Zahraniční noviny o makedonské dohodě

Zahraniční noviny dnes ptají, co bude s Makedonií, píší také o bílé Zimbabwe versus černé Zimbabwe a stále více práce pro vyjednavače.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční deníky vesměs komentují dohodu o míru v Makedonii. Mezi nimi je i římská La Repubblica. Je to mír uzavřený pokradmu před vypnutými kamerami na místě, které z obavy před atentáty zůstalo až do konce utajeno. Mír, který nevyvolal euforii a neoslavoval se v ulicích. Mír, který po týdnu neuvěřitelného násilí byl až do konce na vážkách.

Dokument, jenž má ukončit nepřátelství mezi Albánci a Makedonci, byl podepsán 13. srpna v 17 hodin a 23 minut. Neobsahuje všechno, co Albánci požadovali, ale i tak to není málo. Zda ovšem povede k tomu, že budou odevzdány zbraně a vytvořeny základy pro budoucnost v blahobytu, je zatím sporné.

Makedonie, Balkán a Evropa - navazuje polská Rzeczpospolita - chtějí uvěřit uzavřenému míru. Ale ještě několik hodin před touto mírovou dohodou vyzývali vůdcové albánské UCK vzbouřence plamennými hesly k výstavbě Velkého Kosova a k boji za Velkou Albánii.

Požár v Makedonii - na to nelze zapomínat - rozdmychali kosovští Albánci. Dosud se nevzdali myšlenky vytvoření etnicky čistého Kosova a připojení Tetova a dalších údajně albánských měst k tomuto útvaru.

Zdá se, jako by to byla poslední šance jak ukončit válku, přidávají se moskevská Izvěstija. Ale pro ty, kdo se skutečně vyznají, je smlouva, která u zástupců EU vyvolala takový jásot, bezcenným kusem papíru. Podepsat se dá cokoli, ovšem konflikt pokračuje, říkají diplomaté. Bezvýchodnost situace je opravdu očividná.

Dánský list Information označuje za problém Makedonie a za největší slabinu právě podepsané mírové dohody Západ. NATO slíbilo dát k dispozici 3500 mužů pro odzbrojení albánských rebelů. Ovšem až tehdy, až nastane mír - a tedy jen dočasně.

Jak lze ovšem dosáhnout a udržet mír bez výrazné vojenské přítomnosti Západu? Zdá se, že veškeré poučení z Chorvatska, Bosny a Kosova je zapomenuto...Příště bude stahování bez rizika mnohem dražší .

V africkém Zimbabwe opět propukly násilnosti proti bílým farmářům. Ti jsou černošskými veterány vyháněni ze svých farem. Vše navíc probíhá za podpory zimbabwské vlády. Ze zimbabwských deníků cituje velvyslanec České republiky v Harare Jaroslav Olša junior.

Ke konfliktům na Blízkém východě, v Makedonii a v Severním Irsku poznamenává milánský Corriere della Sera: Všechny tři krize jsou značně rozdílné a přesto mají hodně společného. Jsou to občanské války mezi etnicko-náboženskými skupinami, které už dlouhý čas žijí na společném území.

Představují - i když v odlišné míře - nebezpečí pro klid v Evropě. Zaměstnávají vyjednavače, kteří jsou často...stejné osoby. A vystavují schopnosti velmocí tvrdým zkouškám. Možná bychom si měli položit otázku, proč západní demokracie navzdory existujícím přesvědčovacím prostředkům dosud plně selhávaly.

V mezinárodní politice mívá zprostředkovatel či vyjednavač úspěch jen tehdy, je-li ochoten riskovat...Například by možná stačilo, kdyby George Bush junior podobně jako jeho otec v roce 1990 pohrozil zastavením americké pomoci Izraeli.

K neměnnému tvrdému postoji Ruska a USA ve sporu o americký protiraketový systém uvádí Rossijskaja Gazeta: Dnes samozřejmě nelze žádnou smlouvu považovat za posvátnou krávu. Situace se rychle mění. Ale při jednáních ministrů obrany Ruska a USA je důležité americké straně objasnit, že se zatím pohybujeme v tradičním souřadnicovém systému strategické stability založeném na vzájemném zastrašování.

Strategické arzenály obou zemí na sebe míří. Proto je dohoda ABM z roku 1972 o omezení protiraketových systémů centrální uzel, který nelze jednostranně rozvázat, nýbrž je nutno jej přezkoumat jako celek.

Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme