Zahraniční noviny o ceně zahraniční politiky

Hlavní titulky dnešního výběru ze zahraničního tisku mluví o cestě k míru na Balkáně, mírových vyhlídkách na Blízkém východě, dnešní Ukrajině a Rusku, rovnováze silniční a železniční dopravy a tvrdí, že etická zahraniční politika není levná.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

r_2100x1400_cro.png

Německý deník Die Welt přinesl ve víkendovém vydání komentář z pera vysokého zmocněnce Evropské Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany k situaci na Balkáně.

Od rozpadu Jugoslávie se mezinárodní společenství hodně naučilo v oblasti spolupráce, někdy i značně tvrdým způsobem. Mír na Balkáně nadále vychází ze soustavné podpory zvenčí. Evropské státy do regionu vyslaly většinu příslušníků mírových sil - 38.000 z celkového počtu 50.000 vojáků. Evropská unie za uplynulou dekádu poskytla 20 miliard dolarů jako pomoc při obnově balkánských zemí. Základním prvkem současné dohody v Makedonii je příměří při současném odzbrojování albánských rebelů. Úkolem NATO je zabavení jejich zbraní, píše Javier Solana a pokračuje:

Předsunuté oddíly v dané chvíli připravují terén pro příjezd několika tisíc vojáků. Jejich rozmístění bude záviset na tom, zda budou strany konfliktu respektovat příměří.Před několika měsíci uzavřela vláda ve Skopji - podobně jako některé další státy regionu - s Evropskou unií stabilizační a asociační dohodu. Její realizace bude záviset na mírovém procesu na Balkáně. Tuto cestu stability a míru by měla nastoupit jak bývalá jugoslávská svazová republika Makedonie, tak i její sousedé. Evropská unie poskytne k tomuto účelu veškerou podporu a pomoc.

Londýnský Independent k tématu napsal, že nasazení jednotek NATO v Makedonii je dobrým příkladem nutnosti evropských ozbrojených sil v rámci Aliance. Spojené státy se sice neúčastní, ale poskytují politickou podporu. Tvrzení, že silnější evropská obranná spolupráce NATO oslabuje, bylo přesvědčivě vyvráceno. Dále z toho plyne, že za vyšší zbrojní výdaje se dnes v Evropě zasazují spíše liberálové než konzervativci. Proto může být akce NATO v Makedonii dalším podnětem ke spojení a lepšímu využití evropských finančních zdrojů.

K mírovým perspektivám na Blízkém východě poznamenává římská La Repubblica:

Stoupá naděje, že brzké setkání šéfa OOP Jásira Arafata a izraelského ministra zahraničí Šimona Pereze, zprostředkované šéfem německé diplomacie Joškou Fischerem, by mohlo situaci zlepšit. Ministr Fischer přišel s novým návrhem: uspořádat k 10. výročí konference v Madridu, kde byl v roce 1991 blízkovýchodní mírový proces odstartován, velkou mezinárodní konferenci o míru.

Je to zatím jen návrh, který je nutno přezkoumat. Nejistá, ne-li přímo vyhaslá, je v současné době i arabská diplomacie: Schůzka ministrů Arabské ligy v Káhiře skončila pouze vágními slovy o podpoře palestinské věci. Vzniká dojem, že obě strany už vlastně prakticky nemají co nabídnout k zastavení krvavé lázně na Blízkém východě.

Moskevská Izvěstija na pozadí 10.výročí nezávislosti Ukrajiny porovnávají tamní situaci s Ruskem.

Nikdo dnes nezávislost Ukrajiny nezpochybňuje. Ukrajinský stát se už etabloval. Už nemá ani Sibiř, ani Dálný východ a nemusí se trhat mezi Evropu a Asii. Nemá problémy se silnými národními republikami a slabými regiony. Ukrajina je jednotný stát a její guvernéři jsou jmenováni v Kijevě.

Že teď Ukrajina už nemá skoro žádnou ropu a zemní plyn, není podle expertů překážkou na cestě k hospodářskému vzestupu. Země se nemůže spoléhat jen na vysoké ceny na světových trzích. Evropa podle vlastních slov obrovské Rusko nikdy nedokáže "strávit". Ukrajina se naopak hodí do Evropy mnohem víc.

Nezávislý pařížský Le Monde se zapojil do diskuse o kamionové dopravě velkými alpskými tunely - jako je např. tunel pod Mont Blankem.

Při současném znečištění vzduchu, oteplování klimatu, zamořování životního prostředí a snižující se bezpečnosti na silnicích se otázka nákladní dopravy v Evropě klade s velkými obavami...Bílá kniha Evropské komise, která má být zveřejněna letos v září, možná nastolí problém zvláštní daně pro těžkotonážní nákladní dopravu, aby se tak přednostně financovala přeprava po kolejích.

Dnes by ovšem ještě ekonomika bez kamionů zkrachovala. Navíc nestačí mít jen bohulibé úmysly. Je třeba brát v úvahu dané potřeby. Nutné rozšíření železniční dopravy vyžaduje čas. Potrvá 15 až 20 let, než bude v Alpách dokončeno vysokorychlostní železniční spojení mezi francouzským Lyonem a italským Turínem.

Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme