Zahraniční noviny o litevském prezidentovi

S Rolandasem Paksasem se houpe křeslo - kauzu litevského prezidenta sleduje deník The Baltic Times. Kjótská úmluva o změně klimatu je v troskách - zamýšlí se nad průběhem jednání o ratifikaci dokumentu britský list The Guardian. Poslankyně slovenského parlamentu se jeden měsíc pokusila žít ze sumy 4500 korun, píše slovenský list Sme.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

S Rolandasem Paksasem se houpe křeslo - kauzu litevského prezidenta sleduje deník The Baltic Times. V litevském parlamentu probíhají diskuse, zda má být prezident sesazen. Předseda vlády Algirdas Brauzaskas má však jasno. Obvinění z ohrožování bezpečnosti státu považuje za dostatečný důvod pro vyhození prezidenta z úřadu. Situace se zdá být pro Paksase velmi vážná, protože stačí, aby se pro jeho odchod vyslovilo 85 členů parlamentu, všímá si litevský deník.

Prezident se ale nehodlá jen tak vzdát. "Vždy jsem hájil a budu hájit zájmy Litvy a jejích občanů," prohlásil v projevu adresovaném celému národu. "Rezignovat nehodlám, neboť se necítím vinen." Zveřejněnou zprávu o svých stycích s mafií považuje Paksas za příliš emocionální a bez důkazů. "Vím, že jsem v právu," cituje litevského prezidenta deník The Baltic Times.

Kjótská úmluva o změně klimatu je v troskách - zamýšlí se nad průběhem jednání o ratifikaci dokumentu britský list The Guardian. Evropská komise varovala, že třináct jejích členů nebude příliš váhat, zavrhne předsevzetí z Kjóta a emise skleníkových plynů snižovat nebude. Před šesti lety se zdálo, že smlouva pod hlavičkou OSN je jedinou světovou šancí na zpomalení globálního oteplování, domnívá se britský list.

Včera ale evropská komisařka pro životní prostředí Margot Wallstromová varovala, že pouze dva členské státy Unie - a sice Švédsko a Velká Británie - hodlají v závazku pokračovat. "Je to vážné a čas nám utíká," prohlásila. Čísla z hodnotící zprávy ukazují, že ukazatele v členských zemích jsou naprosto nedostatečné a chybí politická vůle. Kjótský protokol tak zůstává i nadále nezávaznou úmluvou. Hlavní producenti škodlivých emisí, Rusko a Spojené státy, ho totiž považují za brzdu svého ekonomického rozvoje, dodává britský deník The Guardian.

Poslankyně slovenského parlamentu se jeden měsíc pokusila žít ze sumy 4500 korun, píše slovenský list Sme. Anna Záborská, členka KDH, si tak chtěla na vlastní kůži ověřit situaci, v jaké žije na Slovensku podle statistik 11 % lidí. Výsledek pokusu zní jasně: vyžít se z toho dá, žít však nikoli. Její snaha je odborníkům sice sympatická, namítají ale, že by se politici měli řídit spíše seriózním výzkumem než vlastní zkušeností. Životní minimum stanovené na Slovensku na 4210 korun přitom vycházelo pouze z hrubých statistických odhadů, připomíná deník Sme.

Sociologům je pokus poslankyně také sympatický a za největší problém při výpočtu minimální částky na živobytí považují špatnou definici takzvaného spotřebního koše. Suma životního minima se může lišit také podle toho, zda člověk bydlí na vesnici nebo ve městě. Zatím se ale na Slovensku postupuje tak, že se částka pouze odhaduje - cituje sociology slovenský deník Sme.

Karel Hanzelka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme