Zahraniční noviny o katastrofě v Tatrách
Přírodní katastrofa v Tatrách očima slovenských deníků. Americké listy o nebezpečí z Íránu. Ruský deník o volbách na Ukrajině.
Slovenské Tatry se proměnily v měsíční krajinu. Nejhorší tatranskou katastrofu za posledních sto let způsobila víkendová vichřice. Slovenský deník Pravda přináší rozhovor s ředitelem Státních lesů Tatranského národního parku Peterem Liškou. Ten si pro deník povzdychl: v Tatrách umřel les tak, jak ho známe. Vítr polámal víc, než čtvrtinu našich lesů, tedy asi dvanáct tisíc hektarů. Liška v deníku dále uvedl, že přesné množství zničených stromů ještě neznají, stejně jako počet zvířat, která v polomech zahynula.
Turisticky hojně navštěvovaný slovenský národní park tak už teď přichází o miliardy, pokračuje slovenská Pravda. Tanap byl známý svými klimatickými podmínkami, jezdili tam lidé s dýchacími potížemi. Obnovy tatranského lesa se dočkají nejdříve za sedmdesát let. Známé tatranské panorama ale nejspíš už neuvidí. Správa lesů se totiž chystá vysadit smíšené lesy, aby zabránila další katastrofě, dodává Peter Liška pro deník Pravda.
List Sme informuje o reakci slovenské vlády. Ministr financí Ivan Mikloš zřejmě požádá o jednorázovou pomoc, deset milionů, pro postižené Tatry. Ty ale budou potřebovat daleko víc. Peníze mají jít z ministerstva zemědělství. Zničený park se stal politickou otázkou. Nezávislí poslanci totiž požadují otevření státního rozpočtu na příští rok a finační pomoc Tatrám. Vláda to ale odmítá, dodává slovenský list.
New York Times si všímají toho, že se v případě americké politiky k Íránu začíná opakovat irácký scénář. List obviňuje Bílý dům z toho, že administrativa vytváří falešnou atmosféru naléhavosti jaderného nebezpečí na Středním východě.
Celkové výsledky ukrajinských voleb ještě nejsou známy. Zatímco násedovník bývalého prezidenta Kučmy, Janukovič, reprezentuje jakési status quo, opoziční Juščenko slibuje přinést na Ukrajinu čerstvý vítr, píše ruský deník Moscow Times. Juščenko chce dotáhnout do konce politické a ekonomické reformy a uspíšit evropskou integraci. Díky své nacionalistické rétorice by ale v etnicky rozdělené Ukrajině mohl způsobit další konflikt. Polovina Ukrajinců si totiž přeje návrat pod křídla Kremlu, druhá chce nezávislost.
Juščenko má proto - podle moskevských Timesů - jeden významný klad: Moskva ho nepodporuje. Během kampaně se naopak často stavěla za prorusky orientovaného Janukoviče. Chvílemi to vypadalo, jako by Ukrajina byla jen součástí Putinova impéria. Kremelské mocenské výpady přitom ekonomicky zubožené Ukrajině svědčí stejně málo jako zmiňovaný občanský rozkol. Pokud volby vyhraje Janukovič, může se Ukrajina těšit na autoritativní vedení z Moskvy. V případě vítězství Juščenka se očekává zčeření stojatých politických vod Ukrajiny, uzavírá svou analýzu deník Moscow Times.
Evropské ženy si zapalují stále častěji, píše deník International Herald Tribune. Kouření je pro mnohé mladé ženy v Evropě stejně přirozené jako dýchání. Ženy tu mají přímo opačnou tendenci než muži: u těch počet kuřáků klesá. Zvláště v jižní Evropě a bývalém východním bloku zaznamenali za poslední dvě desetiletí dramatický nárůst mladých žen kuřaček. V Berlíně teď kouří polovina mladých žen ve věku mezi patnácti a třiceti lety. Počet kuřaček do dvaceti let stoupá v Anglii, České republice, Slovensku či Finsku.
Mohou za to reklamy. Ty si jako terč vybraly právě skupinu mladých žen, píše dále ve své evropské mutaci americký list. Tabákové společnosti se sice brání, realita ale ukazuje něco jiného. Firmy se orientují i na velmi mladé zákazníky, zejména dívky. Ve východním bloku se k tomu možná přidává i touha mladých dohnat Západ a dělat to, co na Západě vypadá takzvaně "cool". S počtem kuřaček ale samozřejmě stoupá i počet rakovin plic a dalších onemocnění. Podle některých výzkumů se navíc ženy zbavují nikotinového návyku hůř, než muži. Státním institucím v postižených oblastech tak nezbývá, než začít proti zlozvyku bojovat. Čeká nás ale dlouhá cesta, uzavírá International Herald Tribune.
