Zahraniční noviny i o českých politicích

Zahraniční noviny dnes píší českých politicích a svatodušních svátcích, ptají se, co všechno Bush věděl před 11. zářím, poznamenávají, že je čas pro nového palestinského vůdce a mluví o asijské "ose nestability".

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Svatodušní svátky se staly významné i pro bezbožné Čechy, protože se v této době scházejí odsunutí sudetští Němci, uvedl německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Setkání většinou starší vrchnosti, na kterém praskají karlovarské oplatky, není ničím strašlivým. V Praze je přesto nervózně sledováno, jako by se šikovala bavorská invazní armáda. Nedůvěra ještě zesílila a dosáhla téměř komunistických měřítek poté, co začaly české strany soupeřit o to, která z nich lépe ubrání zemi před případnou revizí Benešových dekretů. Čím hlasitější kritika vůči nim ze zahraničí zazní, tím výš budou v Praze vyzdvihovány do nebe. Předseda české biskupské konference, arcibiskup Graubner, sám pocítil, co se stane tomu, kdo se odváží toto společenství "věřících" opustit.

Český vicepremier Vladimír Špidla nazval odsun sudetských Němců "pramenem budoucího míru." Na půdě bezpráví však nemohou semena míru vzejít, poznamenává berlínský Morgenpost. Pražská vláda, pokud bude chtít vstoupit do Evropské unie, bude muset odsun Němců zaštítěný Benešovými dekrety jednou pro vždy vyhodit na odpadiště dějin. Prchlivá slova Špidly i dalších českých politiků mají však své opodstatnění: Mezi Čechy se šíří obava, že by se Němci mohli vrátit a uplatnit své materiální nároky. Takový strach je však neopodstatněný. Odsunutí zestárli a dávno se už integrovali do spolkové republiky. Ani hlasité projevy o právu na domov, které se dnes ozývají z Norimberku, na tom nic nezmění. Kdo se jako Němec angažuje v Česku, dělá to z hospodářských důvodů, vytváří nová pracovní místa a platí daně. Z toho by se měli v Praze radovat, místo aby se stále točili okolo dekretů.

Následky 11. září podrobily zkoušce nejen teroristickou síť Al-Kajda, ale i hodnoty Západu, napsal londýnský Observer. Už dávno bylo zřejmé, že poražení Al-Kajdy není jen otázkou vojenského úspěchu. Vyžaduje i povědomí o lidských a demokratických právech, které odlišují otevřené společnosti od jejich teroristických nepřátel. Bohužel, Bushova administrativa tento druhý prvek nikdy nepochopila. Příliš často spoléhala na růst patriotismu, který by ji ubránil podrobného zkoumání a kritiky.

Minulý týden se hráz provalila, když se ukázalo, že bezpečnostní úředníci vládu před teroristickým útokem předem varovali. Americká vláda bojuje tvrdě. Pokouší se obnovit atmosféru bez kritiky, debat, přecházející stížnosti. Británie je na tom podobně jako Spojené státy - je otevřenou společností a existují limity důvěry v rozhodnutí vlády.

Šaron podmínil zahájení diplomatických jednání reformami. Výraz "reformy" ale mají dva významy, varuje izraelský Ha´aretz. Pro Izraelce existuje jediná reforma - nezajímá je, kdo zasedne v palestinském parlamentu, nebo jestli bude práce palestinských dětí zakázaná. Izrael se z demokratických důvodů o demokracii nezajímá. Vidí reformu v odstranění Arafata z veřejné scény.

To Američanům zní "reforma" jinak. Neváhali pochválit Arafatův projev a rozhodnutí zavést reformy. Jejich náplní by mj. bylo ustanovení funkčnější a zvučnější palestinské vlády a sjednocení bezpečnostních sil. Izrael i Amerika Arafata v době jeho "nepřípustnosti" odmítaly jako legitimního partnera v mírovém procesu. To je ale minulost. Nyní nastal čas připravit volby, z nichž by jako vítěz vzešel nový, posílený palestinský vůdce: Jásir Arafat. - Nasazení britských jednotek ve východním Afghánistánu v nás oprávněně vzbuzuje obavy, poznamenávají konzervativní Timesy. Mnohem nebezpečnější a znepokojivá je však nedávná těžká střelba na indicko-pákistánské hranici. A mnohem krutější občanská válka monarchistů a marxistů v Nepálu. Afghánsko-pákistánská hranice, indicko-pákistánský boj o Kašmír a nepokoje na hranici Indie s Nepálem formují výbušnou osu nestability, temnou část světa. Osvětlují ji jen dva paprsky:

Politická aktivita USA, jehož zájem o tyto země roste, a v říjnu očekávané volby v Džamu - Kašmíru. Nejrůznější muslimské skupiny plánují bojkot voleb s tím, že jejich účast by byla uznáním indické suverenity. Takový názor by se měl pákistánský prezident pokusit zvrátit. Je těžké předvídat, jaká budoucnost Kašmír čeká. Přesto je nezbytné, aby se osa nestability nezměnila v otevřenou válku na všech frontách.

Radka Průšová, Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme