Zahraniční noviny o evropsko-americkém summitu

Zahraniční tisk dnes píše o evropsko-americkém summitu, pařížských piruetách, amerických Židech a Izraeli a vlivu politického poradenství.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Washingtonský summit Evropské unie a Spojených států odhalil antagonismus na obou stranách Atlantiku, míní britský The Times. Veřejné dohadování se nad konkrétními otázkami pokračuje, ať už jde o Irák, Blízký východ či tarify na dovoz oceli. Je stále zjevnější, že Evropa a USA přistupují k mezinárodním záležitostem z různých, neslučitelných úhlů pohledu. Evropská nevraživost vůči Spojeným státům pramení ze tří zdrojů. Zaprvé, když se představitelé Evropské unie sejdou k diskusím ohledně společné zahraniční politiky, často si uvědomí, že jediným způsobem, jak pojistit vágní konsensus, je učinit tak v opozici vůči Americe. Druhým důvodem je, že se evropští komisaři snaží rétoricky zapůsobit, aby si pro sebe vybojovali určitou pozici. A konečně zatřetí, problematická slova politiků z některých členských zemí Unie zastiňují uměřenější stanoviska jiných evropských zemí. Transatlantický konflikt je nevyhnutelný. Hlavní evropské vlády, jako například Británie, Itálie, Španělsko a Německo, nadále oceňují vztahy s Washingtonem. Ale to, co se často prezentuje jako společná zahraniční politika EU, bývá deformováno zájmy jednotlivých členů.

Volební úspěch Le Pena ve Francii zamíchal zaběhanými politickými poměry, soudí německý deník Die Welt. Protestům teď neholduje jen nová generace levicových žáků a studentů, jak je to obvyklé. Na ulici jdou vyjádřit svůj odpor k Le Penovi téměř všichni. Ve Francii nemají demonstrace nikdy co do činění jen se suchou politikou, nýbrž i s romantickou sebeprezentací demonstrantů: Protože rebel proti zlu ve světě vypadá vždycky dobře. Dochází také k něčemu, co je pro Němce zcela nepředstavitelné. Levičáci protestují proti nacionalistickému kandidátovi na prezidenta tím, že jdou s národní vlajkou do ulic a z hloubi duše zpívají národní hymnu. Po Le Penovu úspěchu také vyšly na světlo některé nečekané pravdy o jeho příznivcích. K obětem kriminality, proti které Le Pen slibuje bojovat, patří především příslušníci etnických menšin a přistěhovalci. Na volebních mítincích Le Pena bylo proto možné spatřit nemálo těch, které by člověk považoval za jeho přirozené politické odpůrce. Jedna barevná rodina z Martiniku zdůvodnila svou účast na demonstraci pro Le Pena následovně: "Jsme přece Francouzi, proč bychom tu neměli být?" Ve Francii zkrátka věci neodpovídají tradičním politickým představám.

Týdeník Economist si všímá změny postojů amerických Židů v souvislosti s ekalací blízkovýchodního konfliktu: Když předseda židovské charity v New Yorku, Larry Zicklin, zamýšlel počátkem března uspořádat organizovanou cestu do Izraele, projevilo zájem jen málo lidí. Po sebevražedném útoku z 27. března a v souvislosti se zprávami o sílící vlně antisemitismu v Evropě se ale všechno změnilo a na výpravu se přihlásilo téměř 200 lidí. Vzhledem k širokému spektru amerických Židů zde existuje řada názorů na Izrael, tak jako na judaismus samotný. Ještě před deseti lety, když vyhlídky na blízkovýchodní mír vypadaly poměrně nadějně a izraelská ekonomika prosperovala, charitativní organizace Larryho Zicklina přesouvala své projekty z Izraele do Ruska a Argentiny. Ale od té doby, co před dvěma lety opět zesílely útoky, podpora Izraele mezi americkými Židy dramaticky stoupla. Příspěvky na charitu nabývají velkého objemu. Palestinský předák Jásir Arafat způsobil to, co by málokdo považoval za možné: sílící cit pro jednotu mezi americkými Židy.

O probíhajícím Kongresu mezinárodních politických poradců v tirolském Innsbrucku informuje rakouská Die Presse. V předvolebních kampaních v různých zemích bývají ke konzultacím přizváni mezinárodní poradci. Dochází ke sbližování strategických trendů, jakými jsou orientace na média či personalizace, ale nelze z toho vyvozovat, že by se kampaně standardizovaly. Americké předvolební strategie se v jiné zemi uplatní jen sotva. Ve Spojených státech se oblasti politického poradenství věnuje 1800 firem s více než 10-ti tisíci zaměstnanci. Poradenství se vyučuje na dvanácti amerických univerzitách. Podle Seppa Hartingera, spoluzakladatele evropské poradenské firmy, svítá evropským konzultantům naděje v souvislosti s východním rozšířením Unie. Jeho společnost se sídlem v Grazu má již dost zkušeností - spoluorganizovala první demokratické volby v České republice, na Slovensku a v Bulharsku.

Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme