Zahraniční noviny o katastrofě ve střední Evropě

Světový tisk se i nadále zaměřuje na katastrofální záplavy ve střední Evropě a spekuluje nad vzniklými ztrátami a politickými dopady.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Britský Daily Telegraph si všímá hlavně škod na kulturním dědictví Prahy a Drážďan. Pracovníci knihoven se pokoušejí zmrazením a následným vysušováním zachránit cenné svazky. Desetitisíce historických a kulturních dokumentů, včetně Bible z roku 1488, podle českých úřadů provlhly. Důsledky drážďanských záplav přirovnal umělecký ředitel Martin Roth k teroristickým útokům na New York a Washington - obě události jsou podle něj naprosto neuvěřitelné. V Drážďanech voda z běsnícího Labe zalila jedinečné památky - zámek Zwinger s obrazovou galerií, Rezidenční zámek a Semperovu operu.

Podle amerického deníku International Herald Tribune bude třeba mnoho miliard dolarů na opravy domů, zařízení a obchodů - s žádostmi se brzy začnou potýkat pojišťovny. Dvě hlavní průmyslová odvětví v této oblasti - turismus a doprava - utrpěly škody v takovém rozsahu, že je lze jen stěží nahradit. Načasování záplav je pro obě odvětví zvláště bolestivé. Srpen je vrcholem turistické sezóny. Populárními místy k trávení dovolené jsou středověké vesničky, historická centra měst a kulturní čtvrti podél hlavních řek, jako je tomu v případě Prahy a Salcburku. Záplavy ohrozily také obchodní provoz a přepravu zboží na řekách, zvláště na Dunaji. Většina domů a zařízení podle analytiků pravděpodobně není pojištěna. V České republice před pěti lety pojišťovny ručily za asi 20 procent poškozených objektů. Podobně tomu bude letos. Německo a Rakousko na tom možná bude ještě hůře, protože občané a podniky se zde zpravidla nepojišťují proti povodním.

Povodňovou situaci ve východním Německu komentuje nizozemský konzervativní list De Telegraaf: Naše civilizovaná společnost by se možná mohla lecčemu přiučit od pouštních Nomádů. Tyto národy od svých předků vědí, že své stany nesmějí nikdy stavět v údolích. Když prší, mají údolí funkci odtokového kanálu a naplní se hned jako Dunaj a Labe. Evropa většinu svých údolí přebudovala, a narušila tak přirozený fungující systém.

Když voda odteče, musí být na východě Německa znovu zaseto. K tomu je třeba miliardových částek. I když to může znít cynicky - postižení mají ještě štěstí, že za pět týdnů bude zvolen nový Spolkový sněm. Pro politiky se sotva kdy najde lepší příležitost k činům. Potápějící se loď jménem "Východní Německo" si zaslouží dobrého kapitána.

Pokud se nestane něco výjimečného, rudo-zelená koalice německého kancléře Gerharda Schrödera přijde v zářijových volbách o moc - tak podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung ještě donedávna zněly všechny prognózy. Nyní je ale výjimečná situace na světě a člověk by musel být slepý, aby neviděl, jak šikovně Schröder nechtěnou šanci využívá. Žádný politický program nemá tak velkou mobilizační sílu, jako tato katastrofa.

V zaplavených oblastech kancléř rozvíjí svůj mediální talent ještě výrazněji, než v televizních "talkshow". Velká voda otevřela hráze emocím, se kterými si Schröder umí poradit lépe než jeho konzervativní oponent Edmund Stoiber. Předvolební vývoj situace bude zase o něco napjatější. Osoba nebo program, forma nebo obsah - tato otázka zůstane až do 22. září otevřená.

Jan Šmíd, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme