Zahraniční noviny o francouzských volbách

Dnešní zahraniční noviny píší o francouzských prezidentských volbách, výsledcích parlamentních voleb v Maďarsku a referendu pákistánského prezidenta.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Francie si zvolila, ale jinak než se očekávalo, napsal německý Die Zeit. Vyzyvatel do druhého kola prezidentských voleb se nejmenuje Lionel Jospin, ale Jean-Marie Le Pen. Zakladatel a vůdce pravicově extrémní Národní fronty dosáhl svého životního cíle. Takový výsledek dokazuje hlubokou krizi důvěry voličů v politické uspořádání. V čem francouzská levice chybovala, že utrpěla nejtěžší porážku právě od svých skalních příznivců? Stejně jako komunisté, ani socialisté nedokázali nabídnout nic nového. V jejich stranických aparátech rozhodují elitní absolventi vysokých škol, kteří se naučili, jak se člověk s brilantními nápady prosadí mezi sobě rovnými. Naslouchat potřebám jiných však není jejich silnou stránkou.

Nikdo nemůže být s výsledky prvního kola voleb spokojen, ani Jacques Chirac, jehož šance na setrvání v úřadu dalších pět let se značně zvýšily, poznamenal britský The Independent. Překvapení na pravém křídle snížilo mezinárodní kredit Francie, jejího politického uspořádání a především jejích politiků. Výsledek nebyl ani tak výhra Le Pena, ačkoliv vybojoval pečlivě vedenou kampaň, jako spíš porážka Lionela Jospina, který se prostě nedokázal představit jako důvěryhodný prezident. Skutečným vítězem voleb je však voličova apatie, nebo v mnoha případech opravdová nechuť. Sedmdesáti pěti procentní účast voličů se na britské poměry může zdát vysoká, ale ne pro Francii. Voliči zkrátka nebyli přesvědčeni o důležitosti voleb, ani o vážnosti hlavních kandidátů.

Šest mandátů chybí Viktoru Orbánovi k absolutní většině, šest mandátů, aby mohl další čtyři roky pohybovat v Budapešti pákou moci, napsala rakouská Die Presse. To dokazuje, jak houževnatě v uplynulých dvou týdnech bojoval o každý hlas. Snad až příliš houževnatě. Varování konzervativního Orbána, že se chystá do tábora socialistů a levicových liberálů, aby převzal moc, působilo bezpochyby nejen vně Maďarska kuriozně. Jeho nacionalistická rétorika byla občas bezuzdná a na místě. Docela jistě tím ale Orbán zastrašil svobodné demokraty, pro které tím zůstali jako jediní možní koaliční partneři socialisté. Jestli půjde v levicově-liberální koalici vše hladce, o tom je možné pochybovat. Neboť postkomunistická mentalita a liberální hospodářská politika nemusí nezbytně ladit dohromady.

Jsou dvě možnosti, jak vést zemi. První je demokracie a druhá byla nedávno popsána takto: "Nevěřím v dělbu moci, věřím v jednotné velení. Dobrou vládu zaručí jen jedna autorita." Kdo to řekl? ptá se londýnský The Guardian a odpovídá: generál Pervéz Mušaraf. Pákistánský prezident vyzval obyvatele země, aby mu v podivném referendu na konci dubna dovolili zůstat v čele státu, armády a všeho podstatného i v dalších pěti letech. Jeho oponenti vyzývají k bojkotu referenda, ale jejich shromáždění jsou zakázána a jejich příznivci týráni. Západ se teď musí rozhodnout, jak bude volit.Záleží nám na svobodě nebo na válce proti terorismu? Mušaraf je sice náš krátkodobý přítel, ale dlouhodobý nepřítel.

Korupce patří i nadále k nejvážnějším problémům druhé největší demokracie na světě,v Indii. A právě tomuto nešvaru se ve svém rozsáhlém komentáři věnuje indický list Hitavadá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vybírala z něj spolupracovnice Radiožurnálu v Indii Pavla Jazairiová:

Robert Mikoláš, Radka Průšová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme