Zahraniční noviny o makedonské dohodě

Zahraniční noviny dnes ptají, co bude s Makedonií, píší také o bílé Zimbabwe versus černé Zimbabwe a stále více práce pro vyjednavače.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční deníky vesměs komentují dohodu o míru v Makedonii. Mezi nimi je i římská La Repubblica. Je to mír uzavřený pokradmu před vypnutými kamerami na místě, které z obavy před atentáty zůstalo až do konce utajeno. Mír, který nevyvolal euforii a neoslavoval se v ulicích. Mír, který po týdnu neuvěřitelného násilí byl až do konce na vážkách.

Dokument, jenž má ukončit nepřátelství mezi Albánci a Makedonci, byl podepsán 13. srpna v 17 hodin a 23 minut. Neobsahuje všechno, co Albánci požadovali, ale i tak to není málo. Zda ovšem povede k tomu, že budou odevzdány zbraně a vytvořeny základy pro budoucnost v blahobytu, je zatím sporné.

Makedonie, Balkán a Evropa - navazuje polská Rzeczpospolita - chtějí uvěřit uzavřenému míru. Ale ještě několik hodin před touto mírovou dohodou vyzývali vůdcové albánské UCK vzbouřence plamennými hesly k výstavbě Velkého Kosova a k boji za Velkou Albánii.

Požár v Makedonii - na to nelze zapomínat - rozdmychali kosovští Albánci. Dosud se nevzdali myšlenky vytvoření etnicky čistého Kosova a připojení Tetova a dalších údajně albánských měst k tomuto útvaru.

Zdá se, jako by to byla poslední šance jak ukončit válku, přidávají se moskevská Izvěstija. Ale pro ty, kdo se skutečně vyznají, je smlouva, která u zástupců EU vyvolala takový jásot, bezcenným kusem papíru. Podepsat se dá cokoli, ovšem konflikt pokračuje, říkají diplomaté. Bezvýchodnost situace je opravdu očividná.

Dánský list Information označuje za problém Makedonie a za největší slabinu právě podepsané mírové dohody Západ. NATO slíbilo dát k dispozici 3500 mužů pro odzbrojení albánských rebelů. Ovšem až tehdy, až nastane mír - a tedy jen dočasně.

Jak lze ovšem dosáhnout a udržet mír bez výrazné vojenské přítomnosti Západu? Zdá se, že veškeré poučení z Chorvatska, Bosny a Kosova je zapomenuto...Příště bude stahování bez rizika mnohem dražší .

V africkém Zimbabwe opět propukly násilnosti proti bílým farmářům. Ti jsou černošskými veterány vyháněni ze svých farem. Vše navíc probíhá za podpory zimbabwské vlády. Ze zimbabwských deníků cituje velvyslanec České republiky v Harare Jaroslav Olša junior.

Ke konfliktům na Blízkém východě, v Makedonii a v Severním Irsku poznamenává milánský Corriere della Sera: Všechny tři krize jsou značně rozdílné a přesto mají hodně společného. Jsou to občanské války mezi etnicko-náboženskými skupinami, které už dlouhý čas žijí na společném území.

Představují - i když v odlišné míře - nebezpečí pro klid v Evropě. Zaměstnávají vyjednavače, kteří jsou často...stejné osoby. A vystavují schopnosti velmocí tvrdým zkouškám. Možná bychom si měli položit otázku, proč západní demokracie navzdory existujícím přesvědčovacím prostředkům dosud plně selhávaly.

V mezinárodní politice mívá zprostředkovatel či vyjednavač úspěch jen tehdy, je-li ochoten riskovat...Například by možná stačilo, kdyby George Bush junior podobně jako jeho otec v roce 1990 pohrozil zastavením americké pomoci Izraeli.

K neměnnému tvrdému postoji Ruska a USA ve sporu o americký protiraketový systém uvádí Rossijskaja Gazeta: Dnes samozřejmě nelze žádnou smlouvu považovat za posvátnou krávu. Situace se rychle mění. Ale při jednáních ministrů obrany Ruska a USA je důležité americké straně objasnit, že se zatím pohybujeme v tradičním souřadnicovém systému strategické stability založeném na vzájemném zastrašování.

Strategické arzenály obou zemí na sebe míří. Proto je dohoda ABM z roku 1972 o omezení protiraketových systémů centrální uzel, který nelze jednostranně rozvázat, nýbrž je nutno jej přezkoumat jako celek.

Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru