. Západní Ukrajina, která papeže bouřlivě uvítala, tím dokazuje, že Ukrajina stejně jako Polsko chtějí být zakotveny na Západě. Do tohoto minového pole se vydal Svatý otec. Svou cestou na Ukrajinu si možná splnil osobní přání. Bohužel hrozí, že tím ještě prohloubí propast, kterou chtěl překlenout, píše závěrem britský The Independent.

Britské konzervativní Timesy na pozadí této církevní návštěvy uvažují o budoucnosti Ukrajiny z pohledu amerického prezidenta Bushe. Ten mj. prohlásil, že Ukrajina má stejně jako ostatní postkomunistické státy právo se připojit k NATO. Z obav před hněvem Ruska sice Ukrajina s Aliancí kooperuje, ale dosud o členství nepožádala. Bush je údajně ochoten jednat v tomto směru s Ruskem tvrději než jeho předchůdci, připomínají britské Timesy.

Nezávislý pařížský Le Monde k ochotě Bělehradu vydat Slobodana Miloševiče mezinárodnímu tribunálu do Haagu poznamenal:

Odstraní se tím těžká hypotéka, která ohrožovala další rozvoj mezinárodní justice. Co by se jinak dalo čekat od budoucího mezinárodního trestního dvora, když už by nynější tribunál nebyl s to řešit základní úkol, tzn. odsoudit hlavní viníky zločinů v bývalé Jugoslávii? Poté, co se před deseti lety odehrála v tomto regionu nejhorší tragédie, jakou Evropa v uplynulém půlstoletí zažila, lze si jen přát, aby tento uvědomovací proces v Bělehradě pokračoval a Srbsko konečně zahájilo novou kapitolu, soudí pařížský Le Monde.

Vídeňská konzervativní Die Presse se v komentáři vyslovuje pro to, aby Evropská unie byla od základu zreformována. Jde o dalekosáhlý způsob rozhodování, pochopitelný i prostému občanovi. EU by měla mít ústavu, která by odstranila právní chaos. Aby byla funkceschopná, musí Unie odhodit veškerý balast. Částečná re-nacionalizace zemědělství a strukturní politiky se jeví nejen jako rozumná, ale i nutná. Strukturní podpora zemím jako Španělsko, které je až z 80 procent dotováno z Bruselu, nemůže do budoucna existovat, zdůrazňuje závěrem rakouská Die Presse.

Dánský levicově-liberální deník Information pozorně sleduje krizi německé Křesťansko-demokratické unie a označuje tuto stranu za "orchestr bez dirigenta" a její předsedkyni Angelu Merkelovou za "dirigentku bez partitury". Její přání otevřeného dialogu bylo záhy kvalifikováno jako slabost. Nejnovější výroky z centra CDU, zdá se, naznačují, že Merkelová bude mít teď těžký život a že se zvýší na ni tlak, aby co nejrychleji a dobrovolně vyklidila pole. Zatímco se v minulém týdnu ukázalo, že německá ekonomika je ohrožena stagnací, CDU v interních sporech pokračovala, místo aby jednotně vyrazila proti SPD a kancléři Schröderovi, komentuje dánský list.

Jan Šmíd, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme