Zahraniční noviny o alternativě režimu Saddáma Husajna
Zahraniční tisk se bude věnovat třeba tomu, že dosud roztříštěná irácká opozice by se snad mohla domluvit a vytvořit zárodek alternativy vůči režimu Saddáma Husajna. Zastavíme se u hospodářských neduhů Německa a dozvíme se, že namibijský prezident kráčí stejnou cestou jako jeho zimbabwský kolega Mugabe.
Irácká opozice je stejně rozmanitá jako tamní společnost, uvádí týdeník The Economist. Dříve než byl irácký král Fajsal během převratu v roce 1958 zastřelen, charakterizoval občany své země jako simulanty náchylné k pověrám a anarchii. Drsný styl Saddáma Husajna napovídá, že má podobný názor. Tyto údajné národní rysy zatím iráckému diktátorovi pomohly: donedávna přesně vystihovaly zmatenou masu exilových oponentů, kteří ho chtějí svrhnout. To se možná změní.
Američané před měsícem pozvali k jednáním šest hlavních opozičních skupin, včetně Kurdů, nacionalistů a šiítské opoziční fronty se sídlem v Íránu. Všechny strany označily jednání za plodná. Duch spolupráce mezi opozičními skupinami později podnítil několik bývalých důstojníků irácké armády, aby se sešli v Londýně a vyzvali k vytvoření pluralistického a demilitarizovaného Iráku. Opozice plánuje shromáždění, které snad bude obdobou afghánské Velké Džirgy. Cesta k důvěře a jednotě však bude dlouhá.
Některé skupiny vyčítají Americe uvalení sankcí, jiné ji v minulosti několikrát zradily. Rozmanitost frakcí nicméně lépe reprezentuje iráckou směs etnik a náboženství, než jak se tváří Husajnův monolitický arabský nacionalismus. Pokud šéfové skupin překonají vzájemnou nenávist, opozice nebude špatným modelem pro pluralistickou společnost.
Podle jordánských průzkumů veřejného mínění až 92 procent obyvatel očekává, že případný útok Spojených států proti Bagdádu bude mít velký vliv na jejich zemi, informuje izraelský deník Haarec.
Irák dodává Jordánsku ropu s 50procentní přirážkou za to, že Jordánsko ve válce v Perském zálivu podporovalo Američany. V případě konfliktu by Irák mohl dovoz ropy omezit a kdyby se Jordánci znovu stali členy protiirácké koalice, také úplně zastavit. V Jordánsku navíc žijí tisíce iráckých utečenců a dělníků a všeobecně se předpokládá, že jsou mezi nimi infiltrováni i agenti Husajnova režimu.
V Jordánsku je veřejným tajemstvím, že irácká ambasáda v hlavním městě Ammánu má na své výplatní pásce desítky novinářů, podnikatelů a státních úřadníků. Nikdo nepochybuje o tom, že Husajn financoval výstavbu komplexu Jordánské novinářské unie a sídla pro žurnalisty. Proto je raritou, když se v jordánském tisku objeví protiirácký článek.
Počasí v eurozóně ovlivňuje Německo. A jak v doslovném, tak i v přeneseném slova smyslu je tam počasí příšerné, píší londýnské Timesy.
Špatná hospodářská situace Německa se odráží na výši nezaměstnanosti, která příští týden zase překročí číslo čtyři milióny. Budoucnost bude ještě horší, protože kancléř Schröder kvůli povodním odsunul plán na snížení daní a navrhl zvýšení daní pro podnikatele - přesný opak toho, co je v dané situaci třeba.
Jeho ministři předpovídají pro tento rok růst tři čtvrtiny procenta, ale voliči vědí, že pravda se řídí podle předvolebních bojů a že budou šťastni, když dosáhne výše půl procenta. Bez hlubších strukturálních reforem německou nemoc nevyléčí ani Schröderovy plány zaměstnanosti, ani opoziční návrhy na hospodářské oživení.
Namibijský prezident Samuel Nujoma hledá obětní beránky za své vlastní chyby, domnívá se rakouský list Der Standard. Nujoma kráčí ve stopách svého zimbabwského kolegy Roberta Mugabeho: Bílí farmáři, kteří neobdělávají půdu podle prezidentova mínění, mají být nyní podobně jako v Zimbabwe vyvlastněni.
Pozadí tohoto rozhodnutí je jasné: V důsledku špatné hospodářské politiky Nujomovy vlády Namibie prochází hlubokou krizí. A aby diktátorský prezident odvrátil pozornost od své neschopnosti, potřebuje si najít nepřítele. Roli obětního beránka mají hrát bílí farmáři.
