Zahraniční noviny o návratu unesených Japonců

Zahraniční tisk píše o postoji USA k Severní Koreji, o návratu unesených Japonců a tvrdí, že Evropská unie a Spojené státy se neshodují v boji proti terorismu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ve svém článku nazvaném "Kreveta pokousala velrybu" se americký list Christian Science Monitor zamýšlí nad otázkou v Severní Koreji. Současná politická krize v Koreji má mnoho podobných rysů jako ta irácká: obě země pravděpodobně vlastní biologické zbraně, obě mají napojení na teroristické organizace a obě také v minulosti prožily válečný konflikt se Spojenými státy . Navíc mají obě dostatek plutonia pro výrobu atomové bomby. Jediný, za to veliký rozdíl je v tom, že v Koreji se nenachází ekonomicky výnosná ložiska ropy. Možná právě proto prezident Bush váhá, zda se má snažit o změnu režimu v Pchjongjangu.

V posledních letech využíval komunistický režim v Severní Koreji mnoho malých politických úskoků a Spojené státy nad nimi v rámci udržení rovnováhy v Asii zavíraly oči. I toto by mohl být pouze obratný manévr korejského vůdce Kim Čong Ila. Na to se ale Spojené státy nemohou spoléhat. Přihlížet diplomatickému kličkování Severní Koreje je příliš nebezpečné.

Japonská média i veřejnost žijí v posledních dnech návratem unesených Japonců ze Severní Koreje. Jak uvádí dnešní japonský deník Asahi Šimbun, od roku 1978 bylo do komunistické Severní Koreje odvlečeno množství japonských občanů. Měli tam za úkol učit korejské tajné agenty japonštině a japonským zvykům. Špioni je pak využívali při výzvědných akcích v Japonsku. Emocionální návrat ztracených synů ale přinesl i rozpaky a dohady. Někteří z unesených se totiž do Japonska vůbec vrátit nechtěli? Byli v Koreji asimilováni a dnes tam mají své rodiny. Ty se s nimi ale vrátit nemohly.

Jejich japonské příbuzné také šokovalo, že navrátilci odmítají mluvit o své práci pro korejský režim a o ostatních unesených, kteří jsou považováni za mrtvé. Je pravděpodobné, že severokorejská tajná služba pod pohrůžkami zakázala uneseným Japoncům o jejich životě v Koreji mluvit. Otázkou také zůstává, zda údajní zemřelí již skutečně nežijí. Je docela možné, že v Koreji ještě někde se změněnou identitou žijí.

Izraelský deník Haarec se zabývá rozdílným postojem Evropské unie a Spojených států amerických v otázce boje proti terorismu. Po 11. Září Amerika vyhlásila boj terorismu a Evropa se ihned nadšeně připojila. Vzápětí se ale v klíčových otázkách rozešly. Evropská Unie chápala výraz "boj proti teorismu" jako dlouhodobou politickou otázku, která nikdy nenajde konečné řešení, Spojené státy naproti tomu mluvily o válce.

Evropě se nelíbí kategorický pohled zámořského spojence: ráda by věci nejprve řešila diplomatickou cestou, tvrdí Haarec. Nehledě na celosvětová rizika amerického protiteroristického úderu, jako je rozmáhající se odpor k západní kultuře nebo přijmutí vojenského modelu některými menšími zeměmi jako se to stalo v případě Indie a Pákistánu. Válečnými konflikty by se také zastavilo pomalé zvyšování životní úrovně v rozvojových zemích. Jak se tedy mohou mocnosti dohodnout? Evropa by se neměla spoléhat na americkou vojenskou sílu a vytvořit vlastní funkční armádu. Spojené státy by se měly vydat diplomatickou cestou při řešení mezinárodních konfliktů. Společně by pak mohly vytvořit stabilní alianci, která bude zárukou pro celý svět.

Ano, je to skutečně tak, práce je zdraví škodlivá, varuje irský deník Irish Times. Odvolává se na nedávný lékařský výzkum. Britští vědci při něm 25 let sledovali zdravé zaměstnance. Průběžně zjišťovali jejich váhu, množství cholesterolu v krvi a jiné faktory a dospěli k závěru, že nejdůležitějším faktorem při vzniku civilizačních chorob, zejména srdečních infarktů, je pracovní stres a nikoliv konzumace tučných jídel, alkoholu a nedostatek pohybu, jak se dříve domnívali. Nejvíce ohroženi jsou ti zaměstnanci, kteří za mnoho práce dostávají příliš málo peněz. U těch se riziko srdečních chorob zvyšuje až třikrát. Britští lékaři se domnívají, že by zaměstnanci tuto skutečnost měli rozhodně vzít na vědomí a i média by měla o zdravotních rizicích spojených s prací více mluvit.

Američané se bojí tak jako nikdy, uvádí Washington Post. Události 11. září se vryly do paměti všech Američanů jako chvíle hrůzy, které doposud nezažili. Ta ale rychle opadla. Nyní se obyvatelé Washingtonu obávají šíleného střelce, jehož terčem se může stát prakticky kdokoliv. Proč se ale teď bojí víc? Američané mají velkou důvěru ve svou vládu, píše list. Po teroristických útocích věřili, že je z nebezpečí vyvede. V případě neznámého střelce se ale nemohu spolehnout na žádnou vyšší instanci, která je ochrání.

Jan Šmíd, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme