Zahraniční noviny o dopadech londýnských útoků

Britské noviny stále rozebírají příčiny a dopady londýnských teroristických útoků. Vláda vymyslela skvělý argument, který dokazuje, že spojování útoků a války v Iráku je chybné. Píše to dnešní Independent.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Vláda tvrdí, že byla spolu s dalšími západními zeměmi daleko dřív ve válce s terorismem, než s Irákem. A to je koneckonců pravda. Naše podpora boje proti terorismu v Afghánistánu to jen dokazuje, souhlasí list.

Ale něco úplně jiného je tvrdit, že válka v Iráku udělala západní svět bezpečnějším. Británie není první ani poslední, kdo to okusil na vlastní kůži. Takže tvrdit něco takového, můžeme považovat za útok na naši inteligenci, nekompromisně uzavírá Independent.

Kdo bude příštím německým kancléřem? To tuší tamní deník Frankurter Allgemeine Zeitung. Nejen o datu konání, ale i o vítězi příštích německých parlamentních voleb je v podstatě rozhodnuto. Volební kampaň a politické cíle skrývá Křesťansko-demokratická unie pod takzvaným programem vlády. Málokdo z Němců ale pochybuje, kdo se má stát budoucím kancléřem jejich země. Je to Angela Merkelová, předsedkyně křesťanských demokratů.

Současný kancléř, sociální demokrat Gerhard Schröder, zatím populisticky mluví o milionářské dani. Není pochyb, že se tím příliš okatě snaží vyvolat studenou volební válku mezi sociálními a křesťanskými demokraty. To Angela Merkelová zastává jiné názory. Ohání se heslem "politika beze strachu, politika s odvahou". A přes rady moudrých, že jí to volby nevyhraje, tvrdošíjně dál sděluje Němcům pravdu. Je ale těžké být chytrý, když váš protivník už odvahu dávno ztratil a cítí se být poražen, tvrdí deník Frankurter Allgemeine Zeitung.

Afriku bolí břicho a ta bolest ji ne a ne opustit, tvrdí kanadský deník Toronto Star. Co tak sužuje černý kontinent? Nejsou to ani nemoci, ani přemnožený hmyz. Jde o docela prozaický hlad. Právě on je pořád největší metlou Afričanů. Hlad jich zabije víc, než virus HIV nebo malárie. A jak se říká u nás, kdo je hladový, je agresivní a nebezpečný, tvrdí list.

Už před několika lety si přitom OSN vytyčila jako jeden z hlavních cílů vymýtit africký hlad. Místo toho každoročně přibude pět milionů vyhladovělých lidí. Už teď je na celém světě 800 milionů lidí, kteří trpí hladomorem. Kolik jich bude v roce 2015, si snad radši ani nepředstavujme. Řešením není vybírat po světě peníze. Jiný způsob zvolila Nigérie. Díky pečlivé strategii se rozdaly zásoby jídla, zemědělství posílilo, zemědělci začali vyvážet i dovážet a vznikla tak spousta pracovních míst. Z toho by si ostatní africké země měly vzít příklad, myslí si Toronto Star.

Reformy slovenského zdravotnictví poutají pozornost už hodně dlouho. Deník SME věnuje v dnešním vydání větší prostor zdravotní péči a dostupnosti některých odborných vyšetření. Na mamografii, která může mnohé ženě zachránit život, čekají slovenské ženy někde i rok. Pokud ovšem pomoc nevyhledají někde jinde a nezaplatí za ni. Nad problémem se v komentáři s názvem Kvalita života za 500 zamýšlí Petr Javůrek. Z článku vybírá slovenská zpravodajka Radiožurnálu Renata Havranová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Renata Havranová cituje ze slovenského tisku

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme