Zahraniční noviny o krásách Prahy
Dnešní zahraniční tisk píše o nové evropské ústavě. Prý zmenšuje šance Turecka na přijetí do Evropské unie. Další noviny tvrdí, že o zneužívání vězňů na Guantanámu věděl Bush už dva roky. New York Times zase objevuje krásy Prahy.
Deník International Herald Tribune přináší rozhovor s otcem evropské ústavy, Valérym Giscard D´Estaingem. Řeč je hlavně o přistoupení Turecka a také o tom, zda text nové evropské ústavy zmenšuje šance Turecka na přijetí. Takzvaná konstituční smlouva, na které se v červnu dohodly státy Unie, a která ještě musí být ratifikovaná, totiž pozměnila pravidla rozhodovacího procesu. Dosavadní systém byl nahrazen pravidlem, kdy lidnatější státy mají větší poměrnou váhu při volbách.
Už dnes je Turecko druhou nejlidnatější zemí v Evropě, hned za Německem, připomíná International Herald Tribune, a za 15 let v době případného přijetí do EU by bylo Turecko nejlidnatější, a nadto ještě muslimskou, zemí. Evropské velmoci se proto obávají, že evropská ústava by dala Turecku příliš mnoho síly v rozhodování, a mohou přístup Turecka vetovat.
V rozhovoru Valéry D´Estaigne uvádí, že navržená pravidla ústavy nelze měnit, i když to může Turecko poškodit. Zároveň odmítl potvrdit, že toto volební pravidlo bylo do ústavy zapracováno právě proto, aby ztížilo Turecku vstup. Deník ovšem cituje další představitele Evropské Unie, kteří naznačili, že se tento záměr v nové ústavě může skrývat. Zanedlouho se Turecko dozví, zda s ním budou zahájeny předvstupní rozhovory. Přitom přihlášku si podalo už před čtyřiceti lety, připomíná International Herald Tribune.
Bushův tým věděl o týrání vězňů na Guantanámu už od podzimu roku 2002. Tvrdí to britský list Guardian. Podle deníku americká administrativa už dva roky věděla o zneužívání a ponižování vězňů na Guantanámu, ale ministr obrany Donald Rumsfeld se rozhodl proti tomu nic neučinit. Deník se opírá o knihu novináře Seymoura Hershe, který sbíral informace o poměrech na Guantanámu.
Podle něj prezident Bush podepsal tajný dokument, ve kterém odmítá dodržovat ženevské konvence o zacházení s vězni v případě podezřelých ze spolupráce s Al-Kajdou. Deník dále píše o takzvaném "vstupním programu", který čekal všechny nově příchozí vězně.
Ti byli nuceni například stát v pozoru, dokud neomdleli, byli obnažováni nebo poléváni studenou vodou. Tyto praktiky pak mohly být přeneseny do irácké věznice Abu Ghraib, soudí britský deník Guardian.
Německý tisk se stále vrací k tragedii v Severoosetském Beslanu. List Die Welt si všímá rozporu mezi realitou na Severním Kavkaze a kašírovaným obrazem představovaným v Moskvě.
Díky zkorumpovaným milicionářům se teroristé mohou po krizové oblasti Severního Kavkazu pohybovat neomezeně, upozorňuje die Welt a dodává, že svoboda pohybu se týká i jejich trhavin a zbraní. O tom ale ruská elektronická media neinformují. Podobně: Elitní jednotky Alfa nebyly na osvobození rukojmích připraveny, ačkoliv byly pro takové zásahy vytvořeny. Vojáci zato využili příležitosti k tomu, aby ve vyklizených domech kolem beslanské školy, kradli zlato a šperky. Zdravotnice na klinice v Beslanu a Vladikavkazu, kam byli převezeny oběti teroristického útoku, pak vymáhaly od postižených úplatky za injekce a obvazy. "Jedné paní, která neměla ani Rubl, omotaly proto ránu izolepou," otiskuje otřesné svědectví die Welt. Časopis der Spiegel vnáší zase nový pohled na možné pachatele. Podle Moskvy je jedním ze strůjců teroristického útoku na první beslanskou školu i bývalý prezident Aslan Maschadov. Jeho představitel, který žije v Londýně, Ahmed Zakajev, ale Spieglu sdělil, že se ex-prezident naopak nabízel jako prostředník, a kontaktoval proto severoosetinského prezidenta Dzasochova i bývalého šéfa Ingušska Ruslana Auševa. Maschadov byl připraven udělat vše, k rozuzlení dramatu. Tato bezohledná akce je hanebným úderem proti všem Čečenců, neboť naprosto diskredituje naší ideu nezávislosti," upozorňuje ve Spieglu Zakajev.
Americký deník New York Times objevuje krásy Prahy. Turisté zde objeví opravdové architektonické skvosty, od románského stylu až po kubistické budovy dvacátého století, píše americký list, a nezapomíná dodat, že návštěvníci musí počítat s tím, že spousta památek je "obalena" do lešení, a tak z nich třeba moc neuvidí.
Pokud zavítáte do Prahy, těžko můžete vynechat návštěvu Hradčan a Pražského hradu, který dominuje městu a také české historii, uvádí americký list. Prohlídky na hradě jsou podávány i v angličtině a tak budete mít brzy plnou hlavu složitých českých dějin. Provětrat si ji můžete třeba v botanické zahradě v Troji, v obrovském skleníku Fata Morgana. A na závěr vaší návštěvy se nezapomeňte pokochat pohledem na stověžatou Prahu, dodávají newyorské Timesy.
