Zahraniční noviny o nástupkyni Fortuyna

Zahraniční noviny dnes píší o Izraeli na ústupu, ptají se nizozemská Fortuynova nástupkyni, rozepisují se o zdráhavém Pákistánu a proměnách americké veřejné diplomacie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Důvody, proč Izrael pozastavil plánovanou vojenskou ofenzívu proti palestinským teroristům v pásmu Gazy, rozebírá italská Corriere della Sera: Americký tlak, egyptské návrhy, izraelské rozvažování. Vládní představitelé židovského státu uvádějí různá vysvětlení, proč nedošlo k ohlášeným odvetným opatřením v Gaze. Poznámky amerického prezidenta George Bushe jistě měly určitý vliv. Mínění některých izraelských generálů však pravděpodobně mělo váhu ještě větší. Napochodovat do Gazy by znamenalo velikou bitvu, která by postihla civilní obyvatelstvo. A navíc chyběl moment překvapení. Z pohledu Izraele je k odvetné operaci vhodnější okamžik, kdy ho k akci donutí extrémisté dalším atantátem.

Jméno Winny de Jongová nezná téměř nikdo. Přesto se o této 43leté političce mluví jako o potenciální stranické nástupkyni populisty Pima Fortuyna, zavražděného krátce před nizozemskými parlamentními volbami, uvádí německý Die Welt. Na kandidátce Listiny Pima Fortuyna je Winny de Jongová sice až čtvrtá, ale na místo šéfky strany se pro svůj věk a zkušenosti zdá nejvhodnější. De Jongová žila dlouho v Německu, kde byla jako studentka práv aktivní v občanské iniciativě podporující evropský sjednocovací proces.

O stranickou kariéru údajně neměla zájem. To se však změnilo s jejím přestěhováním zpět do Nizozemí. Když poznala charismatického populistu Pima Fortuyna, zaslala mu svůj životopis a brzy zakotvila ve stranické špičce. Ona i její strana viní z odpovědnosti za Fortuynovu smrt jeho "démonizaci" ze strany etablovaných politiků. Po volbách chce ukázat, že Listina Pima Fortuyna není stranou jediného muže, uzavírá portrét Winny de Jongové německý list Die Welt.

Pákistán vzdoruje tlaku Spojených států, které chtějí, aby podnikl velký útok proti teroristům Talibanu a Al-Kajdy, uvádí americký deník Washington Post. Takový útok by znamenal významné rozšíření již osm měsíců trvající americké války proti terorismu. Opravdové boje se dosud odehrály pouze v Afghánistánu. Zdráhání pákistánské vlády zasáhnout proti ohniskům bojovníků Al-Kajdy na svém území by bylo první větší neshodou v americko- pákistánském spojenectví proti terorismu po útocích z 11. září.

Spojené státy vyvíjely tlak na Pákistán, aby zakročil proti skupinám bojovníků soustředěným v oblasti Vazíristán na západě Pákistánu nedaleko afghánské hranice, pokračuje Washington Post s odvoláním na rozhovory s nejmenovanými činiteli ve Washingtonu a v Pákistánu. Podle představitele amerického ministerstva obrany se v jednom pohraničním městě ukrývá několik set příslušníků Al-Kajdy. Pákistánská vláda podle něj v této věci s americkou stranou nespolupracuje. Islámábád se zdráhá zaútočit s americkou pomocí či bez ní kvůli možné reakci islámských extrémistů a kvůli potížím, kterým je pákistánská armáda vystavena v souvislosti s napětím ve vztazích s Indií.

O proměnách veřejné diplomacie Spojených států se zmiňuje nové číslo amerického časopisu Commentary. Veřejná diplomacie zahrnuje dvě hlavní funkce, které tradičně vykonávali zástupci amerických misí v zahraničí. První jsou krátkodobé "public relations": vysvětlování současné americké politiky, dávání do oběhu projevů prezidenta a ministra zahraničí, zdůrazňování jejich aktivit při zahraničních návštěvách. Druhá je dlouhodobá: akademické výměny, otevírání amerických knihoven a studijních programů, kultivování vztahů se spisovateli a editory, publikování intelektuálních časopisů v různých jazycích. Po desetiletí vykonávala obě tyto funkce Informační agentura Spojených států. Ta však byla zrušena v roce 1999. Její funkce převzalo ministerstvo zahraničí, které však na dlouhodobé úkoly nemá čas. V uplynulých letech navíc výrazně poklesla role mezinárodního vysílání.

Americký kongres však nyní podpořil vznik nové rozhlasové sítě pro Střední východ. Dvacet čtyři hodin denně se budou vysílat jak zprávy v pěti regionálních dialektech arabštiny, tak i arabská a západní hudba. Rozhlasová síť by měla být uvedena do provozu v září. Plány na oživení dlouhodobé veřejné diplomacie však nedávají příliš naděje na optimismus. Fiasko Úřadu pro strategické ovlivňování, jehož vznik navrhl Pentagon; trapný pamflet o terorismu ministerstva zahraničí či prezidentova snídaně s příznivci Hamasu a Hizbulláhu - to vše svědčí o vakuu koherentní, dlouhodobé politiky. Politické tlaky na ministerstvo zahraničí i Bílý dům jsou veliké. Proto by bylo dobré obnovit quasi-nezávislou agenturu po vzoru staré Informační agentury Spojených států.

Jan Šmíd, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru