Zahraniční noviny o klonování
Zahraniční noviny píší o tom, že Británie vydala první licenci na terapeutické klonování lidské tkáně, že Atény vděčí za přípravu olympijských her především dvěma ženám a také o problémech francouzských vinařů.
Velká Británie včera poprvé povolila klonování lidských zárodečných buněk - stalo se to více než tři roky poté, co jako první stát na světě zákonem uznala techniku, která umožňuje klonování embryí v lékařském výzkumu. Vědecký tým university v Newcastlu jako první obdržel patřičnou licenci a nyní doufá, že vytvoří buňky, které se budou moci využít při léčení pacientů trpících cukrovkou.
Deník International Herald Tribune píše, že britské předpisy povolují ke klonování využít mikroskopické embryo, které není starší než 14 dní po této době se už začíná vyvíjet nervová soustava. Řada odborníků je přesvědčena, že lidské kmenové buňky mohou pomoci při léčení celé škály nemocí včetně Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Vzniká z nich totiž veškerá lidská tkáň a ta může být jednou transplantována pacientům.
Některé křesťanské organizace a také političtí konzervativci proti výzkumu kmenových buněk ostře protestují podle nich je takový postup nemorální, protože oplodněný zárodek musí být po odebrání kmenových buněk zničen. Ve Spojených státech je jakékoli klonování lidské tkáně zakázáno a americká vláda omezila dotace na výzkum kmenových buněk. Bushův volební protikandidát John Kerry však slíbil, že jako americký prezident toto omezení zruší.
Únosy v Iráku a bojem proti nim se zabývá tamní deník Al-Wifáq. Ten patří stejnojmenné straně iráckého premiéra Ajáda Alávího.
Z dnešního vydání tohoto listu cituje náš zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev.
Přejděme k olympiádě - do jejíhož zahájení zbývá už jen den. Francouzský deník Liberation oceňuje roli, kterou při přípravách sehrála předsedkyně Pořadatelského výboru Gianna Angelopoulosová a také aténská primátorka Dora Bakojannisová.
Předsedkyni Angelopoulosové se podle Liberation přezdívá nepříliš imaginativně "Železná dáma" - nicméně je to prý přezdívka přiléhavá. Protože to byla právě ona, kdo v době, kdy mnozí pochybovali, že se všechno stihne, přiměla mnohé nepříliš aktivní kolegy k přímo hektické činosti.
Francouzský deník pak připomíná, že se antických her žen nesměly účastnit a soutěžit nemohly ani při prvních obnovených hrách v roce 1896. Práce obou zmíněných Řekyň ale ukazuje, že Řecko je zemí 21. století - konstatuje Liberation.
V americkém deníku New York Times se však dočítáme, že francouzské vinohradnictví jako celek postihly těžké časy. Domácí spotřeba klesá, zahraniční konkurence a padající dolar mají neblahý vliv na vývoz, bují nadprodukce a nutné změny maří zastaralé zákony a předpisy. Situace nejhůře doléhá hlavně na Bordeaux, protože je to největší viničná oblast ve Francii a víno má proto podstatný vliv na celou jeho ekonomiku.
Je to podivná doba - pěstitelé a obchodníci říkají, že export francouzského vína včetně Bordeaux loni klesl o pět procent, zatímco dovoz ze Spojených států a Austrálie prudce stoupá. Umdlévají i domácí pijáci v šedesátých letech vypil každý Francouz rok co rok v průměru 160 lahví a loni už to byla jenom polovička - uvádí New York Times.
