Zahraniční noviny o blízkovýchodní krizi

Evropské deníky sledují s obavami současný vývoj na Blízkém východě. Financial Times píší, že jediná možnost, která Palestincům zbývá, je zastavit útoky a doufat, že USA vyvinou na Šarona příslušný tlak. Italská La Repubblica se domnívá, že současný stav je důsledek politiky oko za oko, zub za zub.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Britský deník Financial Times se domnívá, že odpovědnost za nynější krizi nelze připisovat jen Jásiru Arafatovi - nehledě na chyby, kterých se dopustil. Jednání izraelského premiéra Ariela Šarona pomohlo rozdmychat kolotoč násilí. O život přitom přišlo podstatně víc Palestinců než Izraelců. Šaronova blokáda pomocí pancéřových vozů a tanků a zničení sídla palestinské samosprávy jsou kontraproduktivní a znemožňují Arafatovi udělat to, co se od něj žádá.

Jediná možnost, která Palestincům zbývá, je zastavit útoky a doufat, že USA vyvinou na Šarona příslušný tlak. Arafat by měl přirozeně proti extrémistům zasáhnout. Pokud to nedokáže, měl by možná raději odstoupit. Je však také dobře možné, že by to míru na BV nepomohlo. Arafatovi nástupci by byli zřejmě mnohem radikálnější. A pokud jde o izraelské vládní "jestřáby", kteří nenabízejí žádné politické řešení, násilí by se jen dále vyostřilo.

Nynější beznadějné masakry potvrzují celý rozsah a násilí vražedného fanatismu, který se zvedl v palestinském táboře, poznamenává italská La Repubblica. Je to však především důkaz chybné politiky - politiky represí, politiky "oko za oko - zub za zub", kterou sleduje současná izraelská vláda.

Podle izraelského deníku Haaretz hodlá po teroristickém útoku palestinské sebevražedkyně v centru Jeruzaléma izraelská armáda zřejmě ještě vyčkat. Ozbrojené síly chtějí zaútočit až poté, dojde-li v příštích dnech v Izraeli k dalším obávaným atentátům.

Ruská Izvěstija komentují znovu status zajatých příslušníků Talibanu a organizace Al-Kajdá na americké vojenské základně Guantanamo. Bílý dům, píše list, je kategoricky proti tomu, aby bojovníci Usámy bin Ládina byli považováni za válečné zajatce. Tím by se údajně oficiálně potvrdilo, že Al-Kajdá má vlastní armádu - jako suverénní stát. A Washington nezapomíná, že světová vláda islámu byla snem bin Ládina a jeho souvěrců. A Amerika není ochotna učinit sny teroristů skutečností.

Rakouský Der Standard si všímá dramatického vyostření konfrontace italského premiéra Silvia Berlusconiho a justičních orgánů: právníci premiérovi vytýkají, že podplatil jistého soudce. Onen soudce pak po získání vysokého úplatku zastavil prodej státního potravinářského koncernu Berlusconiho konkurenci. Jako další záležitost chtějí soudci objasnit, jak Berlusconi získal nakladatelský koncern Mondadori.

Důsledkem případného Berlusconiho odsouzení by mohlo být politické zemětřesení, neboť i v rámci pravicového spojenectví se v souvislosti s prokázaným obviněním mluví o možné abdikaci premiéra. Berlusconiho deviza tedy může pouze znít: Útok na "rudé soudce" je nejlepší obrana.

Jak napsal maďarský list Népszava, na rakousko-maďarských hranicích vyrůstá "nová železná opona". Jde o výstavbu ochranných plotů na maďarské straně, které zamezují volnému pohybu zvěře. Po zrušení všech železných opon a zátarasů se v rakouských lesích na hranicích s Maďarskem výrazně zvýšily stavy lovné zvěře. Díky tomu se v Rakousku stal lov velmi výnosným obchodem. Rakouští sousedé podle listu dnes klidně zastřelí i zvíře na druhé straně a pak je pouze přetáhnou na rakouské území.

Maďaři proto požádali Rakušany, aby v blízkosti hranic zrušili své posedy. Jelikož však tato žádost nebyla vyslyšena, vybudovala například jedna maďarská lovecká společnost u svých pozemků deset kilometrů dlouhý plot. Rakouská strana se proti tomu ihned začala ohrazovat a její protesty získaly brzy politické zabarvení: Rakušané argumentují tím, že stát, který usiluje o členství v Evropské unii, by neměl na hranicích budovat "novou železnou oponu". Zatím je situace velice napjatá a řešit se ji pokusí společná maďarsko-rakouská komise odborníků.

Jiří Hošek, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme