Zahraniční noviny o katastrofálním suchu

Zahraniční tisk dnes píše o nebezpečí v Severní Koreji, o tom, že Belgie připomíná Burundi a že americké výzvědné služby jsou nekompetentní. nemohou si také nevšimnout, jaká sucha sužují Evropu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Americký deník Christian Science Monitor přináší čerstvé informace o severokorejském jaderném nebezpečí. To je prý velmi reálné. Zvláště postoj Číny dává tušit, že v Severní Koreji jde o něco velkého. Čína se rozhodla bojkotovat společná jednání s Koreou a Spojenými státy. Místo toho povede rozhovory s Kim Čong Ilovým impériem sama.

Podle deníku je to proto, že se obává severokorejského nukleárního programu. Na druhou stranu ale nechce, aby zdejší režim padl. To by totiž znamenalo příliv milionů uprchlíků do Číny. Christian Science Monitor, s odvoláním na bývalého amerického ministra zahraničí Williama Perryho, také kritizuje reakci Bushovy administrativy na situaci. Ta totiž měla zasáhnout už dávno.

Ještě před šesti měsíci by v Severní Koreji zřejmě nenarazila na odpor. Dnes má ale komunistická Korea kompletní arzenál jaderných zbraní. Je také schopna prodávat je na černém trhu teroristům. Mnoho nezávislých amerických expertů je zděšeno chováním USA v tomto konfliktu, dodává Christian Science Monitor.

Jako návrat do minulosti hodnotí polský deník Rzeczpospolita návrh německých organizací vysídlenců na zřízení Centra proti vyhánění, nucenému vysídlování a deportacím přímo v německé metropoli Berlíně. Poukazuje na znepokojení intelektuálů několika středoevropských zemí - autorů výzvy k utvoření Centra, kteří nepokládají vybudování národního střediska v Německu za dobrý nápad.

V Berlíně už mnoho let s těžkostmi vzniká pomník Židům povražděným hitlerovskými Němci. Pokud bude dalším projektem v srdci německé metropole výstavba centra národního utrpení, bude si brzy mladý Němec myslet, že jedinými obětmi druhé světové války byli Židé, vraždění blíže nespecifikovanými nacisty a Němci, kteří byli vyhnáni z několika zemí. Čech nebo Polska. Viníky zla Třetí říše by se tak stali Češi, Poláci a ještě několik okupovaných a válkou ničených národů. Píše komentátor deníku Rzeczpospolita Jerzy Haszczyński a pokračuje. V Německu se stále častěji zapomíná na to, že vyhnání Němců bylo následkem šílené hitlerovské politiky a že o jejich vysídlení rozhodly vítězné mocnosti. Autor píše, že se podařilo hodně udělat v polsko německých vztazích a byla zahájena řada projektů směřujících do budoucnosti. Proto je třeba zřetelně říci, píše Rzeczpospolita: Vznik berlínského národního centra německého utrpení nás vrací do daleké minulosti. Taková cesta nikam nevede.

Belgický De Standart se neomezuje jen na domácí dění. Země byla v minulosti jedním z kolonizátorů afrického Burundi. Tam ale teď zuří občanská válka. Na svědomí má už okolo dvouset padesáti tisíc obětí. De Standart, společně s belgickou vládou, se rozhodli upozornit na zbytečné vraždění. Nemůžeme před Burundi zavírat oči, píše deník. Za situaci v Burundi neseme odpovědnost, píše De Standart.

Jako klasický případ nekompetentnosti označuje deník Washington Post práci amerických výzvědných služeb ve válce v Iráku. Vrací se tak ke kauze dezinformací, které byly poskytnuty prezidentu Bushovi před válkou. Problémy začaly totiž už dávno před válečným konfliktem. Po zvolení Bushe do prezidentského křesla nastala v americké CIA bitva o vedoucí pozice. Organizace byla oslabená a došlo k výraznému úbytku schopných pracovníků. Prohlásit, že Irák přechovává plutónium bylo výhodné pro obě strany.

CIA zlepšila svou politickou pozici. Prezident Bush zase čekal na jednoduchý úkol, který by ho pojistil pro další prezidentské období. Není ale nutné vinit CIA ze všeho. V případě Bushovy diplomatické boty v Africe, kdy prohlásil, že Irák kupoval plutónium právě zde, nebude na vině výzvědná služba. To jen Bush potřeboval své faux pas na někoho hodit. A to se nedělá, uzavírá Washington Post.

I ve Francii se lidé pozastavují nad ničivými suchy, která sužují Evropu. Místní Liberation se obrátil na odborníky, kteří potvrdili, že tak dlouhá sucha jsou v regionu neobvyklá. Jisté je ale jedno:

Může za to globální oteplování. Co se bude dít, jestli nezaprší, na to radši nemysleme, píše se v listu. Obavy deníku jsou patrné i z titulku na první straně novin. Vodu! Volá Liberation.

Pavel Novák, Petra Lazáková, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme