Zahraniční noviny o humanitární pomoci v jihovýchodní Asii

Přední stránky novin celého světa stále plní tragédie v jihovýchodní Asii.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Z místního listu The Daily Mirror vybíral zvláštní zpravodaj Radiožurnálu na Srí Lance Robert Mikoláš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Mikoláš z místního tisku

Australský list Australian vysvětluje, proč není humanitární pomoc často tam, kde by měla být. Minulý týden způsobil koordinátor humaitární pomoci OSN Jan Egeland doslova bouři, když západní země obvinil z lakoty a neochoty pomoci. Finanční i věcná pomoc skutečně vázne. Veřejnost v západních zemích se v minulosti přesvědčila o malé efektivitě pomoci i o jejím zneužívání. Vlády se teď bojí, aby se zase do nějakého skandálu nenamočily. O hodně lépe jsou na tom neziskové a nestátní organizace ty se totiž nemusejí bát kontroly veřejnosti.

O tom, že efektivita je Achillovou patou mezinárodní humanitární pomoci se ví už dávno. Během konfliktu v Afghánistánu se psalo, že dvacet procent finančních prostředků končí v kapsách zprostředkovatelů pomoci. Bylo by ale hloupé myslet si, že je to jediný způsob, jak západní země pomáhají. V rozvojových oblastech totiž obvykle investují dvakrát tolik, než pošlou na přímou pomoc. Západní vlády jsou otevřené kritice rozhodně víc než nějací samozvaní advokáti třetího světa, upozorňuje Australian.

Tragédie v Indonésii není jen jakousi hříčkou osudu. Podle některých geologů nebylo zemětřesení na Sumatře překvapující. Je to výsledek ekologické a přírodní kalamity v rozvojových zemích, píše americký Christian Science Monitor. Miliony životů jsou tam v ohrožení jen proto, že chudé státy nemají technologické a vědecké kapacity. Věda je podceňovaná všude na světě. Musíme si uvědomit, že prevence stojí míň, než odstraňování následků přírodních katastrof.

Britský Daily Telegraph otiskl článek, který společnými silami napsali počítačový magnát Bill Gates a zpěvák Bono Vox. Vybízejí v něm ke změně politického myšlení. Jsou momenty v historii, kdy se civilizace od základu mění - třeba zrušení otroctví nebo pád Berlínské zdi, vysvětlují. Takovým momentem může být i rok 2005. Začal přírodní katastrofou v jihovýchodní Asii. A to je dobrý důvod pro to, aby se svět začal zajímat o chudé lidi. Jsme první generace, která na to má prostředky.

Letos nás čeká spousta mezinárodních summitů. Organizace jako G8, OSN nebo Světová zdravotnická organizace tak mají možnost pohnout světem dopředu. Prvním krokem je teď odpustit chudým zemím jejich dluhy. Ekonomicky vyspělé státy jim sice během Studené války půjčily nemalé finanční částky, rozvojové země je ale vesměs použily na zdravotnictví a školství. Železná opona by nás už dál dělit neměla.

Má si nás budoucnost pamatovat pro zavedení internetu či válku s terorismem? Nebo proto, že délka života dítěte konečně nebude záviset na místě jeho narození? Ptají se Bill Gates a zpěvák Bono v dnešním Daily Telegraphu.

Československo se rozpadlo možná legálně, ale rozhodně ne legitimně, tvrdí se v dnešním vydání deníku Sme. Spoluviníci, kteří mají tu drzost se chválit, že přitom netekla krev, usvědčují sami sebe. Ne Češi a Slováci, ale jejich politici nedokázali žít pohromadě. Argument, že jsme tak lépe mohli poznat sami sebe, neobstojí. Znáte to přece z literatury. Je potřeba poznat sama sebe důvodem k rozchodu? Většinou jsou nám takové literární postavy pro smích. Nejen proto, že tak nejspíš skrývají nevěru. Jsou nedospělí. A s takovými se opravdu nedá žít.

Rozpad Československa udělal z mnohých z nás bezdomovce. Nějaká nesmyslná vysvětlení, proč se tak stalo, nám nepomohou. Rozmáhá se v nás určitý druh patriotismu - jsme rádi, že nás stát znásilňuje o něco méně, než dřív. Je to ale důvod být na svoji národnost hrdý? Uvažuje slovenský list Sme.

Jiří Hošek, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme