Zahraniční noviny o častém lidovém hlasování v Rakousku
Polská Gazeta Wyborcza se věnuje aféře kolem blízkého vztahu ředitele televize NOVA Vladimíra Železného a předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause, Die Presse se zamýšlí nad častým lidovým hlasováním v Rakousku a německý deník Süddeutsche Zeitung tvrdí, že výpad šéfa české vlády Zemana proti korutanskému hejtmanovi Haiderovi jen motivoval Rakušany k podepsání protitemelínské petice.
Vlivný polský deník Gazeta Wyborcza se v obsáhlém článku věnuje aféře kolem blízkého vztahu ředitele televize NOVA Vladimíra Železného a předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause. Z listu cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
Vídeňská Die Presse se zamýšlí nad častým lidovým hlasováním v Rakousku a k tématu uvádí:
Tak žádoucí hlas lidu ještě nikdy nebyl: podpisy na petici proti Temelínu dosud neoschly a v Korutanech budou obyvatelé znovu dotazováni na svůj názor na dvojjazyčné místní tabule - v němčině a slovinštině. A počátkem dubna se bude konat lidové hlasování o sociálním státě. Ovšem aby přestávka nebyla příliš dlouhá - někdo by mohl zapomenout svůj podpis - přeje si FPÖ hned po "akci Temelín", referendum ke stejnému tématu. Je tedy přímá demokracie v plném květu? táže se vídeňský list a pokračuje:
V zásadě proti lidovému hlasování nelze nic namítat..., ale kdo je žádá k politické mobilizaci jako v případě Temelína nebo k problému sociálního státu, ten tento nástroj zneužívá a snaží se obyvatelstvo mystifikovat. A navíc: Čím víc lidových hlasování, tím menší autorita vlády a tím i menší důvěra ve fungování reprezentativní demokracie, založené na zvolených představitelích.
Výpad šéfa české vlády Zemana proti korutanskému hejtmanovi Haiderovi podle průzkumů jen motivoval další desítky tisíc Rakušanů, aby protitemelínskou petici podepsali, napsal německý deník Süddeutsche Zeitung. Ve skutečnosti jde v Rakousku o nepěkný manévr Jörga Haidera dát nový impuls své straně Svobodných. Ve snaze získat ovečky spojil v Rakousku obzvlášť neoblíbené rozšíření Evropské unie s takzvaným "zeleným atomovým strachem" a podněcuje navíc i nechutné resentimenty proti Čechům.
Francouzský katolický La Croix poznamenává k problému bojovníků Talibanu zadržovaných na americké vojenské základně Guantanámo na Kubě.
Poražení z afghánské války jsou nyní v jakési "bezprávné zóně". Desítky jsou už na Kubě, stovky dalších čekají v Kandaháru na to, jak USA rozhodnou o jejich osudu. Nijak zvlášť se o ně nepečuje. Ale snad je možno americké armádě natolik důvěřovat, že pro afghánské válečné zajatce vytvoří přijatelné základní podmínky. Zásadní otázkou je otázka právní: Kdo bude tyto lidi soudit a jménem koho?
Chtěli jsme sladit zákon s postojem společnosti k užívání lehkých drog, píše dnešní The Sydney Morning Herald. Místo toho změna legislativy otevřela dveře tvrdým drogám ze Sydney a Melbourne. Status Adelaide jako Mekky kuřáků marihuany je poškozen. V roce 1987 představila labouristická vláda dekriminalizaci osobního užívání marihuany. Místo uvěznění byl hříšník ?potrestán" limitem pěstování maximálně deseti rostlin. Před více než rokem však vláda liberálů snížila horní limit pěstovaných rostlin z deseti na tři a později znovu ze tří na jednu.
Věří totiž, že volnější režim jen otevřel cestu pěstitelů na lukrativní trhy v Sydney a Melbourne, kde za utržené peníze nakupují heroin, extázi a amfetaminy. Ze zahrádek schovali pěstitelé své rostliny domů a navíc zdokonalili postup pěstování. ?Místo jedné sklizně, můžeme doma sklízet 3 až 5krát ročně. Navíc bez zvědavých pohledů sousedů a policistů, hledících přes naše ploty z koňského hřbetu,"cituje jednoho z pěstitelů The Sydney Morning Herald. A boj pokračuje.
