Zahraniční noviny o islámských webových stránkách

Světové listy rpzebírají islámské webové stránky, summit Evropské unie v Kodani a Dalajlamův postoj k tibetské otázce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Buddhovo náboženství je založeno na míru, ale ne všichni jeho následovníci se tím řídí, tvrdí ve svém komentáři deník The Japan Times. V severoindickém centru tibetské exilové vlády se na zdech objevily nápisy požadující vyvraždění Dalajlámy a jeho přátel. Náboženský a politický vůdce Tibetu Dalajláma uprchl z Čínou okupovaného Tibetu do Indie v roce 1959. Postupem času se jeho postoj k otázce tibetské nezávislosti více zjemnil - teď požaduje spíše větší autonomii Tibetu než jeho úplnou nezávislost. Je to možná způsobeno neustálým naléháním čínských vůdců nebo také Dalajlámovým věkem. Ve skutečnosti nemá na výběr, pokračuje japonský deník - těžko se rozhoduje, pomyslíme-li na čínskou vojenskou sílu.

Změna Dalajlámova postoje se ovšem nelíbí některým Tibeťanům, kteří požadují jeho odstranění. Dalajláma nabádá lid, aby tuto skupinu ignoroval a Čína se raduje - stačí jí totiž malé úsilí k tomu, aby dostala Tibeťany z Dalajlámova vlivu. Tibeťané před sebou nemají příliš veselé vyhlídky - žít bez vlastního domova nebo rezignovat na násilnou čínskou přítomnost ve vlastní zemi. Ovšem současným umírněným postojem svého duchovního vůdce nadšeni nejsou. Proto je pochopitelná zloba zmiňované skupiny, ale její úmysl zbavit se vlivu dalajlámy už pochopitelný není. Vybrali si cestu, která jde proti zásadám Buddhova učení. Budou je Tibeťané následovat?

Krátký pohled na dvě internetové stránky potvrdí obrovskou propast mezi islámem a islámem, píše izraelský deník Haaretz. Jedna stránka - ponurá a nekonfliktní, také stále z velké části v rekonstrukci - patří Institutu pro náboženská studia v Egyptě, což je jedna z nejdůležitějších muslimských institucí. Druhé stránky, na kterých se hojně vyskytují zprávy o násilí, a které mají výraznou a dobrou grafiku, jsou jedny ze stránek, které reprezentují Al-Kajdu a její podporovatele. Podobně bychom mohli parafrázovat skutečnost.

Al-Azhar je oficiální reprezentant islámského náboženství s jeho tolerantními a progresivními rysy. Naproti tomu Al-Kajda proměnila islám v příčinu světového terorismu. Pokud by úroveň webových stránek měla také symbolický význam, pak by bin Ládinovo hnutí dávno zvítězilo, podotýká deník Haaretz. Ovšem to není druh vítězství, který si většina islámských států přeje. Monopol pro šíření světového islámu na sebe vzaly nearabské organizace, které mají pouze povrchní znalosti o náboženství, a tak dávají islámu špatné jméno. Je nutné islám očistit a odmítnout myšlenku terorismu v jeho jménu. Tak jako to udělala například Saudská Arábie, když se rozhodla zmrazit konta organizací, které jsou spojeny s teroristy.

Nastávajícího summitu Evropské Unie v Kodani si všímá ve svém komentáři vídeňská Die Presse. Před historicky největším rozšířením stojí rozhodovací schopnost Evropské unie před nejtěžší zkouškou. Kodaň by měla vyřešit problémy, které vedoucí politici odsunovali už rok a částečně dokonce desetiletí. Už při setkání v Nice se ukázalo, že Unie kvůli protichůdným mocenským a finančním zájmům není schopna vyřešit zásadní a komplexní témata. Ale člověk se nakonec spokojí raději s pochybným než vůbec žádným kompromisem. Jak tomu bude tentokrát?

Slovenský deník Pravda analyzuje snahu slovenské levice vytvořit společnou koalici. Rozhádaná a rozdrobená levice, která přenechala svoje místo v parlamenu komunistům, se rozhodla opět spojit. Ačkoli si lídři pěti levicových stran ještě před třemi měsíci nemohli přijít na jméno, nyní se skamarádili. Těch několil týdnů mimo vysokou politiku jim zřejmě stačilo k tomu, aby zapomněli na vzájemné osočování a obviňování.

Samozřejmě všichni shodně tvrdí, že to všechno dělají ve prospěch občana, kterého však paradoxně před volbami nebrali příliš vážně. Teď se ho rozhodli krmit společným prosociálním gulášem, který mohou coby mimoparlamentní strany přisolit a přikořenit podle vlastní chuti. Lehko se totiž kritizuje a slibuje tam, kde není zodpovědnost. Zatím se však nedovedli dohodnout ani na společném soužití - tedy zda se spojí pod nový název nebo zda vytvoří koalici. Záleží tedy na lidech, jestli budou mít o jejich guláš zájem. Navíc když svým dosavadním vařením prakticky dobrovolně pustili do parlamentní kuchyně komunisty.

Pavla Kvapilová, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme