Zahraniční noviny o Cheneyho cestě po Blízkém východě
Zahraniční tisk píše o tom, že Spojené státy jsou stále první ekonomickou velmocí, o Cheneyho cestě po Blízkém východě, o výsledcích konference v Monterrey a o chování izraelských představitelů.
Začneme v Polsku. Polský deník Rzec Pospolita se v obsáhlém článku s názvem Český strach věnuje otázce platnosti Benešových dekretů.
Z materiálu pražské zpravodajky listu cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák:
Spojené státy jsou zase jednou první, napsal britský The Financial Times. Po létech, ve kterých úspěla Amerika, Evropa doufala, že nastane změna v rozdělení hospodářské síly a že v roce 2001 poprvé předstihne ekonomiku USA.Nyní, o dvanáct měsíců později, vidíme, že takové předpovědi byly pouhým přeludem. Evropa, která nedokázala využít zpomalení růstu americké ekonomiky a nepředjela, si vede ještě hůř než Amerika. Dokonce i v těžkém období po 11. září předstihly Spojené státy největší evropské ekonomiky, z nichž některé stagnovaly. Přesto ani Amerika si není sebou příliš jistá. Její centrální banka s napětím očekává, jaká bude situace v následujících měsících. Americká ekonomika by měla postupně přestat těžit z obnovy poškozeného hospodářství a bude možná marně čekat na další investice a rostoucí spotřebu.
Viceprezident Cheney se vrátil domů ze své dlouhé a marné cesty po Blízkém východě, napsala komentátorka deníku The Washington Post. Jeho posláním bylo "prodat" válku v Iráku. Na každém kroku byl však přesvědčován, že mnohem důležitější je mír v Izraeli. Cheney byl právě na poslední zastávce v Turecku, když to všechno začalo. Američtí republikáni začali promýšlet, jak to udělat, aby nebylo tak patrné, že téměř nikdo ze Saddámových sousedů s útokem na Irák nesouhlasí. Na tiskové konferenci v Bílém domě prezident Bush poděkoval Cheneymu, že předal vzkaz o odhodlání Ameriky vykořenit terorismus. Jinak řečeno, Bush zaplatí jakoukoliv cenu, aby zabránil Saddámovi použít chemické, biologické nebo atomové zbraně. Potíž je ale v tom, že čím víc vyhrožujeme a Hussajn se zatvrzuje, upisujeme se k provedení útoku, který by mohl vyžadovat až půl milionu vojáků.
The New Yorker Times se ohlíží za výsledky Mezinárodní konference OSN o financování rozvoje, která se konala v mexickém Monterrey. Jak poznamenal, konference zvažovala, zda je lépe zvýšit zahraniční pomoc chudým zemím, nebo zda je třeba jejich pomoc lépe adresovat a zefektivnit. Bohaté národy souhlasily, že je třeba zvýšit finanční pomoc chudým, která v poslední době klesala.
Přesto není jisté, jestli budou ochotné investovat dostatek peněz. Podle OSN je třeba současnou pomoc chudým zdvojnásobit, aby se do roku 2015 jejich počet snížil na polovinu. Už dávno byly rozvinuté ekonomiky požádány, aby přispívaly na rozvoj sedminou procenta ze svých hrubých domácích produktů. Kromě hrstky severoevropských zemí to však zatím nikdo nesplnil.
Reakce našich představitelů mluví za vše, napsal komentátor izraelského deníku Haaretz. Po nedávném útoku ve Wadi Ara zachytila kamera premiéra, jak se zvláštním výrazem v tváři říká: "Jsem zklamán, ale ne překvapen." Reakce jeruzalémského starosty na časté údery v jeho městě jsou podobné. Po každém sebevražedném útoku Palestinců se postaví před své voliče se slovy: "Neříkal jsem vám to?" Aby pak svá slova ještě podtrhl, často dodává: "Nebyl to poslední incident, bude jich víc."
Vypadá to jako by chtěl obyvatelům Jeruzaléma dát najevo, že za ním nemají chodit s nářkem. Řekl jim přece, co mohou čekat. Takové chování svádí k porovnání s newyorským starostou Giulianim, který po pádu "dvojčat" působil jako skutečný vůdce svého města. Vzbudil v Newyorčanech odvahu bojovat s duchy. A stejně jednal i prezident Bush. Šaron a jeruzalémský starosta naproti tomu působí, jako by si usilovně hledali alibi.
