Zahraniční noviny o ekonomické krizi

Dnešní zahraniční tisk se zamýšlí nad situací v Afghánistánu a dodává, že ekonomická krize skončí, až válka skončí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Milánský Corriere della Sera k současnému vývoji v Afghánistánu a k vyhlídkám bonnské konference o tomto tématu poznamenává:

Vládnoucí chaos zřejmě dává zapravdu prezidentu Bushovi, který varoval, že "to nejhorší teprve přijde". Zrychlené tempo událostí po dobytí Kábulu 13. listopadu protitalibanskou koalici nepochybně zaskočilo. Současné konstatování, že jen silná vojenská přítomnost pozemních sil spojenců mohla zabránit ztrátě kontroly nad nynější situací, je teď málo platné.

Diplomacie se sice nevzdává, ale existuje dost oprávněných pesimistických hlasů. Je rozumné určovat pravidla pro budoucnost v době, kdy se na roztříštěném území nadále překrývají dvě války - jedna proti bin Ládinovi a druhá proti vnitřní moci?

Rakouský list Kronenzeitung je přesvědčen, že neskončí-li boje v Afghánistánu, nelze ani čekat zlepšení mezinárodní ekonomické situace. Je groteskní, píše list, že umanutý a fanatický miliardář, který se teď skrývá někde v horských jeskyních, zavinil situaci, kdy ekonomika vyspělých zemí prožívá poprvé za dvacet let značný pokles. Šoková vlna z 11. září stále ještě přežívá.

Světová ekonomika po tomto brutálním zásahu beztak poněkud ztratila balanc. Kromě lidských obětí a bezprostředních materiálních škod vyvolaly teroristické útoky celosvětovou nejistotu, která zbrzdila veškerý pozitivný vývoj. Protože dokud je válka, chybí naléhavě nutná důvěra v budoucnost.

Podle výsledků ankety Gallupova ústavu, uveřejněných v telavivském listu Maariv, je víc než polovina Izraelců pro vytvoření nezávislého palestinského státu a obnovení mírových rozhovorů obou stran. Konkrétně přes 59 procent dotázaných si přeje nezávislou Palestinu a 55 procent obnovení rozhovorů o trvalém míru na Blízkém východě.

Dvacet procent reprezentativního vzorku 544 dospělých obyvatel Izraele se naproti tomu vyslovilo pro vyhlášení války Palestincům. 19 procent respondentů by si nejraději přálo zachovat současný stav. 58 procent podpořilo požadavek premiéra Ariela Šarona: sedm dní "naprostého klidu" na palestinských územích jako předpoklad obnovení mírových rozhovorů.

Dny britské kolonie Gibraltar jsou sečteny, píše se v komentáři agentury DPA. Británie zřejmě už nemá nic proti postupnému předání této takzvané "opičí skály" v jižním cípu Iberského poloostrova Španělsku. Madrid a Londýn si v těchto dnech stanovily lhůtu šesti měsíců, během nichž hodlají tento 300 let starý spor definitivně urovnat.

Vrácení 6,5 čtverečního kilometru velkého skalnatého výběžku u ústí Středozemního moře však naráží na značnou překážku: necelých 30.000 obyvatel Gibraltaru nechce za žádnou cenu patřit ke Španělsku. Jejich zástupce označil pozvání na britsko-španělská jednání za pozvání pečené husy na vánoční tabuli. Navíc je Gibraltar jedním z rájů pro daňové úniky: Na tomto malém arerálu je údajně přihlášeno na 50 000 firem. Místní obyvatelé vydělávají dvojnásobek toho, co například Španělé v sousední Andaluzii.

Obyvatelé Gibraltaru mají pocit silného tlaku ze strany Španělska a také pocit zrady z britské strany. Během uplynulých tří set let si vytvořili vlastní identitu - je to pestrý nárůdek britského, španělského, portugalského, maltézského, italského a marockého původu. Katolíci, protestanté, muslimové a židé tu žijí svorně vedle sebe a drží pospolu. Ale svou budoucnost nevidí nijak růžově: Angličané prodali Hongkong s více než šesti miliony obyvatel Číně. S obyvateli Gibraltaru jako v podstatě s malou skupinou nebudou podle jejich názoru jednat Britové jinak, píše autor komentáře německé tiskové agentury DPA.

Londýnský Financial Times poznamenává k současné ekonomické situaci v Německu:

Němci chtěli rok 2001 slavit jako rok své ekonomiky. Počítalo se s tím, že nezaměstnanost bude dále klesat a hospodářské přírůstky budou stoupat. Pravda je jiná. Americká ekonomika vzroste letos rychleji než německá. Nejnovější čísla týkajicí se hrubého domácího produktu - a také chmurné vyhlídky čtvrtého čtvrtletí - naznačují začátek hospodářské recese v Německu.

Zodpovědné jsou za to podle britského listu vnitřní faktory: slabý nárůst spotřeby a klesající investice. Nepodaří-li se Němce přimět k větším výdajům, bude Německo - podobně jako např. Japonsko - postiženo dlouhodobým poklesem spotřebitelských výdajů.

Jiří Hošek, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme