Zahraniční noviny o největším Holanďanovi

Americké deníky píší o nástupu Condoleezy Riceové. Francouzský list se bojí posilování eura a slovenské noviny bilancují. Nizozemský list kritizuje soutěž o největšího Holanďana historie.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Nástup Condoleezy Riceové je jen výměna stráží, nikoliv politického směru. Myslí si to americký deník Christian Science Monitor. Odchází syn jamajských přistěhovalců, voják, který se měl stát prezidentem, Colin Powell. Přichází Condoleeza Riceová, odbornice na Rusko, která se jednoduše pohybuje mezi vládou a akademickou půdou.

Budoucí ministryně zahraničí USA, stejně jako její předchůdce, většinou stojí v pozadí. Nebude se pouštět do šarvátek tváří v tvář. Nejspíš bude mít, tak jako Powell, spory s ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem, o to, zda použít sílu nebo diplomacii. A její vztahy s CIA budou obezřetné. Změny zahraniční politiky se ale nedočkáme. Riceová je loyajální a poslouchá Bushovy příkazy. I v tom je podobná Colinu Powellovi. Čekají nás tedy další čtyři roky Bushovy agresivní politiky, domnívá se Christian Science Monitor.

S~tím souhlasí i list Boston Globe. Existují pochybnosti, že Riceová dokáže změnit zahraniční politiku USA.

Americký prezident Bush řekl o své nové ministryni, že bude tváří USA pro svět. Ta tvář je obličejem ženy, navíc barevné. Kariéra vnučky chudých pěstitelů bavlny z jihu dává světu příklad neomezených osobních možností. Její tvář se přesto, podle pesimistů, nebude lišit od té Powellovy.

Obavy, že Riceová zahraniční politiku nezmění, i naděje, že otočí kurs, vycházejí z~jediného předpokladu. Riceová a Bush jsou si velice blízcí. Pokud se nová ministryně dokáže prezidentovi postavit, oslabit vliv Rumsfelda a Cheneyho a přiblíží se k~Powellovu mezinárodnímu duchu, může být dobrou ministryní zahraničí, dodává Boston Globe.

Na titulních stranách všech britských novin jsou reportáže o zavraždění Margaret Hassanové, bývalé pracovnice dobročinné organizace Care, která byla unesena v Bagdádu 19.října. A Iráku se věnuje pozornost také v redakčních článcích. List Times přináší článek o zavraždění Margaret Hassanové pod titulkem "Živost zasvěcený Iráku ukončen jedinou střelou" a prakticky všechny listy přinášejí podrobné nekrology Margaret Hasanové, která žila v Iráku se svým manželem více než třicet let, kritizovala jak sankce OSN proti Iráku, tak válku samotnou. Noviny věnují pozornost také zastřelení zjevně neozbrojeného zraněného člověka v mešitě ve městě Falluja - list Daily Mail tomuto námětu věnuje redakční článek nadepsaný "Kdo může nyní mluvit o mravnosti?" Autor píše, že tento případ je dalším darem propagandě organizace al Kajdá. Hrozí nebezperčí, že vítězství ve městě Fallujah se přemění v politickou porážku, protože Američané tím, že se chovají stejně barbarsky jako teroristé, podkopávají morální argument ve prospěch války v Iráku, poznamenává autor redaknčího článku v listě Daily Mail.

Francouzský Le Monde si všímá propadu dolaru vůči euru. To podle listu není vůbec pozitivní. Škodí to totiž soutěžeschopnosti evropských firem a omezuje ekonomický růst. Evropa, si dělá starosti. Američtí ekonomové prohlašují, že hodnota jednotlivých měn by měla záviset na otevřeném trhu a soutěži. Euro tu není od toho, aby platilo účet za americkou hospodářskou reformu, stěžuje si Le Monde. Evropané tak musí rychle překonat vlastní rozdíly, spojit se proti USA a především najít jednoduchou strategii pro finančí trhy, upozorňuje francouzský list.

U příležitosti oslav 17. listopadu slovenský tisk bilancuje. Kam došla naše ekonomika za posledních patnáct let? Ptá se deník Sme. To, čeho jsme za tu dobu na Slovensku dosáhli je z historického hlediska nepochybný úspěch, píše dále list. Mnoho Slováků by s tím jistě nesouhlasilo, vždyť přece nemáme životní úroveň jako na Západě. Nutno si ale přiznat, že pokud jsme měli před patnácti lety taková očekávání, byla spíš idealistická než reálná.

Za zmínku stojí zejména dva úspěchy: za prvé, Slovensko je dnes, přes všechny chyby blíž k ideálu liberální ekonomiky, než mnoho západoevropských zemí. Soukromé firmy tu tvoří větší procento služeb a výroby než v jiných evropských státech. Vláda i občani mají také podstatně méně předsudků vůči zahraničním investorům, než jinde. A za druhé, dokázali jsme to v rekordně krátkém čase. Přesto, že nikdo na světě neměl recept na to, jak přejít z plánovaného hospodářství na tržní.

Zbývá nám ještě dosáhnout té vytoužené západní úrovně. To dokážeme jediným způsobem - trvale udržitelným hospodářským růstem. V posledních patnácti letech se ukázalo, že Slovensko je zemí pracovitých a vytrvalých lidí. Díky nim se pesimistické polistopadové předpovědi nevyplnily. Máme dobré vyhlídky na rychlý růst a je na nás, zda je využijeme. Tolik slovenský Sme.

Nizozemský list NRC Handelsblad kritizuje výsledek soutěže o největší osobnost holandské historie. Televizní diváci zmíněné ankety totiž na první místo žebříčku postavili zavražděného populistu Pima Fortuyna. Ten během své politické kariéry ostře vytupoval proti imigrantům.

Je to stejné, jako kdyby Britové zvolili Winstona Churchilla, nebo Němci Konrada Adenauera. Vítězem se, podle listu měl stát ten, kdo skončil druhý. Vilém Oranžský, který stál u zrodu holandského národa.

Milan Kocourek, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme