Zahraniční noviny o lásce k vlasti

Láska k vlasti je podle zahraničních novin opět aktuální, Rusko a afghánská Severní Aliance, Bůh a zločiny páchané jeho jménem a Papežova cesta do střední Asie, takové jsou hlavní titulky dnešního čtení ze zahraničního tisku. Začneme ale pohledem na přípravy amerického vojenského útoku na Afghánistán a situací v této oblasti.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přestože se vojenské údery zaměřené především na základny hnutí Taliban teprve chystají, v Pákistánu se už mluví o možnosti návratu někdejšího afghánského krále Zahíra Šáha poté, co bude Taliban poražen.

Švýcarský Tages-Anzeiger poznamenává k vnitropolitickým diskusím po teroristických atentátech v USA:

Protiamerický úder teroristů z 11. září vedl - zdá se - k náhlé změně lidského vědomí: Láska k vlasti je opět první povinností občana, politikové získali zpět status respektovaných osobností. Tento návrat k politice je víc než jen souhrn symbolického konání. Bude určovat další vývoj společnosti v 21. století. Stát opět získá větší moc, třeba jako zachránce v nouzi nejvyšší, nebo jako záruka větší bezpečnosti.

S tím spojeny jsou ovšem vyšší výdaje na armádu a policii, které pohltí i větší část peněz na výzkum. To se negativně projeví v růstu ekonomiky a důsledkem budou i vyšší sociální výdaje. Tím budou posíleny nacionalistické strany a ztíží se příliv pracovních sil ze zahraničí. V krátkém období rozkvětu globalizace si však mnozí přáli návrat politiky. Měli už dost boomu na burzách, zábavní společnosti a obscénního předvádění nového zbohatlictví.

K varováním před přehnanými reakcemi ze strany USA napsal nizozemský Algemeen Dagblad:

V demokracii musí mít lidé možnost vyložit podrobně svůj názor, ale současná situace nedává v podstatě prostor pro nezávazné úvahy. Nepřátelství teroristů - bez ohledu na to, jakou ideologii nebo víru vyznávají - je prakticky zaměřeno proti celému lidstvu. Mezinárodní seznam mrtvých ze zničeného Světového obchodního centra v New Yorku je toho jasným důkazem. Je obtížné najít na to přiměřenou odpověď, ale pardonovat terorismus nelze. Neudělat nic - to není přijatelná možnost.

Moskevské Vědomosti se vyjadřují k otevřené podpoře Ruska poskytované vnitroafghánské opozici:

Kreml pochopil, že Rusko se nemůže na válku jen připravovat, nýbrž musí se jí zúčastnit - jako země, která dokáže USA nastínit vlastní pozice a předložit vlastní návrhy. Celosvětový terorismus je přirozeně mnohem víc než pouze Taliban. Ten je však významnou součástí radikálního islámismu - a válka s tímto hnutím je nevyhnutelná.

Spojené státy - pokračuje ruský list - mají v této válce jednoho velmi nespolehlivého partnera - totiž Pákistán, který režim Talibanu dlouhá léta podporoval a má na svém území mnoho jeho stoupenců. Rusko má naproti tomu spolehlivého partnera: afghánskou Severní Alianci. S takovým partnerem po boku vlastně ani nemusí Rusko samo bojovat. Stačí jen dodávat potřebné zbraně a finance.

Francouzské katolické noviny La Croix napsaly v článku nazvaném "Bůh a zločiny páchané jeho jménem":

Tajemství zla je ještě méně průhledné, dospějeme-li k názoru, že lidé skutečně zabíjejí ve jménu Boha. Tak tomu zjevně bylo i při atentátech proti USA. Pokušení vraždit z tohoto důvodu není bohužel nové. Dějiny křesťanství obsahují také svůj podíl hrůz spáchaných pod maskou svátosti nejsvětější. Jsou to však právě tyto dějiny, které křesťanům umožňují, aby jako první zvolali: Bůh není původcem zločinů páchaných údajně Jeho Jménem.

Římský Il Messagero poznamenal k papežově návštěvě v Kazachstánu:

Papež cítil povinnost projevit křesťanskou víru a i za obtížných podmínek. Zvolil k tomu úzkou pěšinku mezi teroristy a Amerikou, její hněv a sílu odvety, která může přinést bolest a neštěstí všem. Jenže kdo může největší světovou velmoc přimět k moudrosti v hodině hněvu zrozené z bolesti, kterou s ní sdílel celý svět? Je to vskutku úzká pěšinka, pro niž se papež rozhodl.

Moskevská Izvěstija komentují papežovu cestu tentokrát sice zdrženlivě, ale přece jen kriticky:

Ruská pravoslavná církev vnímá papežovu cestu značně chladně. Metropolita Kiril příslušný pro zahraniční vztahy církve, prohlásil, že Kazachstán je církevně-právní oblast Ruské ortodoxní církve a že je politováníhodné, že Jan Pavel II. svou cestu předem nekonzultoval s patriarchou celé Rusi Alexijem II. Přesto kazašská otázka nezatěžuje vztah mezi Moskvou a Vatikánem tak jako jeho vztah s Ukrajinou a její Řecko-katolickou církví. Proto ruská pravoslavná církev vnímá papežovu návštěvu tentokrát mnohem klidněji než červnovou cestu Svatého otce do Kijeva a Lvova.

Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme