Zahraniční noviny o eskalaci násilí na Blízkém východě
Většina světových deníků komentuje eskalaci násilí na Blízkém východě. První povinností izraelského premiéra Ariela Šarona je chránit občany země, píše britský konzervativní list The Daily Telegraph. Kvůli sebevražedným útokům může Šaron splnit svou povinnost jen tehdy, když přebere odpovědnost za bezpečnost na územích, která byla na základě dohod z Osla a Wye přenechána Palestincům.
To by mělo být západním demokraciím jasné. Podle slov Vysokého komisaře Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, Javiera Solany, by bylo nejlepší, kdyby odstoupil jak izraelský premiér, tak i Arafat. Solana tak klade rovnítko mezi legitimní obranu demokratického státu a podporu terorismu.
Západní politici by neměli být neutrální, když je Izrael napaden sebevražednými útočníky. Přitom mohou klidně trvat na myšlence palestinského státu. Teď ale Západ musí stát na straně Izraele, který bojuje o svou existenci. Arafata by měl zaplatit za to, že byl příliš dlouho tolerován jako muž míru, i když byl ve skutečnosti aktivním sponzorem terorismu. Druhá intifáda ukazuje, že palestinský předák věří v to, že může beztrestně kombinovat tyto dvě protikladné role.
Mezi veškerými apokalyptickými pochybnostmi, které při sledování izraelsko-palestinské války vyvstávají, je jedno jisté: Arafat už zvítězil, soudí turýnský deník La Stampa. Jeho postava ve světle svíček, jeho apely, chór nářků, s jakým svět sleduje jeho osud, mobilizace tisku, hnutí a mezinárodních organizací k tomu, aby zastavily izraelské pancéře, předčí jak zkoušku skutečného průběhu konfliktu, tak izraelské argumenty ohledně ničícího sebevražedného terorismu. Arafat byl vždy mediálním stratégem, který se podle potřeby dokázal proměnit z válečníka v oběť, z teroristy ve vyjednávače a pacifistu.
Francouzský deník Le Monde si všímá posunu v postoji americké židovské komunity ke konfliktu na Blízkém východě: Židovská komunita ve Spojených státech a její instituce jsou tradičně liberální a blízké Demokratické straně v USA či Straně práce v Izraeli. Americká židovská komunita požaduje větší rozhodnost proti Palestinské samosprávě, staví se na stranu židovského státu, ale dává si pozor, aby nepodpořila vládu izraelského premiéra Ariela Šarona.
Nárůst sebevražedných útoků a rostoucí pocit ohrožení existence samotného židovského státu vedly k tomu, že americká židovská obec dala svou vnitřní nejednotnost bokem a spojila se v otázce odsouzení terorismu a osoby palestinského předáka Jásira Arafata. Stále více představitelů americké židovské obce žádá telefonicky vládu prezidenta Bushe, aby zaujala tvrdší stanovisko k palestinské samosprávě, anebo ji bojkotovala.
"Americká židovská komunita sklouzává doprava", cituje Le Monde liberálního rabína Mordechaje Finleyho. Ten si původně myslel, že se Arafat vzdal terorismu a chce vybudovat stát, ve kterém by mohli Palestinci pokojně žít v sousedství Izraele. "Ale je to terorista ve svém nitru, je katastrofou", říká rabín.
Židovská komunita si přesto dává pozor, aby se nepostavila na stranu Šaronovy vlády. Všechny židovské organizace ve Spojených státech podepsaly 19. března společný dokument na podporu Izraele. V konečném znění se podpora vyjadřuje "státu Izrael", nikoli "izraelské vládě". Požaduje se v něm "bezpečnost pro všechny obyvatele regionu", nejen pro "občany Izraele".
Útoky na synagogy ve Francii komentuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung: Nejsou to jen izolované případy, nýbrž celá vlna protižidovských výpadů. Předzvěsti nové "křišťálové noci", jako té v Německu z roku 1938, však v těchto událostech přesto nemusíme spatřovat.
Srovnání s pronásledováním Židů nacisty, které nazančil francouzský Svaz židovských obcí, lze z pohledu postižených možná chápat, v historické perspektivě je však zcela pochybené.
Rozdíly mezi dnešní Francií a tehdejším Německem nelze přehlížet.
