Zahraniční listy srovnávají Berlusconiho s Reaganem
Věnují se také přistěhovalecké politice německé vlády a přinášejí například obsáhlý portrét 78leté americké soudkyně Shirley Kramové, která rozhodovala o hromadných žalobách proti německým firmám.
Britský Daily Telegraph na pozadí italských parlamentních voleb srovnává vítězného Silvia Berlusconiho s někdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a mj. uvádí: Často se říká, že Berlusconi by byl správným mužem, aby vládl v Itálii, jen kdyby byl poněkud jiný - kdyby jeho minulost byla prokazatelně bez poskvrny, kdyby jeho bohatství mělo přijatelnější rozměry, kdyby jeho EGO bylo méně vtíravé, jeho herecký talent méně výrazný a kdyby jeho přátelé lépe působili na veřejnosti. Tento seznam by mohl donekonečna pokračovat a v podstatě nemá smysl. Jen Berlusconi mohl totiž porazit italskou levici.
Zda ovšem tento 64letý zpěvák z italských nočních klubů, jemuž se mnozí posmívají, dokáže vyvolat nějakou "konzervativní revoluci", není dosud jasné. Jenže svého času 70letý americký herec z podřadných holywoodských filmů - Ronald Reagan, jemuž se také mnozí vysmívali, vytvořil zahraničně-politický velmi užitečný precedentní případ, připomíná britský konzervativní Daily Telegraph.
Rakouský liberální Der Standard komentuje současnou přistěhovaleckou politiku sousedního Německa a úvodem píše, že už tamní křesťanští demokraté připustili, že Německo je přistěhovaleckou zemí a že přistěhovalce také potřebuje: současná vláda už neotřásá základy azylového práva, diskutuje se už jen o způsobu regulace přílivu cizinců do země.
Zda to bude v podobě stanovených ročních kvót, bodového systému nebo nějakého obecného limitu, se teprve ukáže. Stejně jasné je i to, že v budoucnu budou muset cizinci povinně absolvovat kursy němčiny. Neboť znalost jazyka hostitelské země je v zájmu každého, kdo v ní chce žít. Pravděpodobně budou uchazeči o pobyt v Německu muset znát i základní historické a politické údaje země, uvádí rakouský Der Standard.
Německý deník Die Welt přinesl obsáhlý portrét 78leté americké právničky Shirley Kramové, která vešla ve známost díky své tvrdošíjnosti, s níž odmítala stáhnout hromadné žaloby proti německým bankám a podnikům, které za války zaměstnávaly nuceně nasazené z okupovaných evropských zemí. Důvodem jejího postoje byla snaha přinutit německé firmy a banky, aby vložily do 10miliardového fondu odškodnění slíbených pět miliard marek.
Tato sociálně angažovaná republikánka Kramová, která za svou kariéru zčásti vděčí prezidentu Ronaldu Reaganovi, tím však zpochybnila nejen svůj právnický úsudek, ale i svou soudcovskou nezávislost, pokračuje německý Die Welt. Více než sporné je i to, že nakonec po stažení zmíněných amerických žalob požaduje odškodnit z fondu německé nadace i Rakušany postižené tehdejší nacistickou takzvanou "arizací" jejich majetku, čímž vlastně nechává možnost dalších žalob proti Německu nadále otevřenou, uzavírá Die Welt.
Dnešní The Washington Post se věnuje plánu prezidenta George Bushe na zvýšení produkce energie. Bush varoval národ před hrozící energetickou krizí, pokud Kongres jeho plán neschválí. Jak list uvádí, získal prezident po čtyř měsíčním jednání podporu republikánů a energetického průmyslu, který by na Bushově plánu mohl vydělat miliardy dolarů. S jeho myšlenkou však nesouhlasí demokraté ani ochránci životního prostředí, podle kterých Bushův plán jen dokresluje portrét bývalého texaského naftaře. "Amerika potřebuje nové zdroje energie," řekl Bush. "Jinak jí čeká růst cen a problémy, jaké dnes má Kalifornie." Bush je po Carterovi prvním, kdo vyzval Američany k úvahám o zásobách energie. Tehdy ale šlo o jinou dobu i jiný tón, uzavírá The Washington Post.
Moskevský Kommersant komentuje roční působení Michaila Kazjanova ve funkci ruského premiéra a mj. uvádí: Před rokem potvrdila ruská Státní Duma Michaila Kazjanova jako nového předsedu vlády. Tehdy se tomuto "dočasnému premiérovi", jak ho všichni svorně označovali, nedávalo víc než půl roku. Mezitím patří do tzv."klubu dlouholetých v politice" - déle se v premiérském křesle udržel jen Viktor Černomyrdin. A za daných okolností nemusí Kazjanov zatím se svým odvoláním počítat. Lze říct, že prezident Vladimír Putin po tvrdých zkouškách uplynulého roku Kazjanova do funkce znovu fakticky dosadil, píše závěrem moskevský Kommersant.
Hamburský týdeník Der Speigel soudí, že vyzbrojováním barmských "drogových baronů" čínskými raketami "země-vzduch" hrozí na severní hranici s Thajskem nebezpečná vojenská eskalace. Už několik měsíců se pohraniční oblast Barmy, resp. Myanmaru a thajského království otřásá přestřelkami. Velitelé válčících etnických skupin provozují totiž pár metrů od thajských hranic asi 50 laboratoří na výrobu amfetaminu a heroinu. Boje o lukrativní drogové trasy tak stále častěji přesahují na thajské území.
Vláda v Bangkoku ohlásila tvrdá opatření při potírání obchodu s narkotiky, aby tak zmírnila nedozírné sociální následky na thajskou společnost. Thajské bojové letouny typu F-16 přelétávají nad ohroženou hranicí a brzy má být do oblasti tamní džungle přeložen útvar bojových vrtulníků. Dvacet amerických vojenských odborníků školí speciální thajské jednotky pro nasazení v krizové oblasti.
Peking však pro upevnění svých pozic v jihovýchodní Asii buduje v obtížném barmském terénu urychleně dálnice pro lepší transport narkotik. Nedávno dodané protivzdušné čínské rakety do Barmy jsou vybaveny moderní technikou a mohou snadno setřelovat nízko létající thajská letadla a vrtulníky, informuje hamburský list.
