Zahraniční noviny o cestě amerického prezidenta

Většina zahraničních deníků věnuje pozornost návštěvě amerického prezidenta George Bushe v Evropě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

I když americký prezident přistane v Berlíně až dnes večer, desetitisíce lidí vyšly do ulic už v úterý, píše dnešní Die Welt. Protestní pochod ve středu Berlína sestával ze skupin odpůrců globalizace a války. "Nechceme Vaši válku, pane prezidente! Nechceme žádnou válku!" hlásaly jejich transparenty. Bushova vláda se podle nich pokouší získat hospodářské a vojenské dominantní postavení ve světě a sám Bush jako zastánce neoliberální hospodářské politiky deregulovaného trhu je navíc zodpovědný za negativní účinky globalizace. V pravdě jednoduché vidění moderního světa. Pro komplikované koncepce dnes stejně není místo.

Před zítřejším příletem amerického prezidenta George Bushe do Moskvy se v ruských médiích množí poznámky i komentáře o vzájemných vztazích Moskvy a Washingtonu. Deník Izvestija přinesl také rozbor, odpovídající na otázku, jaký je vztah Rusů k Americe.

Přehrát

00:00 / 00:00

Četl a vybíral moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Snížení počtu nukleárných zbraní je životně důležité a krokem vpřed. Přesto jsou mnohem urgentnější záležitosti a prezident Bush si je toho vědom, napsal americký The Washington Post. Největší a nejnaléhavější hrozbou pro Ameriku je dnes nukleární terorismus. Právě ten nás staví před nové soupeření ve zbrojení - mezi snahou teroristů získat atomové zbraně a naším úsilím je zastavit.

Spolu s našimi spojenci bychom měli podstoupit vše, abychom zabránili teroristům ukrást nebo nakoupit tuny nukleárního materiálu z Ruska nebo odkudkoliv jinud. Zatím to však neděláme a rozpočet k dosažení tohoto cíle je povážlivě nízký. Americká administrativa by měla urychleně přijít s novými nápady, jak získat nové parnery pro zajištění materiálu vhodného pro nukleární terorismus a jak celý projekt financovat. V sázce je mnoho.

Platí to, co americká poradkyně pro bezpečnost Rice řekla: Ani Indie, ani Pákistán by válkou nic nezískaly, píše dnešní Frankfurter Allgemeine Zeitung. Zúčastnění to vědí, přesto nedělají mnoho pro snížení napětí v Kašmíru. Jak také jinak, když jsou vládci obou zemí oslabeni. Referendum pákistánského prezidenta Mušarrafa mělo jasný deficit legitimity a indická vláda se před nedávnem pustila do choulostivé debaty s parlamentem, o tom, zda učinila vše, resp. vůbec něco, aby zabránila nábožensky motivovaným nepokojům v Gudžarátu. Obě strany doufají, že by odvoláním na vnějšího nepřítele mohly překonat vnitřní těžkosti. Takový postup zvolili v dějinách už mnozí. Kdyby ale nakonec propukla válka, kterou nikdo nechce, bylo by už pozdě. A tak je angažovanost Spojených států více než vítaná.

Ani Tony Blair, ani José Maria Aznar se nechtějí příliš vyjadřovat k otázce Gibraltaru, poznamenávají londýnské Timesy. Pro oba je toto téma navýsost mrzuté. Oba by rádi upevnili vztahy mezi Londýnem a Madridem, jejichž přístup k Evropské unii má mnoho společného, a pokoušejí se posílit své neformální spojenectví. Španělsko zahodilo svou největší příležitost, aby změnilo na Gibraltaru status quo. Ani určitá rámcová dohoda ale nebude snadná, když Španělé hrozí, že se vrátí ke staré politice nátlaku a narušování hranic. Nepoučili se. Argentina a Čína také trvají na tom, že Falklandy a Tchaj-wan patří pod jejich suverenitu. Pochopily ale, že dvořit se obyvatelům těchto území je lepší, než násilí. Británie nemá zájem pouštět se do jednání, která by ji dostala pod tlak. Teď může Španělsko očekávat nanejvýš ochlazení jednání, dokud se temperamentní nálady neuklidní.

Radka Průšová, Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme