Zahraniční noviny o nehodě Airbusu

Všechny zahraniční deníky si v reportážích všímají včerejšího neštěstí letadla společnosti American Airlines. Poznamenávají, že to byla další rána po dvou měsících a také, že dotyčný Airbus nepatří mezi nejmodernější stroje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Německý list Die Welt píše: Obyčejná předměstská ulice teplého podzimního rána. Hospodyně obstarávají své nákupy, zaměstnanci si přinášejí do kanceláří teplé bagety. A najednou se zčistajasna z oblohy zřítí stroj a promění obyčejný všední den v peklo. Pane Bože! Řeknou si lidé všude na světě. Postiženo není jen tak ledajaké město, postižen je opět New York. Jak to, že právě toto město je vystaveno tak krutým zkouškám? Jaký smysl má repríza této hrůzy?

Zvuky požárních sirén a sanitek. Uplynuly dva měsíce a New York opět postihla katastrofa. Navíc skoro ve stejném čase. Naštěstí scénář z 11. září se neopakuje. Dosavadní šetření ani nenaznačuje, že by šlo o teroristický útok. Obyvatelům New Yorku ale podobná situace klidu na duši nepřidá, soudí italská Corriere della Serra. Rakouská Die Presse si všímá, že Airbus A-300 je sice populární, ale zastaralé letadlo. První stroj tohoto typu vzlétl v říjnu roku 1972 a zařadil se k nejpopulárnějším letadlům, hojně využívaným nejrůznějšími mezinárodními leteckými společnostmi. Dnes však technologicky patří do jiné generace než nejmodernějšími přístroji vybavené airbusy A 330/340. Také statistika posledních let není příliš povzbuzující. V roce 92 spadl pákistánský airbus A 300. V dubnu 1994 zemřelo při pádu tchajwanského letounu na japonském letišti Nagoya 264 pasažérů. V září 1997 se tento airbus indonéských aerolinií zřítil nad ostrovem Sumatra. Bilance 234 mrtvých. Rakouské aerolinky proto tento zastaralý typ letadla už několik let nepoužívají.

V popředí zájmu zahraničního tisku je nadále válka v Afghánistánu. Nizozemský Algemeen Dagblad k této operaci poznamenává: Po pěti týdnech války jsou patrné první výsledky. Existují tudíž politické i vojenské důvody nedopřát Talibanu přestávku v boji. Je tu velké nebezpečí, že by omezeného přerušení leteckých úderů využil k posílení svých pozic. Tím by se válka prodloužila a humanitární pomoc pro nevinné obyvatelstvo ještě ztížila.Nikdo by si neměl dělat iluze o tom, že má-li bin Ládín k dispozici materiál k výrobě jaderných zbraní, nepochybně této možnosti využije. Pokud by mu k tomu svět poskytl šanci, zaplatil by nejvyšší cenu za realizaci bin Ládinova šíleného plánu.

Švýcarský deník Basler Zeitung se domnívá, že terorismus není jediným problémem současného světa. Stejně naléhavě si žádá řešení problém hladu a chudoby. Mezi 189 členy OSN převažuje názor, že je teď třeba popohnat kupředu mírový proces na Blízkém východě, protože tamní spirála násilí zvyšuje příliv do řad stoupenců bin Ládina.

Miliardy lidí trpí hladem, chudobou a nemocemi, kterým lze zabránit. Valné shromáždění OSN loni sice schválilo akční program pro zastavení epidemie AIDS, ale pro jeho realizaci chybějí prostředky. Pokud USA učiní z boje proti bin Ládinovi a Talibanu ústřední bod aktivit OSN, jejich spojenců začne postupně ubývat.

K dosažené dohodě na konferenci o světovém klimatu v marockém Marrákeši poznamenal španělský deník El Mundo: Skoro dvoutýdenní jednání v exotickém Marrákeši přineslo nakonec ovoce: dalo významný impuls k realizaci Kjótského protokolu o globálním klimatu a snížení škodlivých emisí do ovzduší. Hlavní roli na tomto summitu hrál takzvaný "velký nepřítomný" - Spojené státy, které Kjótský protokol odmítají. Po teroristických útocích z 11. září vyzval americký prezident Bush všechny státy k vytvoření celosvětové aliance proti teroru. Teď jsou USA morálně povinny se zapojit do neméně významného boje za záchranu této planety.

Vídeňská Die Presse uveřejnila obsáhlý článek o postoji Finska k jaderné energetice. List informuje, že finská jaderná elektrárna Hestholmen na malém neobydleném ostrově je pouhých 15 kilometrů vzdálena od rekreační oblasti, kde lze nejen holdovat jachtařskému sportu, ale lovit až metr dlouhé ryby. Pár metrů od atomového areálu vytéká do moře proud teplé vody z elektrárny, která vodu z moře používá ke chlazení dvou reaktorů a ohřátou vodu vrací zpět do moře. Kromě vyšší teploty moře prý to žádný jiný vliv na život v okolním moři nemá.

Oba finské reaktory byly v 70. letech zakoupeny v Sovětském svazu a dodatečně vybaveny západní technologií podle západních bezpečnostních norem. Předseda dozorčí komise Laaksonen uvedl, že malé ruské reaktory jsou v mnoha směrech bezpečnější než západní. Rakouské obavy z Temelína považuje tudíž Laaksonen za přehnané. Temelín je podle jeho názoru stejně bezpečný jako západní jaderná zařízení. Naproti tomu např. slovinské Krško nebo bulharský Kozloduj jsou podle předsedy finské dozorčí komise skutečně problematické. Die Presse závěrem cituje slova finského premiéra Paavo Lipponena, který rakouský požadavek na odstavení Temelína označil za nesmysl.

Petr Vavrouška, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme