Zahraniční noviny o možnosti nové balkánské války

Hrozí Evropě nová balkánská válka? Tak zní hlavní otázka, kterou si kladou komentátoři klíčových titulů světového tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hamburský týdeník Der Spiegel hodnotí napjatou situaci mezi Kosovem a Makedonií jako kritickou a v komentáři si klade otázku, zda je možné, aby během deseti let propukla v pořadí už čtvrtá balkánská válka.

Západní země považovaly dlouho vztahy mezi Makedonií a Albánci v této dvoumilionové republice za vzorové. Za přijetí albánských uprchlíků z Kosova během války v této jihosrbské provincii slibovaly státy NATO Makedonii velkorysou pomoc. Jenže mírové soužití obou etnik bylo bohužel jen klamné zdání. Už několik let probíhaly ve 450tisícové metropoli při oboustranném srozumění jakési etnické čistky: Albánci přesídlili na pravý břeh řeky Vardar, Makedonci se soustředili na pravém břehu. Teď se začínají šířit obavy z možné čtvrté balkánské války.

Prezident Makedonie Boris Trajkovski připomněl Albáncům makedonskou vstřícnost a pohostinnost v době, kdy byli Albánci vyháněni z jihosrbského Kosova. Že i Západ začíná brát hrozbu nového konfliktu na Balkáně vážně, dosvědčuje skutečnost, že KFOR přesunul své těžce ozbrojené jednotky na kosovsko-makedonskou hranici.

Nejdůležitější zbraní v rukou Albánců, navazuje tematicky nizozemský De Volkskrant, je prakticky nezávislé Kosovo, které nominálně nadále patří k jugoslávské federaci. Pohotovost a rychlost, s jakou se radikální Albánci této kořisti zmocnili, by měla vzhledem k současným událostem přinutit NATO k zamyšlení. Radikální Albánci teď zaměřili svůj pohled na jižní Srbsko a na Makedonii, kde žijí početné albánské menšiny. Silou se snaží dosáhnout pro sebe výhodného řešení. Proti tomu se musí NATO rázně postavit. V Bělehradě už nesedí u kormidla Miloševič a Makedonie udělala všechno, aby problémy s Albánci vyřešila demokraticky.

Před hrozbou nové války na Balkáně varuje polský deník Tribuna. Cituje z něj náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.

Kritickou situací na evropském zemědělském trhu se znovu zabývá francouzský deník Le Figaro.

Stává se černý kouř z mrtvých těl obětovaného dobytka šokující podobou společné zemědělské politiky Evropské unie? Naléhavé porážky se postupem let staly běžnou praxí tohoto odvětví napadeného horečkou produktivity. Jen u hovězího počítá letos rozpočet „patnáctky“ s náklady sedm miliard eur, z toho šest miliard eur má jít na náhrady a jedna na ničení zvířat. Evropská komise nečekala na příchod k moci ministrů „zeleného“ zemědělství, jakou je Němka Renate Künastová, aby si problém uvědomila. Ničení zvířat tedy pokračuje. Historický rekord drží stále Británie, která po krizi nemoci šílených krav BSE v roce 1996 zabila 2,5 miliónu zvířat.

Nyní platný program „výkupu pro zničení“ neprověřeného dobytka staršího 30 měsíců se teoreticky dotýká v zóně unie dvou miliónů zvířat, z nichž se k porážce vydalo slabých 10 procent. Očkování není řešením. Bylo by nutné ho uplatňovat každých šest měsíců u asi 300 miliónů zvířat a Evropská unie by ztratila obchodně velmi zásadní cejch oblasti bez této nemoci. Již od jednání o Agendě 2000, tedy finančních výhledech na léta 2000-2006, bruselská komise vytvořila možnost zvláštních odměn za příklon k extenzivnímu chovu. Ale profesionálové, hlavně ve Francii, zamezili jakoukoli radikální změnu systému.

Na úrovni států však bude nezbytné začít přemýšlet o méně produktivní budoucnosti evropské zemědělské politiky. To však bude stát hodně peněz.

Markéta Kaclová, Zuzana Šimůnková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme