Zahraniční noviny: Evropa potřebuje vlastní obranu
Zahraniční tisk se dnes zabývá tématy jako bezpečnostní konference v Mnichově, světové ekonomické fórum v New Yorku a světové sociální fórum v Porto Alegre.
Evropa potřebuje vlastní obranu, napsal k debatě o obranné politice USA a Evropy španělský deník El Mundo. Doba vynucené solidarity s Amerikou po útocích 11. září skončila. Teď si Evropa klade otázku své budoucí bezpečnosti. Okolnosti této debaty však vzbuzují obavy. Spojené státy, jak se ukázalo na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově, hrozí pokračováním své riskantní válečnické politiky.
Evropa a USA mají různé pojetí problémů tzv. třetího světa a teroru. Prezident Bush chce prostě pouze zlikvidovat terorismus. Evropa naproti tomu chce lepší možnosti rozvoje pro chudé, aby tím vzala terorismu půdu pod nohama. Dokud však Evropané nebudou schopni se v případě nutnosti bránit sami, budou se muset v "hodině pravdy" podřídit diktátu George Bushe.
Amerika převzala ve všech směrech vedoucí roli ve světě, navazuje vídeňská Die Presse.Vojensky mají Spojené státy i mimo jadernou oblast natolik převahu, že se nikdo konfrontace s nimi neodváží. V kulturním směru vycházejí nejvýznamnější knihy rovněž v Americe, točí se tam i nejúspěšnější filmy a směřuje tam i většina - přesně 75% - Nobelových cen za vědecké obory.
A teď se i ekonomicky ukazuje, že Amerika není ani příliš nucena šetřit. Historie však učí, že žádný národ nemůže mít natrvalo ve všem převahu. I tzvaný "pax americana" se všemi svými problémy jednou skončí. Jenže přitom neexistují žádné příznaky či záruky, že pak bude Evropa schopna a ochotna převzít vedoucí úlohu ve světě, byť třeba jen v jediné oblasti.
Švýcarský Tages-Anzeiger zaznamenal na Světovém ekonomickém fóru v New Yorku i diskusi o tom, kde jsou vlastně kořeny terorismu a proč lidé ve vzdálených částech světa Američany odmítají. Právě způsob, jakým USA vystupují, kritizovali účastníci newyorského fóra z Latinské Ameriky a z arabských zemí a označili jej za příčinu narůstající nenávisti vůči Spojeným státům.
Tato supervelmoc opojená nečekaně snadným vojenským vítězstvím v Afghánistánu je náhle až nebezpečně rozverná. Členové mezinárodní protiteroristické koalice si teď kladou otázku, zda tato koalice nebyla jen léčkou, do níž je Američané vlákali, aby měli v Afghánistánu volnou ruku.
Špatné vyhlídky pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, komentuje hannoverský deník Allgemeine výsledky Světového ekonomického fóra. Jestliže se dosud nepodařilo zvýšit v rozpočtech průmyslových zemí procento rozvojové pomoci, teď k tomu tím spíše nedojde. Nadále dotované produkty v rámci Evropské unie navíc vytlačují zemědělské výrobky třetího světa z trhů.
Namísto krásných řečí a vzbuzování nových nadějí by bylo věrohodnější splnit prostě dávno dané sliby, například zvýšit rozvojovou pomoc ze současných tří desetin procenta na sedm desetin procenta hrubého společenského produktu, slíbených už v roce 1992. Svět by tím sice nebyl o moc spravedlivější, ale přece jen trochu vypočitatelnější.
Francouzský ekonomický list La Tribune komentuje Světové sociální fórum, konané v brazilském přístavním městě Porto Alegre.Po pádu komunismu, píše list, se zdálo, že modelu kapitalismu už nic nezabrání. V Porto Alegre však získal svět nové protestující. Bylo by nerozumné pohřbívat globalizaci, která má i pozitivní rysy. Dokazují to čísla o zlepšující se životní úrovni v mnoha rozvojových zemích. Jenže možná tam je právě místo, kde pověstná bota tlačí.
Globalizace paradoxně není globální: ve světě je mnoho těch, které globalizace opomíjí. Možná je třeba vymyslet nový rozvojový model. Zbývá ovšem ještě i postoj USA, které jsou dosud traumatizovány loňskými zářijovými útoky. Nedávný projev prezidenta Bushe ke stavu Unie k uklidnění ve světě bohužel nijak nepřispěl.
