Zahraniční noviny o lásce k vlasti

Láska k vlasti je podle zahraničních novin opět aktuální, Rusko a afghánská Severní Aliance, Bůh a zločiny páchané jeho jménem a Papežova cesta do střední Asie, takové jsou hlavní titulky dnešního čtení ze zahraničního tisku. Začneme ale pohledem na přípravy amerického vojenského útoku na Afghánistán a situací v této oblasti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přestože se vojenské údery zaměřené především na základny hnutí Taliban teprve chystají, v Pákistánu se už mluví o možnosti návratu někdejšího afghánského krále Zahíra Šáha poté, co bude Taliban poražen.

Švýcarský Tages-Anzeiger poznamenává k vnitropolitickým diskusím po teroristických atentátech v USA:

Protiamerický úder teroristů z 11. září vedl - zdá se - k náhlé změně lidského vědomí: Láska k vlasti je opět první povinností občana, politikové získali zpět status respektovaných osobností. Tento návrat k politice je víc než jen souhrn symbolického konání. Bude určovat další vývoj společnosti v 21. století. Stát opět získá větší moc, třeba jako zachránce v nouzi nejvyšší, nebo jako záruka větší bezpečnosti.

S tím spojeny jsou ovšem vyšší výdaje na armádu a policii, které pohltí i větší část peněz na výzkum. To se negativně projeví v růstu ekonomiky a důsledkem budou i vyšší sociální výdaje. Tím budou posíleny nacionalistické strany a ztíží se příliv pracovních sil ze zahraničí. V krátkém období rozkvětu globalizace si však mnozí přáli návrat politiky. Měli už dost boomu na burzách, zábavní společnosti a obscénního předvádění nového zbohatlictví.

K varováním před přehnanými reakcemi ze strany USA napsal nizozemský Algemeen Dagblad:

V demokracii musí mít lidé možnost vyložit podrobně svůj názor, ale současná situace nedává v podstatě prostor pro nezávazné úvahy. Nepřátelství teroristů - bez ohledu na to, jakou ideologii nebo víru vyznávají - je prakticky zaměřeno proti celému lidstvu. Mezinárodní seznam mrtvých ze zničeného Světového obchodního centra v New Yorku je toho jasným důkazem. Je obtížné najít na to přiměřenou odpověď, ale pardonovat terorismus nelze. Neudělat nic - to není přijatelná možnost.

Moskevské Vědomosti se vyjadřují k otevřené podpoře Ruska poskytované vnitroafghánské opozici:

Kreml pochopil, že Rusko se nemůže na válku jen připravovat, nýbrž musí se jí zúčastnit - jako země, která dokáže USA nastínit vlastní pozice a předložit vlastní návrhy. Celosvětový terorismus je přirozeně mnohem víc než pouze Taliban. Ten je však významnou součástí radikálního islámismu - a válka s tímto hnutím je nevyhnutelná.

Spojené státy - pokračuje ruský list - mají v této válce jednoho velmi nespolehlivého partnera - totiž Pákistán, který režim Talibanu dlouhá léta podporoval a má na svém území mnoho jeho stoupenců. Rusko má naproti tomu spolehlivého partnera: afghánskou Severní Alianci. S takovým partnerem po boku vlastně ani nemusí Rusko samo bojovat. Stačí jen dodávat potřebné zbraně a finance.

Francouzské katolické noviny La Croix napsaly v článku nazvaném "Bůh a zločiny páchané jeho jménem":

Tajemství zla je ještě méně průhledné, dospějeme-li k názoru, že lidé skutečně zabíjejí ve jménu Boha. Tak tomu zjevně bylo i při atentátech proti USA. Pokušení vraždit z tohoto důvodu není bohužel nové. Dějiny křesťanství obsahují také svůj podíl hrůz spáchaných pod maskou svátosti nejsvětější. Jsou to však právě tyto dějiny, které křesťanům umožňují, aby jako první zvolali: Bůh není původcem zločinů páchaných údajně Jeho Jménem.

Římský Il Messagero poznamenal k papežově návštěvě v Kazachstánu:

Papež cítil povinnost projevit křesťanskou víru a i za obtížných podmínek. Zvolil k tomu úzkou pěšinku mezi teroristy a Amerikou, její hněv a sílu odvety, která může přinést bolest a neštěstí všem. Jenže kdo může největší světovou velmoc přimět k moudrosti v hodině hněvu zrozené z bolesti, kterou s ní sdílel celý svět? Je to vskutku úzká pěšinka, pro niž se papež rozhodl.

Moskevská Izvěstija komentují papežovu cestu tentokrát sice zdrženlivě, ale přece jen kriticky:

Ruská pravoslavná církev vnímá papežovu cestu značně chladně. Metropolita Kiril příslušný pro zahraniční vztahy církve, prohlásil, že Kazachstán je církevně-právní oblast Ruské ortodoxní církve a že je politováníhodné, že Jan Pavel II. svou cestu předem nekonzultoval s patriarchou celé Rusi Alexijem II. Přesto kazašská otázka nezatěžuje vztah mezi Moskvou a Vatikánem tak jako jeho vztah s Ukrajinou a její Řecko-katolickou církví. Proto ruská pravoslavná církev vnímá papežovu návštěvu tentokrát mnohem klidněji než červnovou cestu Svatého otce do Kijeva a Lvova.

Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru