Zahraniční noviny o krizi mezi Libanonem a Sýrií
Sýrii už dvacet let prochází taktika vyčkávání. V hlasování o evropské ústavě vůbec o ústavu nejde. Londýn usiluje o pořadatelství letních olympijských her. To jsou titulky dnešního výběru ze zahraničního tisku.
Politické krizi, která se po zavraždění bývalého libanonského premiéra rozhořela mezi Libanonem a Sýrií, se věnuje saúdskoarabský list Arab News. Sýrie reaguje na požadavky Libanonu na stažení syrských vojsk svou osvědčenou taktikou - vyčkává, dokud neopadne světová pozornost, domnívá se list. Jenže tato strategie už nemusí být účinná.
Bushova administrativa usiluje o to, aby Sýrie za atentát na Harírího zaplatila vysokou politickou cenu. A to přesto, že chybějí jasné důkazy, že za atentátem Sýrie skutečně stojí, upozorňuje arabský deník. Americký prezident tak atentátu využil k dalšímu tlaku na Sýrii. Už v minulosti Sýrii označil za zemi podporující teroristy. Přes její hranice se dostávají rebelové do Iráku. Syrská taktika vyčkávání se osvědčuje už dvacet let, konstatuje saúdskoarabský list Arab News.
Na stránkách polského tisku pokračuje vzrušená diskuse, jestli se má polský prezident zúčastnit květnových oslav 60. výročí konce druhé světové války v Moskvě. List Gazeta Wyborcza radí, aby Aleksander Kwaśniewski do Ruska odjel. Neměl by tam ale mlčet.
Není pochyb o tom, že prezident Kwaśniewski do Moskvy pojede - potvrdil to ve včerejším rozhlasovém interview. Porážka Hitlera má ale pro Poláky hořkou příchuť, píše dnešní Gazeta Wyborcza. Polsko se dostalo pod sovětskou nadvládu, tisíce lidí byly zastřeleny nebo deportovány do lágrů, opozice zlikvidována a téměř na půl století ovládla zemi komunistická diktatura. Není naděje, že by o tom prezident v Moskvě promluvil, proto požádal amerického prezidenta George Bushe, aby zapůsobil na obsah vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina.
V jeho projevu by se podle Kwaśniewského neměla objevit slova, která budou jednoznačně kladně hodnotit fakta spojená s dramatickým a tragickým poválečným rozdělením Evropy, zejména pokud jde o pakt Ribbentrop-Molotov. O totéž usilují také Litva, Lotyšsko a Estonsko, které Sovětský svaz po válce zhltnul.
Gazeta Wyborcza připomíná, že prezident Kwaśniewski se čtvrtého května zúčastní v Lotyšsku oslav získání nezávislosti, a to bude příležitost, aby řekl pravdu o Jaltské dohodě a poválečné Evropě. Část polských politiků se ale domnívá, že prezident by o tom měl mluvit ve Varšavě, protože Polsko k tomu má silnější oprávnění než pobaltské státy, které se tragicky zapletly do spolupráce s hitlerovským Německem, připomněl polský deník.
Londýn je už týdny zaplavený reklamami, na každém kroku se na vás usmívají hvězdy počínaje fotbalistou Davidem Beckhamem až po hereckou star Rogera Moora. Londýn totiž usiluje o pořadatelství letních olympijských her v roce 2012. Jak píše deník International Herald Tribune, právě tento týden měl Londýn na to, aby se třináctičlenné komisi z Mezinárodního olympijského svazu ukázal v nejlepším světle. Konkurence je ovšem velká, dodává deník.
Komise už navštívila Madrid, nyní je v Londýně a v pondělí pokračuje do New Yorku, Paříže a v březnu do Moskvy. Zatím se nikdo neodvažuje odhadnout, které z měst nakonec pořadatelství získá. Po skandálech z minulosti nyní komise nesmí zveřejnit žádné předčasné závěry ani hodnocení. Nicméně za hlavního favorita se považuje Paříž.
Bratislava už netrpělivě očekává příjezd amerického prezidenta George Bushe. Na jeho veřejný projev se už dají dostat lístky. O tom, kdo je dostane, rozhoduje americká ambasáda, uvádí slovenský list SME. Bližší místa budou pro VIP osoby, běžná veřejnost bude Bushe sledovat z větší vzdálenosti, poznamenává slovenský list. Spekuluje se také o obsahu prezidentova projevu.
Bush by prý měl v projevu ocenit občany Slovenska i ostatních zemí regionu za to, že se jim podařilo vymanit z komunistického režimu a rozhodli se pro svobodu a demokracii. Deník SME byl jediným slovenským listem, který mohl s Bushem před jeho odletem do Evropy hovořit. Pro návštěvu Slovenska podle prezidenta rozhodly tři věci - dobrý vztah s premiérem Mikulášem Dzurindou, dále skutečnost, že si Slovensko vybojovalo návrat k demokracii, a také fakt, že je dobrým příkladem pro ostatní.
Španělé hlasují o evropské ústavě. Ovšem ve skutečnosti to bude spíš referendum o baskickém separatismu. Tak vidí první referendum o euroústavě německý list Die Tageszeitung. Euroústava měla být chvályhodným a vznešeným projektem, píše list. Její ratifikace však svádí k politickému zneužívání a Španělsko je toho nejlepším důkazem. Všelidové hlasování totiž závisí mnohem více na obecných náladách než parlamentní hlasování, domnívá se list.
Do referenda se totiž promítají obecné nálady a spokojenost či nespokojenost zemí s evropskou politikou, nebo s národní agendou. Pro Španěly tedy "Evropa" znamená odmítnutí baskického separatismu, v Itálii zase hlasování poslouží k zúčtování s Berlusconiho vládou. Jediné, o co v národních referendech opravdu nepůjde, bude samotná evropská ústava, ironicky dodává německý list Die Tageszeitung.
