Zahraniční noviny o Bushově cestě do Evropy
Světové deníky dnes píší o právě začínající návštěvě amerického prezidenta George Bushe v Evropě, o německém rozhodnutí zavřít jaderné elektrárny nebo například o hrozbách albánských ozbrojenců, kteří prý chystají útok na Skopji.
Britský Daily Telegraph poznamenal k návštěvě amerického prezidenta George Bushe v Evropě: Sám Bush přiznal, že bude třeba velkého úsilí, aby se uvolnilo napětí mezi Spojenými státy a Evropou. Svou první cestu po starém kontinentu chce využít k tomu, aby se "podíval lidem do očí a vysvětlil", že je odhodlán rozvíjet transatlantické vztahy. Několika evropským novinářům Bush řekl, že je třeba vytvořit nový rámec, který by nahradil "mentalitu Studené války". V jeho středu by měl podle něj stát americký protiraketový obranný program.
Evropa je k politice Bushovy vlády spíš kritická, napsal The Washington Post. Vlna kritiky se vůči Bushovi zvedla už před několika týdny. Nejdřív to bylo kvůli zamítnutí kjótské dohody o globálním oteplování, raketovém obranném systému, mírovému působení na Balkáně a na Blízkém východě a později i kvůli nejrůznějším obchodním otázkám. Bushovy poradci původně věřili v tradiční transatlantickou solidaritu. Bushova neschopnost empatie však v Evropě vyvolává spíš zápornou odezvu. Teď navíc pečlivě sestavený scénář Bushovy diplomatické cesty zkomplikovala smrtelná injekce pro zločince z Oklahomy.
Německý Die Welt dnes věnuje pozornost rozhodnutí německé rudo-zelené vlády a energetického průmyslu, v důsledku kterého by mělo postupně docházet k odstavení německých atomových elektráren z provozu. 19 elektráren by mělo být vyřazeno během následujících 20 let. Aby však SPD a zelení opravdu mohli splnit slib, který svým voličům před třemi roky dali, musí navrhovaný zákon projít Spolkovým sněmem.
Jak však komentátor deníku dodává, podepsání dohody ještě neznamená shodu mezi energetickým průmyslem a vládou. Z dohody sepsané už v minulém roce, která byla konečně podepsána, nevyplývá, kolik energie ještě budou moci jaderné elektrárny vyrobit. Navíc nejde jen o zastavení elektráren. Stejně důležitým tématem zůstává jejich likvidace, která ještě nebyla kvůli politickým překážkám jasně vysvětlena.
Dohody z Nice se nezmění, nadepisuje svůj komentář dnešní Süddeutsche Zeitung. Ministři zahraničí členských států Evropské unie se včera v Lucemburku dohodli, že smlouva uzavřená koncem loňského roku na francouzské Riviéře bude dodržená. Jak uvedl německý ministr zahraničí Joschka Fischer, je přirozené, že má větší Evropa problémy se sjednocením. Proto by měly být jednotlivé instituce jednoduše sestavené, být demokratičtější a mít větší pochopení. I když irský ministr varoval, že je předčasné odhadovat výsledky druhého referenda, předseda Evropské komise Romano Prodi trvá na tom, aby bylo jednání s úspěšnými kandidáty uzavřeno do konce příštího roku. První státy by pak podle Prodiho mohly vstoupit do Unie v roce 2004.
Australský Sydney Morning Herald dnes k situaci na Filipínách poznamenal: Prezidentka Gloria Arroyová narychlo svolala vládu, poté co muslimská guerilla oznámila, že připravila jedno ze svých rukojmí o hlavu. Arroyová proto opustila oslavy filipínské nezávislosti na Španělsku a vrátila se do prezidentského paláce.
Jak ke stejnému tématu dodává hongkongský Standard, prezidentka Arroyová včera musela hrát hru se smrtí, když se snažila od muslimských únosců získat čas. Ti nakonec naoko stáhli své výhrůžky, když Arroyová souhlasila s jejich požadavky. Bude muset podle instrukcí únosců požádat vládu Malajsie, aby dovolila dvěma svým občanům zprostředkovat vyjednávání o propuštění desítek rukojmí.
Většina deníků se dnes věnuje i situaci v Makedonii. Rakouský Kurier v této souvislosti uvedl: Makedonská armáda nařídila od pondělního odpoledne příměří. Tak to oznámil veřejnoprávní rozhlas ve Skopji. Albánští rebelové z UCK však reagovali opět výhrůžkami. Varovali, že případný výpad makedonské armády odplatí útokem na hlavní město. Makedonské ministerstvo vnitra přesto uklidňovalo obyvatele Skopje, že jim žádné nebezpečí nehrozí.
Jihoafrický Daily Mail& Guardian se dnes pozastavuje nad prohlášením zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho. Ten totiž z nezdaru pozemkové reformy ve své zemi viní "cizorodé politické vlivy", jako jsou demokracie, vládu práva, svobodu tisku a nezávislost soudů. Jak Mugabe dodal, jeho vláda má čisté svědomí v otázce násilného obsazování pozemků bílých farmářů chudými černochy. Kritika, která se dotýká jeho pozemkové reformy, je podle prezidenta rasově motivovaná. Od února loňského roku Mugabe usiluje o odstranění "nespravedlivého vlastnictví půdy z koloniální éry", což doprovází násilné obsazování farem veterány z války za nezávislost v 70. let.
